V aktuálním vydání Podpultovek ostříme na dubstepový projekt Cloaks, chladné finské vody melodického death metalu v podání Code For Silence, nulou od NME posvěcenou dvojku od Miss Kittin & The Hacker a dojde i na francouzáka s Reverend And The Makers.
Chcete vědět, co nového se událo v chladných vodách severského metalu? Na co se momentálně tančí v Berlíně? Na čem ujíždí milovníci amerických a britských nezávislých labelů? Čí rap zní ve ztracených ghettech americké periférie nejhlasitěji? Cílem rubriky Zaostřeno na podpultovky je přiblížit vám dění v žánrech a na trzích, o kterých se běžně na našich stránkách nedočtete.
Zaostřeno na: Cloaks - Versus Grain
Label: 3by3
Datum vydání: 29.6.2009
Žánr: dubstep, noise, industriál
© facebook interpreta Cloaks jsou pro dubstep to stejné, co
Dalek pro hip hop.
Skream nebo
Burial jsou proti nim DJové na
večírcích celebrit. Na svém debutovém long playeru servírují chladně agresivní beaty, syrové industriální skřípoty a basové linky z motorových pil. Když Jamie Vex'd a
DJ Distance před dvěma lety stvořili pro pořad Mary Anne Hobbs na BBC
Radio 1 unikátní mix, ve kterém smíchali dubstep s noisem a doom metalem, rozhodně jsem nečekal, že se tohoto nápadu někdo ujme s takovou vervou.
Cloaks pokračují tam, kde skončil právě
DJ Distance s "My Demons" nebo podceňovaná klasika "Degenerate" od Vex'd, jen jsou ještě agresivnější a ještě špinavější. Dubstepoví
Autechre nebo rovnou
Merzbow? Může být! Všechno řeknou názvy tracků: "Junk", "Against" nebo "#00197". Při "Rust On Metal" skoro cítíte, jak vám basová linka škrábe po zádech jako ostnatý drát. Souhlasím, že temnota je někdy trochu samoúčelná, ale
Cloaks těžko můžete obviňovat z toho, že by zněli jako někdo jiný. Dalším plusem je půlhodinová stopáž, která se k tomuhle sonickému výplachu ideálně hodí.
Karel Veselý
> Více: MySpace.com
> Verdikt: 8/10
Zaostřeno na: Code For Silence - D.ECAYING M.ATTER / ...
Label: Off Records Finland
Datum vydání: 17.6.2009
Žánr: melodic death metal
© facebook interpreta Mladá finská formace
Code For Silence se zatím na metalové scéně teprve rozkoukává, vždyť první náznaky vzniku se datují tři roky zpátky. Její debutové album "D.ECAYING M.ATTER / O.RGANIC N.EMESIS" však ukazuje, že nejde o nějaké nabírání zkušeností. Deska má rychlý spád, ani na vteřinu se v typickém temném melodickém death metalu prokládaném orchestrálními prvky nenudíte. Čisté vokály Tonyho Kaikkonena vás dostanou k naději, k prvním slunečním paprskům po polární noci, řev Antti Ströma vás naopak stáhne ke dnu jednoho z tisíce finských jezer. Navíc takový zvuk by jim mohli závidět i alkoholoví démoni z
Children Of Bodom, které
Code For Silence brzy mohou nahradit. Kdy? Pokud skupina neusne na vavřínech, vyslouží si co nevidět pozornost či dokonce smlouvu od některého z větších vydavatelství, než je Off Records Finland. Jen tehdy si kapela bude moci zahrát i zachlastat s většími kumpány, než jsou
Children Of Bodom.
Václav Surovec
Code For Silence - The Day
> Více: oficiální web,
MySpace.com
> Verdikt: 8/10
Zaostřeno na: Miss Kittin & The Hacker - Two
Label: Nobody's Bizzness
Datum vydání: 4.5.2009
Žánr: electronica, dark electro, minimal
© facebook interpreta Od prvotiny "First Album" uteklo už hodně vody,
Miss Kittin & The Hacker se však letos vrátili a rozvířili diskuse, zda jejich "Two" je dobré, nebo jen špatně míněný vtip (NME dokonce udělilo nula bodů). Pokud někdo očekával electroclash ze zmíněného debutu, bude patrně zklamán. Dekadence na vlně primitivního electra let osmdesátých v hitových otěžích "1000 Dreams" a "Party In My Head" mnohé asi zaskočí. Zůstala však i citelná temnota ("The Womb" nebo "PPPO"), přesto převážně vítězí orientace na taneční tracky, které si mohou najít cestu do každého nočního klubu. Další šokovou terapií je jejich verze Presleyho hitu "Suspicious Minds", která je uhozena (možná záměrně) do klišovité disco tucky, Barbie a Ken mají záhy nové hrdiny (!) a
Elvis se asi otáčí v hrobě. "Electronic City" a "Inutile Etérnité" je pak návratem k té
klasičtější tváři této dvojice.
Miss Kittin & The Hacker se evidentně rozhodli záměrně udělat takto kontroverzní album s černě vymalovanými liniemi, které nemusí strhnout většinu, má však své silné momenty.
Dan Hájek
Miss Kittin & The Hacker - 1000 Dreams
> Více: oficiání web,
MySpace.com
> Verdikt: 7/10
Zaostřeno na: Reverend And The Makers - A French Kiss In The Chaos
Label: Wall Of Sound
Datum vydání: 27.7.2009
Žánr: indie rock, funky, pop
© facebook interpreta Socio-kritická funcadelica
Reverend And The Makers mě nikdy naplno nepohltila. Na "State Of Things" mě sice bavily ty taneční rytmy a funky basy, ale kdybyste mě v noci vzbudili a chtěli po mně vyjmenovat jejich skladby, vykoktal bych vám jen impulzivní "Heavyweight Champion Of The World" nebo "Open Your Window". Ty přesahy do ska jsem taky nikdy neocenil. Jon McClure je coby politický aktivista na nové placce naléhavější a komentování stavu věci si mnohdy strhne na osobní rovinu. Agituje takovým tím velkohubým způsobem, tak jak to dělají umělci mající Manchester za středobod vesmíru - Gallagher, Meighan,
Ian Brown atd. Ubylo přesahů ke ska, přibylo těch k
The Beatles. Chvílema jsem McClura podezříval z toho, že se až příliš nechal zfetovat tvorbou
The Stone Roses. Název "A French Kiss In The Chaos" je stejné klišé jako "Silence Is Talking". A s klišé se nezůstalo jen u názvů, což je škoda. S čím si celou dobu ale lámu hlavu, je to, kde jsem jen slyšel ten sampl trumpet v už zmíněné "Silence Is Talking", nevíte?
Tomáš Bláha
Miss Kittin & The Hacker - 1000 Dreams
Více: oficiání web,
MySpace.com
Verdikt: 5/10