Nejsem to já, je to Lily!

Zatímco ze stran (hlavně britských) bulvárních plátků to občas vypadá, že si Lily Allen začíná hrát na novou Britney v jejím nejdivočejším období, z poslechu její nové desky "It's Not Me, It's You" naopak vyplývá, že to má v hlavě velmi dobře srovnané. A prostě se jen baví.

8/10

Lily Allen - It's Not Me, It's You

Vydáno: 9.2.2009
Celkový čas: 42:40

Skladby: Everyone's At It, The Fear, It's Not Fair, 22, I Could Say, Go Back To The Start, Never Gonna Happen, Fuck You, Who'd Have Known, Chinese, Him, He Wasn't There

Vydavatel: Parlophone

Ohodnoť toto album

Mohla sice v klidu a s nohou přes nohu natočit kopii svého debutu "Alright, Still", ale protože by to byla nuda, pustila se do trošku jiných vod. Jak už jsem psal v Čerstvě (ne)staženo, vydala se nahrávat za oceán a hlavním spolupracovníkem se jí stal Greg Kurstin z kapely The Bird And The Bee, který má už na triku kooperace s mnoha jinými zpěvačkami (od Kylie a Britney třeba k Sii). Ten Lily Allen nenásilně posunul od ska s příchutí hip hopu k elektronice a popu, které jí sluší minimálně stejně, možná ale dokonce víc než její hudební tvář na prvním albu.

Co na novince zůstalo stejné, je příjemná drzost a ležérnost, které mnohým popěvkům dodávají přidanou hodnotu. Lily Allen si holt nedělá vrásky s tím, že nemá rozsah jako Mariah Carey, rozhodně se nepouští do žádných vokálních eskapád a zůstává při zemi. Její projev však v žádném případě není prostý emocí, v takové "I Could Say" vyvolává svým zpěvem pocit, že se jedná o baladu (a odpustíte jí i ty mírně kýčovité smyčce), zatímco ve skutečnosti by skladba mohla být díky svému tempu klidně hitem na diskotékách.

Womanizer

Zatímco česká rádia hrála "Guess Who Batman", která se na albu objevila už jako "Fuck You", a oficiálním prvním singlem byla skladba "The Fear", internet si užil coververze aktuálního hitu Britney Spears "Womanizer". Ten Lily natočila při konci nahrávaní desky. Téměř akustická verze je zcela jiná než elektronický originál Britney a stejně tak dobrá.

Kunstinovy zkušenosti a chuť experimentovat (v mezích) jsou slyšet hlavně v aranžmá, které si bere odkudkoli a nezastaví se před ničím. Zkreslená i country kytara, akordeon, elektronické bublání, akustické nástroje, přeskakující gramofon..., to vše plyne deskou zcela uvolněně a jako dokonalá podpora pro písničky. Po textové stránce je to stále stejná Lily (druhý singl "Not Fair" je o tom, že ji její nový přítel nedokáže pořádně uspokojit...), která si nebere servítky a nazývá věci pravými jmény.

Kromě hudebního posunu se oproti debutovému albu zlepšila Lily i po skladatelské stránce, na novince totiž těžko najít výplňový kousek, což by minule nebyl zas takový problém. Na druhé straně ví, že nedělá žádné umění, a tak sype jednu povedenou písničku za druhou, aniž by jakoukoli z nich zbytečně prodlužovala. Na nic si nehraje, je osobitá, svoje a zábavná. Co víc od ní chtít. "The Fear", "Fuck You" či "Chinese" vám v uších zůstanou ještě hodně dlouho.

• super! (chocobo, 16.02.2009 20:13) Reagovat

  po dlouhe dobe opet recenze, s kterou se do pismene dokazu ztotoznit :) i s 8/10 jednoznacne souhlasim. Pro me vrcholem alba je pisnicka "Him".
  
  

• kdepak (iggy, 17.02.2009 16:56) Reagovat

  Nic do čeho bych se zaposlouchal, dobrý jako kulisa k práci. Zvukově hodně špatný.
  
  

• skvělé album (nicky, 18.02.2009 09:47) Reagovat

  Naprosto souhlasím s vaší recenzí. Když jsem si poslechla to její 1.album Alright Still,popravdě se mi moc nelíbilo,skoro vůbec.Hip hop mě moc nikdy nebral :( Ale tohle album je fakt bomba. Jak asi všichni víme Lily není nějaká velká zpěvačka,která by měla hlasový rozsah jako Mariah Carey,ale na tomto albu mi to nějak nevadí.Myslím si,že elektronika jí sedla víc než ten hip hop.Takže pokud budete mít někdy špatnou náladu,určitě si poslechněte tohle album,dokáže vás rozveselit a zamyslet se. Má to šmrnc :)
  
  

• suhlasim (blender, 20.02.2009 12:49) Reagovat

  8/10 si Lily za novy album zasluzi pravom.
  
  uz druhy tyzden neviem z hlavy dostat uvodny track "Everyone's At It" ... dobra praca
  
  

• Lily sux big black hairy donkey balls (blabun, 26.02.2009 19:51) Reagovat

  Jedno z mála alb, které jsem si naposloucháváním neoblíbil, nýbrž znechutil. Na první pohled líbivé, po opakovaném poslechu však povrchní jak hudebně, tak textově. Trochu jako Amy MacDonald, ale ta má alespoň zajímavý hlas. Zejména textově dosahuje Lily úrovně postpubertální hloubky, kdy má neutuchající potřebuju neustále omílat, jak se kdy s kým rozešla a že její život je jen její věcí - a sakra, čím to bude pokračovat na dalším albu? Feministickými agitkami? It's Not Fair mě rozesmála - "je to super kluk v každém ohledu, takového jsem nikdy neměla, jen mě nedokáže pořádně zbodat"...
  
  

8/10

Recenze: 50m Znak debutují deskou "Nadechnout se". Naděje tu vítězí nad temnými myšlenkami Punk, který nezapře své hardcoreové kořeny, ale zároveň neseká a nekope kolem sebe, naopak se obrací do nitra? I takový, jakkoliv to nebývá zrovna běžné, se může občas urodit. Touto cestou se vydala formace 50m Znak, v níž se... čtěte zde

Vydáno: 31.12.2024 09:23 v sekci Recenze

8/10

Recenze: "Výlet do bájí" Aleše Brichty je zpěvákovým doposud nejlepším výběrem Tak nějak potichu a mimo světla ramp oslavil letos své půlkulatiny Aleš Brichta. Dřív zásadní osobnost domácí rockové scény dostala od vydavatelství Supraphon lehce opožděný dárek v podobě pokračování trojalbové "Zlaté... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2024 15:00 v sekci Recenze

Naživo: "Jesus Christ Superstar" je tak výjimečný, že ho nezabije ani nabubřelé popové pozlátko Kamil Střihavka, Bára Basiková a Dan Bárta tvořili ústřední trojici nejlegendárnější verze muzikálu "Jesus Christ Superstar", který se od roku 1994 hrál v Divadle Spirála. Myslím, že už nikdo nedoufal, že "Ježíše" v této... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2024 17:00 v sekci Naživo

7/10

Recenze: Ravenoir ve svém doomovém lese "Nocturne" místy trochu bloudí Studiový projekt Aleše "Aleshe AD" Dostála, bývalého kytaristy Root, s názvem Ravenoir si zřejmě potrpí na přesný časový rozvrh. Rok se s rokem sešel a opět, příhodně v dušičkovém čase, vyšel jeho další počin. Na do modra... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2024 08:00 v sekci Recenze

9/10

Recenze: "Anatomy Of Shadows" předkládá systematickou revizi současnosti pohledem Autumnist Vlado Ďurajka ke každému albu Autumnist přistupuje striktně ve svých vlastních intencích perfekcionismu. "Anatomy Of Shadows" jde v tomto aspektu možná nejdále a nabízí exponenciální pohled na realitu okolo nás, jež místy chladně... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2024 08:00 v sekci Recenze