Radikální odmítnutí vlastní minulosti

26.05.2009 12:00 - Lukáš Benda | foto: facebook interpreta

Barevnost. Hravost. Různorodost. Svěžest. Živelnost. To vše reprezentuje nové album "MGKK Telepathy" z dílny Sunshine. Oproti "Dreamer" i "Moonshower And Razorblades" se Sunshine konečně podařil přímý tah na bránu, a to včetně výborného zakončení a závěrečného oslavného výkřiku.
8/10

Sunshine - MGKK Telepathy

Skladby: K.I.D.S. (Kidz In Da Streets), New Manifesto, Don't Walk Away, Moon Rats, Venom, Dance Fast Die Young, Blood Is The New Black, Mr. Catastrophe, We Don't Believe In Hype What About You?, Tokyo Bassline
Vydáno: 22.5.2009
Celkový čas: 40:10
Vydavatel: X Production
Jako věčný a vděčný kritik Sunshine jsem se před poslechem nové desky těšil na další nenávistný plivanec na tvorbu Kaye a spol. Po dlouhá léta na mě tato táborská parta působila jako konfekční zboží, které si můžu za hranicemi kdykoliv a kdekoliv koupit. Sunshine pro mě po léta byli pouhou mediální bublinou, kterou si vedle Southpaw či The Prostitutes oblíbili tuzemští žurnalisté. "MGKK Telepathy" mi v tomto ohledu vzalo vítr z plachet, neb Sunshine poprvé ve své historii nerecyklují sebe sama a jsou navýsost originální.

Posledním albem "Dreamer" se Sunshine sice podařilo omámit tisíce nových fanoušků, zároveň se však kapela definitivně posunula z "alternativy" do pozice další z řady "párty skupin". Deska "Moonshower And Razorblades" přinesla na tuzemskou alternativní scénu relativně svěží vítr, jenže bezvětří v podobě "Dreamer" vedlo k sérii změn. Před natáčením nové desky kapela přestoupila od Universalu k X Production, Sunshine navíc opustil Amák, kterého v sestavě nahradil Pavel Litvaj, z dnes již nefunkčních Scissorhands. Vše ale hrálo Sunshine paradoxně do karet - Kay potkal ve správný čas ty správné lidi a samotné natáčení "MGKK Telepathy" v berlínském studiu Nuphobia znamenalo začátek nové éry.

Úvodní píseň celé desky "K.I.D.S." reprezentuje dekadentní Berlín stejně dobře jako proměnu Sunshine (Bandzone.cz). Údernost, futuristické zvuky v pozadí, hra s vokály a chytlavý refrén. Elektro, přesto kytarovka. Kytarovka, přesto elektro. Sunshine na různorodém albu ještě více komplikují své zaškatulkování do určitého žánru. Dávno už přerostli kolonku indie-rocku. Svědčí o tom i balada "New Manifesto", která svou křehkostí připomíná tvorbu R.E.M., nebo elektronicky nihilistické "Dance Fast Die Young", kde Sunshine ukazují svou nejúčinnější zbraň - syrovost. Beaty á la Chemical Brothers, těkavé tempo, temné kytary a dokola opakující se symčku zpívající Kay, jednoduše futuretro elektro v rytmu "Double wodka...".

Opakovaný poslech "MGKK Telepathy" je tou nejlepší terapií na získání energie a pokud něco Kay umí, tak je to právě předávání opojení. Člověka pak chytne nezadržitelná touha vyrazit do klubu, zbourat sebe i vedle sebe stojící šestnáctku, užít si noc a ráno si pozpěvovat "The night is over...".

Sunshine jsou na nové desce nezvykle pozitivní. Nechávají stranou své depresivní sklony a dávají posluchačům naději. Nejsilnější skladby alba si pak schovali na závěr desky - "We Don't Believe In Hype What About You?" připomíná rané začátky v období kolem desky "Velvet Suicide". A především závěrečná "Tokyo Bassline" se svým hypnotickým úvodem platí jako katarze celé desky.

Ano, Kay Buriánek stále není kdovíjaký zpěvák a spoléhá na modulaci hlasu a mašinky více, než je zdrávo, ale na rozdíl od Adama Piaf z Fake Tapes (Bandzone.cz), se kterými bývají v poslední době Sunshine neprávem srovnáváni, alespoň nemečí. Poselství nové desky je jasné: Sunshine se vyvíjí, nestagnují. Jsou na vrcholu svých možností, konečně zní opravdu světově, přesto si sympaticky uchovávají svou tvář. Nové album "MGKK Telepathy" se navíc v jejich diskografii řadí na vrchol.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY