Čim jsou děti mladší, tím jsou tvárnější a snadněji se ovlivňují. Ať už jim pustíte jakoukoliv hudbu, bude se jim líbit. Stačí to jen dobře podat nebo spojit s nějakou další zábavnou aktivitou (třeba skákání do rytmu na trampolíně). Jenže proč zbytečně kazit dětem vkus už od malička? Vlivu svých vrstevníků, médií nebo školy se stejně neubráníte, nemá smysl je před světem izolovat. Přesto se ale vyplatí obklopovat je už od raného dětství hudbou, která jim bude rozšiřovat obzory a správně utvářet estetické a kulturní cítění. A tady je desítka desek, které vám v tom mohou pomoci.

Desek s lidovkama je celá řada, ale tato vybočuje hned v několika směrech. Kromě toho, že klasické lidové písně jsou doplněny současnými skladbami většinou z pera Pavla Jurkoviče (i když vedle těch lidovek působí naprosto přirozeně), existuje album ve verzi doplněné stejnojmennou knihou, ilustrovanou u dětí oblíbeným (alespoň já ho měl vždycky rád) Janem Kudláčkem. V té najdete další texty, říkadla i noty k jednotlivým skladbám. Deska je navíc velmi pěkně rozdělena na čtyři části dle ročních období plus pátou s ukolébavkami. Pavlica s Hradišťanem a dětskými zpěváky od pěti do třinácti let tu předávají naše tradice naprosto přirozeně dalším generacím. Děti se naučí vánoční koledy a společně si rádi zazpíváte věci jako "Zlatá brána" nebo "Pásla ovečky".

Petr Skoumal má talent napsat jednoduchou a dobře zapamatovatelnou melodii. Prokázal to na celé řadě večerníčků (třeba legendární "A je to..."), a tak poměrně logickým krokem bylo i vydávání dětských alb, z nichž prvním bylo "Kdyby prase mělo křídla". Zhudebněné básničky Emanuela Frynty, Pavla Šruta a Jana Vodňanského (z nichž nejznámější je asi "Když jde malý bobr spát") jsou hravé a díky Skoumalově smyslu pro melodii lehce zapamatovatelné. Dětem vyhovují nejen díky tomu, že se je tak snadno naučí. Oceňují i jejich humor a také fakt, že jsou většinou o zvířatech.

"Kocourek Modroočko" byl legendárním představením Marka Ebena v pražské Viole. Jako dítě jsem ho miloval a vůbec mi nevadilo, že nerozumím některým textům - třeba co to je ten kočičí jazz. Měl jsem rád Modroočka Juřičku i Zelenoočku Fischerovou a vlastně i křečka Ebena. O mnoho let později a v pozměněném obsazení vyšlo i CD vycházející z tohoto představení (co bych za něj jako dítě dal). A pořád zůstává jednou z nejlepších pohádkových desek, na níž se mluvené slovo střídá s hudbou, která u nás pro děti vyšla.

První album "Hodina zpěvu" vyšlo na začátku 90. let ve vydavatelství Primus, od té doby se dětských desek pánů Svěráka a Uhlíře objevila celá řada. Není divu - stále si udržují svou vysokou laťku a neúnavně, rok co rok, připravují nové písně do vánoční "Hodiny zpěvu". Zdeněk Svěrák má výborný vypravěčský talent a nekonečný zdroj témat. Navíc nezapře své pedagogické kořeny a snaží se děti v písních nenápadně vychovávat i vzdělávat. Rozšiřuje tak jejich slovní zásobu, učí je pracovat s jazykem. Spolu s Uhlířem napsal největší množství současných dětských hitů, které již stačily zlidovět.

Napsat písničku pro děti není vůbec jednoduché, zvlášť pro muzikanty, kteří celý život píší pro úplně jiné posluchače. Jaromír Nohavica to zvládl dokonale a to na prostoru celé desky. Hravé písničky většinou o zvířátkách baví děti zejména díky výrazným refrénům typu "ui - ui - ui - ui - uí" nebo "rr - rr - rr - rr - rr -rr - rr - rr". Nohavica střídá polohy od rozverně veselé až po vážnější. V závěru desky v "Ukolébavce pro Kubu a Lenku" zcela změní náladu a po rozjuchaných "Třech čunících" střihem přepne a nastaví až posvátnou atmosféru.

Jana Koubková je vynikající jazzová zpěvačka. Je hravou improvizátorkou a ráda předává své zkušenosti dál. "Zobáky" jsou vhodným albem pro rozezpívání nebo hlasová cvičení a jsou určené zejména dětem, které se chtějí naučit zpívat. Najdete na nich klasické cviky typu nesnese se se sestrou, podobné, které možná znáte z pořadu České televize "Hřiště 7". Neznamená to ale, že by šlo o nudné album, které nejde poslouchat jen tak. Naopak. I přes své didaktické zaměření je to deska veselá, zábavná a hravá.

První díl sampleru pro děti, který připravil Jiří Sedláček se Zdeňkem Vřešťálem a Vítem Sázavským, později pokračoval o něco známějšími "Havěťmi všelijakými". Písničky o zvířátkách zde působí sice poněkud nevyváženě a některé z nich ani nemůžou děti pochopit (takové "Boiler blues" Jana Spáleného nebo "Ondatra" Jiřího Dědečka jsou sice výborné kousky, ale tady být neměly), přesto je album pestré, různorodé a ve výsledku velmi dobré. A právě ta různorodost otevírá dětem další neobjevená místa, přibližuje rozmanitý svět a učí je vybrat si to, co je zajímá, bez nutnosti konzumovat vše, co je jim přiděleno.

Radůza se jako autorka písně pro děti objevila už na "Slonech v porcelánu". Tady ale figuruje jako pohádkářka a tato role jí jde znamenitě. Výborně vystavené charaktery jednotlivých postav, napínavé příběhy a vtahování posluchačů do děje velmi nenásilným způsobem jsou hlavní důvody, proč toto album zaujme a to na velmi dlouho. Navíc propojuje jednotlivé pohádky dohromady, vrací se k odvyprávěným příběhům a zkouší dětskou paměť. A i když se příběhy hemží dnešními běžně používanými předměty, neztrácejí kouzlo a tajemnost klasických pohádek.

Miro Žbirka posbíral sedmadvacet jednoduchých a hodně známých anglických písniček a nazpíval je, jako jednu z možných pomůcek pro nenásilnou formu výuky angličtiny. Na albu najdete ty nejznámější kousky jako "Old Mac Donald Had A Farm" nebo "My Bonnie", které si každý určitě vybavuje z doby, kdy se anglicky učil sám, takže není problém si je zanotovat spolu s dětmi. Na desku z roku 1993 pak navázal o šest let později druhým dílem "Songs For Boys & Girls".

"Bejbypank" je v první řadě zábava. Odvaz pro děti. Kabaretní představení Jihočeského divadla, plné zábavných scének, na kterém se nejmenší vyblbnou a dosyta si zařádí. Stejně tak s deskou doma v obýváku (hlavně při velmi povedené coververzi "Pretty Fly (For A White Guy)" od The Offspring.). Desku nazpívaly osobnosti jako David Koller, Blanka Šrůmová nebo Márdi. V potrhlých textech se řeší pro děti atraktivní problémy - vztahy mezi Bárbínou a Kenem nebo obdiv ke strejdovi Járovi, který jezdí s popelářema. A albem z roku 2007 to nekončí, právě se připravuje druhý díl, který se bude křtít 17. června v pražské Akropoli.

Pokud se mámy a učitelky z mateřských školek po přečtení článku diví "Kde je Dáda?", máme pro ně jednoduchou odpověď - název článku je Deset desek, které se nemusíte bát pustit svým dětem.