Po tříleté odmlce přichází zpívající herec, či hrající zpěvák (jak kdo chce) Jamie Foxx se svojí třetí deskou "Intuition", která by dle slov autora měla odrážet potřeby a tužby jednotlivých pohlaví. Především se snahou o jakýsi pohled očima žen na muže, které potkávají. A tak Jamie vypráví tento příběh...
7/10
Jamie Foxx - Intuition
Vydáno: 16.12.2008
Celkový čas: 63:34
Skladby: Just Like Me (featuring T.I.), I Don't Need It, Number One (featuring Lil Wayne), Digital Girl (featuring Kanye West and The-Dream), Blame It (featuring T-Pain), She Got Her Own (featuring Ne-Yo and Fabolous), Intuition Interlude, I Don't Know, Weekend Lover, Why, Freakin' Me (featuring Marsha Ambrosius), Slow, Rainman, Overdose, Love Brings Change (Bonus track)
Vydavatel: Sony Music
Jamie Foxx je stále většině z nás známý především jako výjimečně schopný herec, to kvůli životní roli Raye Charlese v biografickém snímku "Ray". A jelikož se účastnil nahrávání Charlesových skladeb na soundtrack filmu, je často po hudební stránce srovnáván s touto kolekcí, pročež jeho vlastní studiová tvorba zůstává ve stínu. Aktuální "Intuition" je přitom už třetím Foxxovým počinem po deskách "Peep This" (1994) a "Unpredictable" (2005).
Hodnotit "Intuition" je celkem nelehký úkol. V současné podobě žánru, který jsme si zvykli označovat jako r'n'b jsme zvyklí především na desky bez skrytého podtextu, odhalující svižnost a energičnost hned od počátku. Dlouhé, hloubavé a pomalé tracky se v poslední době moc nenosí. Pod dojmem každodenního přívalu, který k nám proudí z rádií či hudebních televizí, deska jako "Intuition" naprosto nevýrazně zapadá. Po prvním poslechu máte dojem, že se skoro celou hodinu nic nedělo, protože jste akorát zaznamenali typickou timbalandovskou produkci v druhé skladbě desky, která se jmenuje "I Don't Need It".
Po každém dalším poslechu, a snaze vnímat desku souvisleji a hlouběji, jsem získal přesně opačný pocit. Celé album bych nechal tak, jak je, jen stylově se zbytkem desky jaksi "nesourodou" Timbalandovku "I Don't Need It" bych vypustil, ač do celkového "příběhu" desky přeci jen řešenou problematikou zapadá. Přesto se zbylých čtrnáct písní "Intuition" prostě nese na zvláštní vyšší vlně souznění, lehkosti, přirozenosti, vokálové výjimečnosti a celkově lehkého návratu k podstatám r&b, i když opatřenou o množství studiových efektů.
Chápu, že pro mnohé současné posluchače žánru je tato deska příliš plochá, nevýrazná a v podstatě nudná. Já jsem při jejím poslechu zažil toliko nevídanou pohodu, kterou mi celá deska nenavodila už velmi dlouho, dokonce jsem si při tomto albu zvyknul relaxovat a usínat. Myšlenky při této desce prostě mohou volně a svobodně plynout, což je v každodenní honbě vystresovaného okolního světa velmi vítané.