Jestli si pravidelně pouštíte nějaké komerční rádio, máte buď dobrou výdrž a zkoumáte, kolik toho vaše uši zvládnou, nebo vám vyhovuje poslouchat pořád dokola pět až deset interpretů, na kterých stanice staví svůj playlist. Sice vám pak moc nerozumím, ale možná právě zrovna vám udělá výběr Universalu radost.

První CD je koncipováno jako sestava dvaceti českých hitů druhé poloviny letošního roku. Nemá cenu se tu pouštět do rozboru, stačí se podívat nahoru a v informacích o albu najdete výčet zúčastněných hudebníků. Pak si můžete odpovědět si na otázku, kolik z nich váš žaludek snese. Za mě je to tak půl na půl, zásadně jsem proti postavám z "panoptika" českého rybníčku, které pro mě symbolizují například Petr Kolář nebo Lucka Vondráčková. Ale je pravda, že i v "Top 20.cz" lze najít i příjemné písničky, třeba od Anny K nebo IMT Smile. Ty samozřejmě u většiny rozhlasových stanic netvoří zrovna páteř programu...

Jako údajný bonus přichází CD 2, na kterém je dvacítka skladeb zahraničních interpretů. Tady už dostávám kopřivku definitivně. Nejenže se jedná především o letní hity, které terorizovaly návštěvníky koupališť a diskoték před pár měsíci, ale především jsou to tracky, při nichž se každý pondělní večer rosím na lekci spinningu pod vedením šílené lektorky. Očividně ji a ostatní baví jezdit na tohle palivo, ale mě to ubíjí. Jako by nestačilo, že ty samé "pecky" mě mučí v jakémkoli veřejném prostoru, kde hraje rádio.

Takže znovu na začátek. Během poslechu nejnovější kompilace hitů od Universalu jsem zatím nepřišla na to, proč jsou výběrová alba vydávána. Jestli to víte vy, svěřte se. Nebo ještě lépe - máte-li podobný názor jako já, poraďte lidem z Universalu, jak příště lépe investovat.