Chcete vědět, co nového se událo v chladných vodách severského metalu? Na co se momentálně tančí v Berlíně? Na čem ujíždí milovníci amerických a britských nezávislých labelů? Čí rap zní ve ztracených ghettech americké periférie nejhlasitěji? Cílem rubriky Zaostřeno na podpultovky je přiblížit vám dění v žánrech a na trzích, o kterých se běžně na našich stránkách nedočtete.

---

Zaostřeno na: Miike Snow - Miike Snow

Label: Sony Music
Datum vydání: 25.5.2009
Žánr: pop

Zase mám chuť začít recenzi tou říkankou: "Když potká sob soba..." V případě skupiny Miike Snow se totiž radost (tří sobů) taky znásobila, a to jsou ještě dvě třetiny ze Švédka, kde na takového soba člověk může i narazit. Ten příběh už možná čtenář zná: dvojice Bloodshy & Avant si řekla, že psaní hitů pro Britney nebo Kylie má už dost a že to zkusí po svém. Sčuchla se se zpěvákem Andym Wyattem a deska "Miike Snow" byla na světě. A že je to, pánové i dámy, jízda! Švédi vědí, jak napsat chytlavou melodii, ale schválně se třeba díky elektronice drží před tou hranou vkusu, Američan to posouvá až někam k halekačkám Vampire Weekend a výsledkem je deska tak letní, že to až hezký není. Teda vlastně je. "Animal" (skladba roku?) ráno, "Silvia" po o, "A Horse Is Not A Home" navečer. Zbytek mezitím. Dejte si to taky.
David Věžník

Miike Snow - Animal

> Více: MySpace.com
> Verdikt: 9/10

---

Zaostřeno na: Julian Plenti - Julian Plenti Is... Skyscraper

Label: Matador
Datum vydání: 3.8.2009
Žánr: indie rock

Paul Banks nosí stigma introvertního playboye, což mu zaručuje obdiv slečen a dam, ačkoli je zřejmé, že na nadprůměrnosti Interpol se podílejí opravdu všichni členové. Těžko říct, co mohlo za rozhodnutí vydat sólovou desku. Umělecký přetlak? Snaha udělat něco trochu jinak? Možná. Podobně matoucí je pak všechna maškaráda kolem pseudonymu. Ať už Paul zatoužil po image svůdníka z jihu, nebo se snaží o srovnání s avizovaným podzimním debutem dalšího frontmana Juliana Casablancase z The Strokes, natočil výbornou desku. Srovnání s Interpol se ale Julian Plenti neubrání. Jenže on na svou newyorskou základnu docela kašle. Připomene ji maximálně úvodní "Only If You Run", kterou lze připodobnit k veselejším kouskům z "Antics", dál se Paul/Julian vydává na tenčí led. Zbytek alba vyplňuje ambientními baladami s minimalistickým drnkáním na kytaru, při kterých připomíná tuláka na pláži, a klasikou, do které se čas od času snaží dostat umění a třeba i za pomoci trumpet. Jednoduše povedené, a kdyby nebylo "Games For Days", kde si Paul hraje nepříliš autenticky na tvrďáka, bylo by to za deset.
Dominika Jiroušková

Julian Plenti - Only If You Run

> Více: oficiální stránky, MySpace.com
> Verdikt: 9/10

---

Zaostřeno na: Eat Static - ReVisitation (The Singles 1993-1998)

Label: Planet Dog
Datum vydání: 10.7.2009
Žánr: trance, psytrance, goatrance, techno, electronica

Merv Pepler jede od počátku roku 2008 sólo a do vyšší aktivity vyšvihnul i projekt Eat Static, jehož návratem byl opus "De-Classified". Letos to je rovných dvacet let, co Eat Static figurují na scéně, a tak pro stálé fans (a nejenom pro ně) byla nachystána kolekce "ReVisitation (The Singles 1993-1998)". Samotný název však klame, není to totiž výběr toho nejlepšího, ale pěkně chronologicky tu jsou setříděná épéčka a singly převážně mimo desky v úseku mezi úspěšnými alby "Abduction", "Implant" a konče u "Science Of The Gods". Na největší fajnšmekry tady čeká i dříve nevydaná dvojice "Cocoon" a "You Are Being Taken", jejich vznik se datuje k začátku devadesátek a Merv je prý objevil zcela náhodně. Dnes těžce sehnatelný krátký komplet "Lost In Time" nebo vypečený singl "Contact" tak najdete hezky na jednom místě. Scifisti a všichni ufologové si taktéž přijdou na své, byla to totiž jejich zlatá éra, která už jaksi drobet odvlála. Přesto je to skvěle načasovaná připomínka pro ty, kteří nezapomenuli.
Dan Hájek

Eat Static - Contact

> Více: oficiální web, MySpace.com
> Verdikt: 8/10

---

Zaostřeno na: Arkaea - Years In The Darkness

Label: Century Media Records
Datum vydání: 14.7.2009
Žánr: modern metal

Není nad to si čas od času odskočit od své práce a ve stylu sloganu nejmenované značky piva "udělat něco jinak". Přesně to udělali členové dnes již legendárních Kanaďanů z Fear Factory a jejich nástupců z Threat Signal, když vytvořili nový společný hudební projekt Arkaea. Debutové album "Years In The Darkness" je venku pár dní. Toto album v sobě nezapře vliv obou kapel. Silně znatelný je zpěvákův řev - tak charakteristický pro Threat Signal. Na druhou stranu podobně syrové kytary a bicí nikde jinde než ve Fear Factory - a nyní již i v Arkaea - nenajdete. Výstižný pro celé album je i cover desky, koneckonců i její název mluví za vše, proto v tomto počinu mnoho optimismu nehledejte. Fanouškové obou původních kapel však žádné poklidné skladby nehledají. Hledají agresi mistrovsky spojenou s melodickými kytarovými i vokálovými party, které se člověku dostanou pod kůži. A komu se Arkaea nelíbí, stačí počkat pár týdnů (jako u Threat Signal) nebo pár měsíců (jako u Fear Factory) na nové album, které jistě skalní příznivce první či druhé kapely nezklame.
Václav Surovec

Arkaea - Locust

> Více: oficiální stránky, MySpace.com
> Verdikt: 6/10

---