Ve středu třináctého se v ostravském Parníku představil Vladimír Mišík s kapelou Etc...
© facebook interpreta Klub Parník byl vánočně vyzdoben a dojem jakéhosi svátku ještě umocňovala přítomnost Vladimíra Mišíka. Ten s kapelou
Etc... zřejmě vystupují v Parníku rádi a ani se jim není co divit. Jejich bluesrock je zrozen pro živé koncerty, jejichž společným jmenovatelem je pohoda, pár přátel a sklenice piva či jiného moku. To všechno vyprodaný klub poskytl. Odměnou pro spokojené publikum bylo moc pěkné dvouhodinové vystoupení.
Na takový koncert se člověk těší jako na oblíbené jídlo - dobře ví, z čeho se připraví, jak chutná a stojí jen o malá milá překvapení v podobě pověstné třešničky na dortu. Těžištěm večera již od úvodního "Relativistického zádrhelu" byly skladby z poslední desky "Nůž na hrdle", došlo i na žádané starší písně - hned zkraje nutno říci, že jsme se nedočkali "Chlapečka" ani stounovských "Honky Tonk Women". Kapela (Mišík, Kubeš, Nejezchleba, Skála, Veselý, Zelenka) vypadala, jako kdyby byla zrozena jen pro to, aby právě teď dělala lidem radost svou hudbou. Jak jinak, když jsou pánové za ta léta sehraní. Co je potěšitelné, dokáží se bavit na drobných hudebních fórcích (a tím nemyslím jen Nejezchlebův zpěv s krabicí na hlavě), jenž si ovšem mohou dovolit právě díky svým kvalitám. Mišík dával pěvecký prostor i svým kolegům: Stanislav Kubeš si tak mohl vystřihnout "Sobotní rej" a Olin Nejezchleba dostal šanci jako zpěvák hned třikrát.
Kapela zvládá jak jazzrockové ("Lady Vamp"), tak hutnými riffy opatřené ("Víno, ženy, zpěv") skladby, přesto je nejlepší v bluesrocku a posmutnělých písních, které tak krásně podbarvuje Nejezchlebovo cello (pokolikáte nádherná "Variace na renesanční téma"?). Když se Veselý chopil tahací harmoniky a Mišík zpíval baladu "V Karviné", nebylo patřičnějšího místa a chvíle pro tuhle písničku. Po závěrečném "Špejchar blues" se samozřejmě čekalo na přídavky. Nakonec to bylo čtvero položek. Hned první nášup mi udělal velkou radost, protože i když je "Sluneční hrob" notoricky známou písní, slyšel jsem ji od Mišíka poprvé živě a pěkně procítěně.
Dovolím si v krátkém závěrečném zhodnocení parafrázovat jednu z Mišíkových písní. Mišík byl v Parníku "fakt dobrej".
Vladimír Mišík a
Etc..., Klub Parník, Ostrava, 13. 12. 2000
Informace o klubu Parník najdete
tady.