Hned na úvod dovolte dvě citace. Jeden nejmenovaný zásilkový obchod nabízí desku s následujícím popisem:
"REKES MUDES ... složili a nahráli celou řadu rockových lovesongů a ty nejlepší z nich vám nyní představují na své debutové desce Hledala maleny. Naleznete zde nejen taneční vypalovačky a hitovky s chytlavými refrény, ale i klidnější poslechové písně a dojemné rockové balady."

A pro informační úplnost ještě ta z webových stránek kapely:
"Mnoho kapel v této zemi míchá styly, zkouší nové postupy a alternativy. Každý chce být tak strašně jiný, vyjímečný a neohraný, až nakonec není skoro nikdo, kdo by tu dělal poctivý čistý rock - bez přísad, bez alternativ, bez vedlejších vlivů. Tak, jak to dělají např. Aerosmith, Bon Jovi, Alter Bridge nebo Nickelback - právě tito rockoví velikáni jsou pro tuto kapelu největším zdrojem inspirace. Právě tuto hudbu chce tato kapela přinést lidem."

Vážení zbloudilí hudební čtenáři, já jsem tu desku slyšel. Celou, na jeden zátah, bez přeskakování. Dokonce jsem v mylném úsudku, že mi něco uteklo, neváhal vrátit jeden song i zpátky na začátek. Zodpovědně proto můžu prohlásit, že tak nepokrytě slabou desku nahranou s tak přesvědčivou silou jsem ještě letos neslyšel.

První tři skladby jsem se vydržel smát. Přišlo mi až neuvěřitelně zábavné, jaká skvělá parodie na výše zmíněné kapely po stránce hudební a na řadu českých po stránce textařské nám tu vyrašila. Ovšem čeho je moc, toho je dvakrát tolik. Smích zvolna vystřídala rozmrzelost, apatie, zoufalost. Neustále jsem čekal na nápovědu, že nic z toho skutečně není myšleno vážně. Ta však nepřišla ani z oficiálních internetových stránek, které mě naopak ještě informačně dorazily:

"Velký důraz klade kapela Rekes Mudes na své texty. Jsou velice silné a zásadně v českém jazyce. Vypráví většinou o lásce a o všech strastech a slastech s ní spojených a jsou tvořeny s maximálním nasazením a precizností."

Po této zprávě jsem nabyl přesvědčení, že se vydavatelství spletlo a místo Rekes Mudes vydalo pod jejich jménem někoho úplně jiného. Nevěřím totiž tomu, že by se například verš "I když tě nemám, jsi všechno co mám" dal pokládat zrovna za precizní. To už v té samé skladbě použitý obrat "Tak říkám ti to postý, skřípla jsi mi prsty" je alespoň přihlouple zábavný. I když mým jednoznačným favoritem zůstává velice silný kousek s gurmánským podtextem: "Její duše propadla se nocí, její maso rozdali si vlci."

Pokud chcete definovat hudební styl Rekes Mudes, je možné použít citaci z webu - poctivý čistý rock. Tedy přesněji řečeno poctivý tancovačkový český rock. Samotné skladby jsou pak po hudební stránce vystavěny s podivuhodně stálou křečí, ve které se refrén od zbytku povětšinou rozezná pouze podle nadpisu u textu v bookletu.

Ten také v podobě děkovačky skrývá asi největší záludnost alba "Hledala maleny". Děkuje se za hodiny hlasové výchovy a zpěvu, přičemž u zpěváka s jeden a půl hlasovou polohou mě celou dobu provázel pocit, že je to jedna velká naběhlá žíla, která musí co nevydět prasknout. Dále se děkuje za hodiny tvůrčího psaní a za cenné textařské rady, což by potvrzovalo moji spikleneckou teorii o záměně kapel. Poděkování si vysloužila také paní učitelka, a tím jsem si myslel, že je vysvětleno vše. Jenomže chlapcům je kolem dvacítky. Mé tápání pokračuje. Obracím se proto tímto na všechny nezaujaté posluchače, aby mi pomohli rozklíčovat, jestli jsou Rekes Mudes skutečným hudebním propadákem či geniálním parodickým uskupením. Nebo je pravda někde tam venku a za vším stojí FBI? Případně na našem území operující příslušníci zahraničních rozvědek? I když je pravda, že v tom případě by správný název desky nejspíše zněl "Hledala radary".