Písně pro Obamu: rockeři i rappeři, bílí i černí

18.11.2008 05:00 - Karel Veselý a Tomáš Tenkrát | foto: facebook interpreta

Jsou tomu dva týdny, co Amerika zná svého nového budoucího prezidenta. K vítězství Baracka Obamy výraznou měrou přispěli i hudebníci, kteří se hlásili na jeho podporu. Byli to nejen rappeři, ale i rockeři, prostě bílí i černí. Pojďme se podívat, kdo všechno v předvolebním boji zapěl pro Obamu.
Bruce Springsteen;Barack Obama
© facebook interpreta
"Čau, tady je Jay-Z a volám kvůli prezidentské kandidatuře Baracka Obamy," ozvalo se překvapeným Američanům jedno březnové ráno z telefonního záznamníku. "Přiveďte kámoše i rodinu a dejte najevo, že stojíte o změnu. Nastal čas na změnu, nastal čas pro Baracka Obamu," deklamoval platinový rapper. Obamova cesta do Bílého domu byla sotva na začátku, tehdy ještě bylo potřeba porazit Hillary Clintonovou a získat podporu vlastní strany. Už tehdy se ale rýsovaly obrysy hnutí, které spojilo hudebníky nejrůznějších žánrů na podporu černošského kandidáta. Získali pro něj dosud nevídanou podporu mladých voličů a této přesile republikáni John McCain a Sarah Palinová nemohli při vší snaze vzdorovat.

Když pak 4. listopadu, v den svého slavného vítězství skončil Barack Obama svoji řeč k tisícům příznivců v chicagském Grantově parku, do nastálého nadšení začala hrát skladba "The Rising" od Bruce Springsteena. Obama si ji vybral jako titulní píseň své kampaně a její závěrečný verš "Come on up for the rising tonight" skvěle shrnul náladu historického večera a naděje, kterou Amerika do nového prezidenta vkládá. Mladý, energický a zdravě idealistický Obama připomínal během posledního půl roku rockovou hvězdu, která je na cestě na úplný vrchol. Jeho osobní magnetismus a nakažlivé odhodlání mu získalo podporu z řad hudebníků napříč celým žánrovým spektrem. Hojná účast hvězd a hvězdiček hudebního nebe propůjčila jeho kampani neobvyklý švih a možná i díky nim mohl první listopadové úterý zvednout ruce vítězně nad hlavu.

Hiphopový prezident
Obama, Jay-Z
© wordpress.com
V Obamově kampani hráli samozřejmě ohromnou roli rappeři. Hip hop je ještě pořád v současné Americe nejpopulárnější hudební žánr a spojení politika s hudebními celebritami stejné barvy pleti se zdálo být svůdnou myšlenkou. Námluvy Obamy a rapperů ale nebyly vůbec jednoduché. Všichni si dobře uvědomovali, že každý z nich může ze sňatku něco získat, ale zároveň také ztratit. Drsní rappeři by mohli bratříčkováním s uhlazeným politikem přijít o image asociálních gangsterů a Obama pro změnu fotkami s drsňáky vyděsit své voliče ze střední třídy. První problém měl jednoduché řešení, Obama byl vždy dostatečně cool i pro mladou generaci a hiphopové hvězdy po počátečním váhání zjistily, že jim spojenectví s mladým populárním politikem nemůže ublížit. První podpora přišla z tábora uvědomělých rapperů jako Talib Kweli, Common nebo Rhymefest, další se přidali vzápětí.

Senátor Obama na to šel pomalu a opatrně. Ještě než se vrhl rapperům do náruče, veřejně je v rozhovoru pro černošskou televizi BET pokáral za vulgarity a nedostatek taktu k ženám. Také prohlásil, že má rád "umění hip hopu, ne však jeho poselství". Tím možná několik rapperů naštval, pro média se ale dostatečně distancoval od hiphopových excesů. Následně se fanoušek Johna Coltranea, Milese Davise a mottownského soulu osobně setkal s Kanye Westem a Jay-Zem a v rozhovorech citoval některé jejich texty. Teď už jeho spojenectví s hiphopovou generací nestálo nic v cestě a když v lednu slavil první důležité vítězství v primárkách, mohl si po projevu nechat pustit Jay-Zho "99 Problems" s v dané chvíli a situaci hodně provokativním textem "I got ninety nine problems, but a bitch ain't one".

Diddy
© diddy.com
Během posledního půl roku vypustili američtí rappeři nepočítaně skladeb, které vyjadřují Obamovi podporu. Na deskách, mixtapes i po internetu šířených freestylech se senátorovo jméno stalo snad ještě používanějším než obligátní money a bitches. Jedním z nejpůsobivějších tracků je "Black President" z Nasova posledního bezejmenného alba. Proplétají se v něm útržky z Obamova projevu, který v kontextu skladby vyvrací Tupacův pesimistický verš o tom, jak Amerika ještě není připravená na černého prezidenta.

Přestože měl Kanye West v posledních měsících nad hlavu práce na své nové desce, stihl přidat verš do skladby Malika Yusefa "Promised Land", jež vyšla na CD "Yes We Can: Voices Of A Grassroots Movement". Na album pro-obamovských písní přispěli třeba také Jill Scott, Sheryl Crow nebo Stevie Wonder. Podobně jako při poslední volbách se mladé voliče vydal nahánět také Diddy v rámci kampaně "Rock The Vote" a pozoruhodný klip "Something's Gotta Give" natočili Mary J Blige a Big Boi z OutKast. I oni přispěli k tomu, že se splnila prorocká vize hiphopového aktivisty Russell Simmonse, který na začátku našeho desetiletí prohlásil, že do dvaceti let bude mít Amerika černého prezidenta.

Obama jako valící kámen
Obama - Rolling Stone
© rollingstone.com
Nezůstalo ale jen u hip hopu. Americký časopis Rolling Stone, který se věnuje zejména populární hudbě, se na několik měsíců k Obamovi intenzivně upřel. V každém čísle jste mohli narazit na alespoň malou zprávu či článeček, který upozorňoval na aktuality z jeho okolí. Nestor hudebního magazínu Jann Wenner se ho nebál dokonce několikrát umístit na titulní stranu. V jednom z rozhovorů pro tento čtrnáctideník se Obama přiznal, že jeho hudebními hrdiny jsou Stevie Wonder, Earth, Wind & Fire, Elton John a Rolling Stones. Což je oproti Abbě, kterou za sebe uváděl John McCain, přeci jen vkus překvapivě solidní.

Bezpochyby si tímto rozhovorem do své již tak drtivě valící laviny nabalil další kameny a kamínky z populární hudby. Vždyť pár dní poté se přihlásil sám Stevie Wonder o účast v předvolební kampani a nezůstalo pouze u vyhrávání jeho skladby "Signed, Sealed, Delivered" z přehrávače na mítincích. Manželce Michelle Obama se dokonce povedl hloupý trapas - když vedla slepého Stevieho na proslov po boku svého manžela, Stevie jí spadl ze schodů. Nevidomý aktér si z toho ale hlavu určitě nedělal, na aktuálním evropském turné totiž Obamu přirovnal ke kříženci zavražděného prezidenta J.F.Kennedyho a černošského (taktéž zavražděného) kazatele Martina Luthera Kinga.

Vůbec v popmusic to vypadalo, že kdo nepodporuje Obamu, jako by neexistoval. Začala s tím Madonna, když ve svém agitačním koncertním spotu nazvaném "Get Stupid" jasně řekla, co si myslí. Promítala totiž na plátna zlé a hodné tváře a mezi těmi špatnými se vedle Hitlera objevil i John McCain. Dobráky uzavřel na posledním, čestném místě - kdo jiný? - Barack Obama. Madonnin snímek možná působil hystericky, ale svůj účel splnil, vědělo se o něm od Seattlu po Miami.

Obama, Arcade Fire
© icurrent.com
Stejně jako o dvojkoncertu Arcade Fire v Ohiu. Vstup na ně byl zdarma a Arcade Fire nezůstali pouze u obhajoby Obamy, otevřeně se vyjádřili i proti Obamově demokratické sokyni Hillary Clintonové. Že jsou z Kanady, takže jim do toho vlastně nic není? Ne tak docela. Win a Will se narodili v USA, Regine má pas USA i Kanady a Jeremy Gara je sice Kanaďan, ale už je prý otrávený z toho, jak musí Američanům vysvětlovat, cože to znamená univerzální lékařská péče.

Ovšem zřejmě největší pozornost k sobě strhl frontman Black Eyed Peas will.i.am se svou písní "Yes We Can". Toto Obamovo motto se stalo hlavně mezi mladými lidmi hitem a nejedna kapela sousloví zmiňovala zmiňovala při koncertech (a zmiňoval je i nejeden karikaturista). Samotný will.i.amův opus zhudebňoval Obamův projev z primárek v New Hampshire, s konečnou formou navíc pomohli John Legend, Scarlett Johansson nebo legendární pianista Herbie Hancock. Obama se k písni na rozdíl od několika jiných songů brzy přihlásil a časem ji zařadil na desáté místo svého žebříčku nejoblíbenějších skladeb. Klip režírovaný Jesse Dylanem (syn Boba Dylana) vidělo na YouTube.com přes třináct milionů lidí (prohlédnout si jej můžete níže). Nevyhnul se samozřejmě ani parodii, která je pronášená z úst McCaina a již v názvu rezolutně říká "No, You Can't".

McCainův playback
John McCain
© Archiv
Republikáni byli v horší pozici. I McCain měl samozřejmě své zastánce, nicméně v malém měřítku. John Rich z country kapely Big & Rich McCainovi napsal dojemnou rockovou píseň "Raising McCain". Větší - a nepříjemnější - pozornost v souvislosti s hudbou se však republikánskému kandidátovi povedlo strhnout použitím několika skladeb bez svolení jejich autorů. Vlnu nevole odpálil Jon Bon Jovi. Píseň "Who Says You Can't Go Home" od Bon Jovi McCain používal bez vědomí kapely a bývalý dívčí idol se nebál použít slovo "krádež". Podobně reagovali Foo Fighters.

Zneužití skladby "My Home" Dave Grohl komentoval slovy, že je velmi smutné, když někdo mluví za americký lid a přitom nerespektuje ani duševní vlastnictví. Mezi poškozené kapely, kterým se nelíbila reprodukce jejich skladeb na republikánských sessions, dále patřili Van Halen, Heart, Survivor nebo John Mellencamp. McCain se tak musel spokojit s těžkými hochy od filmu Sylvestrem Stallonem a Arnoldem Schwarzeneggerem, o němž je ovšem známo, že jeho vidění světa není zdaleka tak republikánské, jak by si jeho partaj přála. Ani tito ostří bouráci McCainovi v předvolební bitce ale nijak nepomohli, ačkoli jsou obyčejným Američanům určitě blíž než Bob Dylan se Stevie Wonderem dohromady.

Pět písní pro Obamu

will.i.am - Yes We Can
Yes We Can
© yeswecan.dipdive.com/
Obamova kampaň byla přelomová díky použití nových technologií a internetu. Ve svoji zbraň dokázal proměnit i internetový portál YouTube.com, kam v únoru jeho mediální tým vyvěsil videoklip "Yes We Can". Hudebníci a herci v něm do podkladu z dílny will.i.ama předříkávají útržky z Obamova projevu z primárek. Klip dodnes vidělo přes třináct milionu uživatelů, z "Yes We Can" se stalo jedno z hlavních hesel Obamovy kampaně. Autor nápadu, producent a rapper will.i.am z Black Eyed Peas si za projekt dokonce odnesl cenu Emmy. Jeho následná skladba We Are The Ones s podobným nápadem už měla menší ohlas.


Obama Girl - I Got A Crush... On Obama
Obama Girl
© www.amberleeonline.com/
Zcela novým fenoménem předvolební kampaně byly amatérské videoklipy obyčejných Američanů, které vyjadřovaly podporu Obamovi na YouTube.com nebo na Google Video. Nejslavnějším příkladem je klip poloamatérské skupiny Barely Political "I Got A Crush... On Obama", v němž spoře oděná modelka Amber Lee Ettinger zpívá o tom, jak se zamilovala do černošského senátora. Video mělo upozorňovat na humoristický portál skupiny, jeho sláva ale přerostla všechny jejich fantazie. O klipu napsaly prestižní časopisy jako Newsweek nebo People a z hlavní hrdinky překřtěné na Obama Girl se stala celebrita. Podobně jako další youtube fenomény se i Obama Girl dočkala spousty parodií a také odpovědi z druhé strany předvolební barikády v podobě písně "Insane For John McCain" od country zpěvačky, která si říká McCain McCutie.


Ludacris - Politics (As Usual)
Ludacris
© www.myspace.com/ludacris
Asi by se našly lepší rapové skladby než Ludacrisovo "Politics (As Usual)" z mixtape "Gangsta Grillz: The Preview". Ale zatímco ostatní hiphopové celebrity chodily vesměs opatrně kolem horké kaše, Luda řekl, co si o předvolebním klání myslí doslova na plnou hubu. Obamovo vítězství je pro něj "nezvratným osudem", Hillary popsal jako "nedůležitou děvku", prezidenta Bushe nazval "mentálně retardovaným" a protikandidát McCain podle něj patří na jediné křeslo a to sice na kolečkové. Sám sebe rovnou jmenoval do pozice viceprezidenta. Skladba je tak ostrá, že se od ní Obamův tým raději veřejně distancoval, aby demokratického kandidáta před zraky veřejnosti nepoškodila.


The Mountain Goats - Down To The Ark
The Mountain Goats
© mountaingoats.com
Podpora Obamovi přicházela i z indie-rockových kruhů. Hlasy ve prospěch demokratického kandidáta zněly od Arcade Fire přes Wilco, Conora Obersta až k hlukařskému projektu Noise For Obama. Málokdo ale napsal o prezidentských volbách původní píseň. Tohoto nesnadného úkolu se zhostil John Darnielle z The Mountain Goats. Vyslyšel výzvu rozhlasového pořadu Weekend America a těsně před únorovým "super úterkem", v němž vrcholily primárky, zveřejnil píseň "Down To The Ark". Text je plný poetických obrazů o politických kandidátech, kteří musí čelit pokušení ďábla. Mezi básnickými obraty ale prosvítá jednoznačná podpora demokratickému kandidátovi ("volíme proti vysokým daním a volíme proti válce").


Extra Golden - Obama
Extra Golden
© extragolden.com
Obamania zachvátila i spoustu hudebníků, kteří nežijí v Americe a volit nemůžou. Spousta skladeb na podporu Obamy se hrála na Jamajce nebo v Portoriku a také třeba v Keni, kde má nový prezident kořeny. Jako příklad může sloužit skladba "Obama", v níž dva keňští hudebníci Opiyo Bilongo a Onyango Wuod Omar vyjadřují svoje naděje ze změny, kterou by do světové politiky mohl přinést černý politik. Skladba, v níž neuslyšíte jediné anglické slovo, vyšla už vloni v září na desce, kterou oba pánové natočili s členy americké kapely Golden. Skladbu si můžete stáhnout zde.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY