Těžko uvěřitelný folk ze Vsetína

30.07.2009 05:00 - Honza Průša | foto: facebook interpreta

Za tři roky staré debutové album "To se to hraje" dostali cenu Anděl 2006 od Akademie populární hudby v kategorii Folk & country. Teď přicházejí s pokračováním "Přituhuje". Jsou Žamboši těmi správnými následníky bohaté a rozmanité české folkové tradice?
5/10

Žamboši - Přituhuje

Skladby: Dřevorubecká, Jutkinovi, S_p_a_m_p_a_p_a_m, Duše v Ní, Joe z Ikarie, V koncích, Chemická, Odkolébavka, Rytířská, O ohních trávě a milencích, Svobodě, V podchodu
Vydáno: 11.5.2009
Celkový čas: 49:04
Vydavatel: Indies Happy Trails Records
Pocházejí ze Vsetína. Dobře hrají, mají svou jasně čitelnou tvář, i když mohou vzdáleně připomínat Redla, Janouška či Bokomaru. Manželé Žambochovi a Jiří Nedavaška tvoří kapelu Žamboši a právě se hlásí o slovo svou druhou deskou "Přituhuje". Deskou, která už grafickým pojetím jasně dává najevo, že navazuje na album předchozí, s materiálem, s nímž mám stejný problém jako před lety.

Kapele totiž ve většině písní nevěřím. Ani v těch vážných a hlubokých skladbách, ani v těch odlehčených a ironizujících. Žamboši mají bohužel neuvěřitelnou schopnost přehrávat, kde se jen dá. Ve spojení zpěvu s textem se pak dostáváte k přehnanému patosu, kdy písně, které měly působit hluboce, vyvolávají nechtěný smích na tváři. Chybí jim uvěřitelnost, přirozenost a lehkost, to, čím tak dobře disponují Cohen, Plíhal, Linhart nebo Devítka. Namísto toho jsou strojené, umělé a značně nevěrohodné.

A je to škoda. Hudba Žambochů je totiž silně nadprůměrná a nápaditě pestrá. Bezpečně se pohybují po klasických folkových cestách, ale nebojí se vydat jakýmkoli jiným směrem. Kapele nedělá problém vhodně se obohatit z těchto svých výletů a příjemně a pestře aranžovat různé lahodně znějící nástroje (saxofon, flétna, smyčcový kvartet, piáno, akordeon a mnoho dalších) tak, aby to, narozdíl od textově-zpívané stránky, nepůsobilo strojeně nebo pateticky.

A tak, i když dokáží parádně vygradovat píseň ("Joe z Ikarie"), jsou schopní vás strhnout a dramaticky měnit náladu uprostřed skladby a zvýraznit důležité místo (jinak neuvěřitelný kýč "Dřevorubecká"), nebo pěkně jemně nastolit až posvátnou atmosféru ("Odkolébavka"), dokonce být i příjemně civilní a bez přehrávání ("Chemická"), pořád je to málo a ve většině skladeb zůstavají bohužel těžko uvěřitelní. Přirození jak "Normale" od But, zajímaví jak průpovídky Ivy Frühlingové a uvěřitelní jak Gipsy.cz.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY