Nikdy jsem vlastně o tom s nikým ze známých nehovořil, jestli to náhodou není jen můj osobní pocit, ale k podobným výběrům mám vztah zhruba stejný jako k  bulharským či polským pirátským kopiím. Tak trochu jimi opovrhuji. Protože prvotní co mě napadne, když se mi dostanou do ruky, je skutečnost, že se jedná jen o další pokus vytáhnout lidem peníze z peněženek. Faktem je, že možná takový výběr může být užitečný pro nějakého vesnického diskžokeje, který hrává tam, kde nemají takový rozhled, aby věděli, že existuje i jiná hudba než ta v televizi či rádiu. Ale existují ještě taková místa? Troufám si tvrdit, že nejspíš bude více těch posluchačů, pro které je poslech takovéhoto cédéčka čirým masochismem. Pak ještě zbývají bary a hospody, kde výčepní či barman chce mít prostě nějakou kulisu, a je mu vcelku jedno co. Pro takový účel může i tento výběr docela vhodnou náplní.

Ale pojďme k obsahu. Název mi evokuje vydavatelské počiny vydavatelství Carmen z počátku devadesátých let. Na českém pohřbu 23 - vzpomínáte? S výběrem skladeb si autor taky moc hlavu nelámal. Vedle sebe naházené kapely rockové i pseudorockové, pop pro dospělé i pubescenty, seriózní písničky vedle skladeb, které soudný člověk nebere vážně. Celou desku otevírá i uzavírá Hyperkraft, projekt balancující mezi technem a dancefloorem. Sází na osvědčené jistoty, takže vás v jeho skladbách rozhodně nic nepřekvapí. Ale v tom, jak má být komerční skladba vystavěná, aby zabrala, Walter Kraft rozhodně netápe. El Digga je hudebně docela nuda s rádobyodvážným a rádobyerotickým textem. V oblasti nevzrušivého a šedého průměru se pohybují příspěvky od Zip Zap, přeslazeně moralizujících Kaamo či podprůměrným hlasem vybaveného Jarka. Tak jako on (a nejspíš i lépe) určitě zazpívá kdejaká prodavačka. Rádii omílané megahity představují Holki (u jejich "Mám ráda" je docela zajímavé, jak komerční úspěšnosti vůbec neškodí zdánlivě nelogické spojení dancefloorového kolovrátku s textem, za kterým si lze představit spíš mladou novomanželku než bezstarostnou postpubescentku) či Ilona Csáková. U té by mě docela zajímalo, kdy konečně její autoři vezmou na vědomí, že to je dospělá ženská. A nebo bude pro mládež zpívat i v padesáti? Skutečnost je o to horší, že si zde prezentovanou skladbu napsala sama.

To, co předvádějí Fun People, není žádný vyložený průšvih, ale takoví Decline to umějí o dvě třídy lépe. Silně za svými možnostmi a obvyklým standartem je zde i Lucie Bílá. Navíc se domnívám, že "nehopsavá" a méně vážná poloha, tak jak si ji pamatujeme třeba v písni "Trouba", jí vyhovuje mnohem lépe a je v ní i přesvědčivější. Totéž platí i o Petru Mukovi. Coververze letité písničky Karla Černocha "Zrcadlo" je ve své normální podobě mnohem lepší než ve zde prezentovaném "groove mixu", který není ničím jiným, než necitlivou slepeninou originálu s nenápaditým tanečním spodkem. Maxim Turbulenc a Kamil Emanuel Gott ve své nenáročné legraci potvrdili očekávání, tj. nepřekvapili ani nezklamali - v druhém případě se jedná jen o smutnou ukázku, jak lze pěknou a melodickou písničku, jakou bezpochyby butyovský "František" je, zpotvořit a zbavit její původní lehkosti a nadhledu. Ten naopak nechybí coververzi Tří sester, kteří si tentokrát vypůjčili letitý hit o devadesáti devíti balóncích od Neny, a který Fanánek opatřil jako vždy úchylným textem. S taneční úpravou se, myslím, se ctí vypořádali i Divokej Bill - jejich dance mix je v rámci téhle desky invenční a funkční. Zachovává to dobré, co ve skladbě je, a dál na tom staví. Navíc, i když text není zrovna prost vulgarit, ve srovnání s ostatními skladbami je alespoň o něčem. Úprava se pro změnu nepovedla OK Bandu, jejichž rádobymoderní úprava letité skladby "Božský klid" úplně zlikvidovala atmosféru původní verze. Z celé desky rozhodně vyčnívá silácky drsný text "Krvavá parta" v podání dua Dusilová + Landa - obsahem jak z divokého západu s ostatními vcelku nekonfliktními popěvky docela kontrastuje. Lenka Dusilová opět dokazuje kvality svého hlasu a Daniel Landa se, doufám, bude držet závodění, ke kterému má talent. Skladba "Vodopád prázných slov" od zombíků Turbo svým názvem plně vystihuje svůj obsah, škoda na ní jinak opotřebovávat klávesnici.

Ale možná, že si to cédéčko nechám - při nějakém dýchánku pro alkoholizovanou společnost, tak ve tři ráno...

CD k recenzi poskytla firma Monitor-EMI.

Album: Ta naše diskoška česká 2
Hodnocení: 3/10
Celkový čas: 65:25
Skladby: Hyperkraft - Tvrdej pop (remix), Divokej Bill - Plakala (dance mix), El Digga - Si sexy, Holki - Mám ráda, Ilona Csáková - Nepočítej, Zip Zap - Chci ti říct, Petr Muk- Zrcadlo (groove mix), Lucie Bílá - Průhledná noc, Fun People - Svět je ve dvou, Turbo - Vodopád prázdných slov, Maxim Turbulenc - Jede, jede mašinka, Kaamo- Nikdy nejsi sama (dance mix), Jarek- Jízda století (dance verze), Tři sestry - Dederon, OK Band - Božský klid, Lenka Dusilová + Daniel Landa - Krvavá parta, Kamil E.Gott - František Dobrota, Hyperkraft - Nejsi malá holka (remix)