Psychedeličtí šílenci. Stvořitelé monstrózních art-rockových opusů. Jedněmi zatracovaní, druhými milovaní - jak to má být, když jde o skutečné umění. Nového alba Pink Floyd se asi už nikdy nedočkáme, pojďme si tedy připomenout dvakrát sedm desek, bez nichž by byla rocková historie o mnoho chudší.
© facebook interpreta Když letos 15. září
zemřel klávesista
Rick Wright, pohasly zřejmě definitivně poslední - už tak malé - naděje na to, že se britští
Pink Floyd ze dvou poutí obsáhne období, pro něž by se dal použít termín
artrockové.
The Dark Side Of The Moon (1973)
Naprostý majstrštyk. Album, které po zásluze bouralo hitparády (například v americké setrvalo nepřetržitě téměř 14 let, přesně 724 týdnů , což je absolutní rekord). Na této desce není jediný slabší okamžik. Byť skladby vznikaly samostatně a mají různé autory, přesto "Odvrácená strana měsíce" působí, jako by byla tvořena záměrně coby tématický celek. Motivy šílenství, odcizení lidí sobě navzájem ve jménu mamonu a dostihů s časem v marné snaze naplnit život čímsi smysluplným jsou vyjádřeny neuvěřitelně silně a vemlouvavě. Album neobsahuje ani náznak předchozích psychedelických šíleností, každý tón a každý takt je jakoby vypočítán a nalinkován s mrazivou přesností. Dílo je i pro
Pink Floyd natolik silným, že jej jako celek kapela přehrávala na některých koncertech turné v první polovině devadesátých let (tedy dvacet let po vydání desky) a
Roger Waters své
loňské turné dokonce podle tohoto alba pojmenoval. Výtečné texty, úchvatné melodie, ženské vokály, spousta neobvyklých zvukových efektů (pokladna, padající mince, budíky, startující letadlo, tlukot srdce, šílencův smích a další) a promluvy zaměstnanců a návštěvníků studií Abbey Road, kterým záludné otázky kladl a jejich odpovědi nahrával
Roger Waters.
"There's no dark side of the moon, really. Matter of fact - there's all dark!"
Hodnocení: 10/10
Palba alba: Time, The Great Gig In The Sky, Money, Us And Them, Brain Damage,
Eclipse
Hitparády: UK číslo 2, US číslo 1
Wish You Were Here (1975)
Lze po něčem tak geniálním, jako je "The Dark Side Of The Moon", přijít s něčím kvalitativně srovnatelným? Ano, lze.
Pink Floyd to sice trvalo velmi nezvyklé dva roky, ale další opus navázal na svého předchůdce více než důstojně. Pouze pětipísňovou kolekci lemuje dvojí podání jedné z nejkrásnějších skladeb, které skupina stvořila. "Shine On You Crazy Diamond", jež je svým textem otevřenou poctou Sydu Barrettovi. Hudba je pak esencí toho, co činí
Pink Floyd sebou samými: nádherné klávesové plochy, zasněná kytarová sóla, vše v náloži čítající dohromady nějakých dvacet šest minut. I ten saxofon Dicka Perryho, který poprvé s
Pink Floyd hrál na předchozí desce, zní, jako by kapela tento nástroj používala odjakživa. Dvojice Watersových skladeb "Have A Cigar" (s citací
chytré novinářské otázky
"And by the way: which one is Pink?" v textu) a "Welcome To The Machine" vyjadřují postupující autorovu frustraci z fungování hudebního
průmyslu, který na jeho vkus měl a má mnohdy pramálo společného s uměním. Pátou do party je pak překrásná Watersova (text) a Gilmourova (hudba) balada "Wish You Were Here", věnovaná
komukoliv, kdo tu zkrátka není, leč jak mnohý posluchač tuší, zejména opět Sydu Barrettovi. Tahle deska je křehká i drsná, smutná i naštvaná, dojímající i odtažitá, jedním slovem nádherná. Původní LP a reedice v kompletu "Oh By The Way" byla umístěna do černého igelitového sáčku, nemaje tak na první pohled žádný obal.
Hodnocení: 10/10
Palba alba: Shine On You Crazy Diamond, Welcome To The Machine, Wish You Were
Here
Hitparády: UK číslo 1, US číslo 1
Animals (1977)
Opět dva roky pauza, opět pět skladeb, opět, do třetice všeho dobrého, famózní nahrávka. První a poslední skladba je znovu variací téže písně, tentokráte jsou však obě nezvykle krátké (mají po minutě a půl), naopak tři středové jsou všechny delší deseti minut. Tři druhy zvířat, o kterých zmíněné písně pojednávají, tedy psi, prasata a ovce, jsou jasným odkazem na Orwellův vynikající román "Farma zvířat". Album je kompletně autorským dílem
Rogera Waterse, pouze se sedmnáctiminutovým opusem "Dogs" mu vypomohl
David Gilmour, byť se přitom oba páni prý převelice hádali. Vůbec atmosféra v kapele, ač bezesporu tvůrčí, houstla každým dnem více a více. Waters směřoval jednoznačně k cíli utvořit z
Pink Floyd svoji doprovodnou kapelu, která bude jen naplňovat jeho (jistě výrazné) autorské záměry, což zejména citlivý
Rick Wright nesl čím dál hůře. I tak je ovšem album "Animals", i když pro svoji náročnost nebylo tak komerčně úspěšné jako jeho předchůdci, úžasnou ukázkou umění a tvůrčího spojení všech čtyř
floydů, a to ukázkou v tomto smyslu poslední.
Hodnocení: 9/10
Palba alba: Dogs, Pigs (Three Different Ones), Sheep
Hitparády: UK číslo 2, US číslo 3
The Wall (1979)
Vrcholné dílo
Rogera Waterse. Zřejmě nejslavnější dvojalbum všech dob (spolu s "Bílým albem"
The Beatles). Součástí vzájemné dohody mezi Watersem a zbytkem kapely, kterou v polovině osmdesátých let opustil, bylo, že
Roger povolil Davidovi, Nickovi a Rickovi používat název
Pink Floyd výměnou za podmínku, že nikdy neuvedou "The Wall" jako celek. Waters je autorem všech textů a drtivé většiny hudby, jen tři písně (ovšem patřící k nejlepším) spolusložil Gilmour a jedné je spoluautorem producent alba Bob Ezrin. Dílo má tři různé podoby: nejkratší albovou (hrozilo roztažení na trojablum, což se jevilo velmi neekonomickým), filmovou a dalo by se říci kompletní koncertní. Jako představení byla "The Wall" tak obřím projektem, že se hrál pouze Londýně, New Yorku, Los Angeles a Dortmundu a vzhledem k finanční náročnosti skončily koncerty velkou finanční ztrátou. Paradoxně to nemuselo mrzet Ricka Wrighta, který se v průběhu nahrávání rozhádal s
Rogerem Watersem natolik, že byl z kapely odejit a na koncertech vystupoval oficiálně jako najatý hudebník za pevný plat. Na nahrávání alba se příliš nepodílel ani
Nick Mason, zato zde hraje a zpívá spousta hostujících muzikantů a zpěváků. Geniální opus o frustraci ze smrti otce ve válce, nešťastného dětství stráveného pod jhem despotické matky, depresích ze života slavného hudebníka vláčeného drogami a likvidovaného fanatickými fanoušky, kteří si svůj idol nepochopitelně přivlastňují, smutku z nenaplněných vztahů, strachu z totalitních režimů a dalších fobiích a traumatech je jedním z nejdepresivnějších a také nejpůsobivějších děl rockové historie.
Všechno to jsou jen další kameny do zdi! Do neproniknutelné zdi, kterou stavíme kolem svých srdcí a svých duší.
Hodnocení: 10/10
Palba alba: In The Flesh?, Another Brick In The Wall,
Hey You, Comfortably Numb, Run Like Hell, The Trial
Hitparády: UK číslo 3, US číslo 1
The Final Cut (1983)
Textově kvalitní, leč hudebně velmi slabé protiválečné album je v podstatě prvním Watersovým sólovým projektem, byť vydaným ještě pod hlavičkou
Pink Floyd a s Gilmourovou kytarou a Masonovými bicími. Zlí jazykové tvrdí, že se jedná o odpad z "The Wall". Pravdou je, že
Roger Waters na této desce naprosto neuhlídal rovnováhu mezi potřebou sdělovat světu závažné pravdy a potřebou nosných hudebních nápadů, kterých se albu zkrátka nedostává. Krom textů je tak deska významná zejména zajímavými zvukovými experimenty a jedněmi z prvních pokusů o prostorové zvukové efekty.
Hodnocení: 5/10
Palba alba: The Fletcher Memorial
Home
Hitparády: UK číslo 1, US číslo 6
A Momentary Lapse Of Reason (1987)
První album po Watersově odchodu v roce 1986 (
Roger automaticky předpokládal, že kapela bez něho přestane existovat, což se ovšem Gilmourovi a Masonovi vůbec nezamlouvalo) znamenalo při absenci klávesisty Ricka Wrighta velkou nálož na
Davida Gilmoura coby autora. Nutno přiznat, že významně poklesla kvalita textů, textařů Watersových kvalit není mnoho. Hudebně se nyní jen dvojčlenná kapela posunula logicky směrem k rozmáchlých kytarovým skladbám, kterým vévodí dlouhá a nápaditá Gilmourova sóla, která si nelze splést s díly snad žádného jiného kytaristy. V průběhu nahrávání alba se nechal zlákat a k dílu se připojil rovněž Wright, který se skupinou odjel i následné největší turné v historii kapely, zpočátku opět jako nájemný muzikant, ke konci již jako plnohodnotný člen. Název alba "Chvilkový výpadek rozumu" byl logicky vodou na mlýn uraženého Waterse, který nevynechal jedinou příležitost se snažení bývalých spoluhráčů vysmát, leč deska byla přijata nad očekávání pozitivně a turné k ní se stalo nejúspěšnějším, nejdelším a logicky též nejnavštěvovanějším v historii kapely.
Hodnocení: 7/10
Palba alba: Learning To Fly, One Slip, On The Turning Away, Sorrow
Hitparády: UK číslo 3, US číslo 3
The Division Bell (1994)
Sedm let, tedy nejdéle v historii kapely, museli fanoušci čekat na zatím poslední počin
Pink Floyd. Znovu bez Waterse, zato definitivně s Rickem Wrightem coby skladatelem a nově Gilmourovou tehdy přítelkyní, dnes manželkou Polly Samson, takto posilou na postu textařském. Dlouhý odpočinek je znát, album navazuje na nejsilnější období v sedmdesátých letech, ovšem s moderním zvukem let devadesátých.
David Gilmour ve vrcholné autorské i interpretační formě, magické Wrightovy klávesy, hypnotické Masonovy bicí, spousta hostů. Výtečná nahrávka byla následována dalším grandiózním turné, v rámci kterého
Pink Floyd vystoupili také na pražském strahovském stadionu před více než sto tisíci návštěvníky (čísla se liší od 110 do 130 tisíc). Koncert byl jedním z nejúžasnějších hudebních zážitků, které mne zatím potkaly. Album pojmenované po zvonu, kterým je ohlašováno hlasování v britském parlamentu, je tématicky zaměřené na komunikaci, nebo spíše nedostatek komunikace mezi lidmi, a byť zarytí Watersovi fanoušci nebudou souhlasit, tak patří mezi skvosty. Závěrečný hymnus "High Hopes", provázený právě zvukem zvonu, právem považuje Gilmour za své vrcholné dílo, které nezapomene od té doby zahrát na žádném svém vystoupení (a skutečný zvon, do kterého tluče bubeník kladívkem, vláčí pokaždé s sebou).
Hodnocení: 9/10
Palba alba: What Do You Want From Me, Wearing The Inside Out, Coming Back To Life, Keep Talking, Lost For Words, High Hopes
Hitparády: UK číslo 1, US číslo 1
Další díla tohoto období
A Collection Of Great Dance Songs (1981)
Kompilace, která měla být výběrem největších hitů. Pink Floyd, dotlačeni k jejímu vydání firmou, alespoň prosadili vtipný název "Kolekce skvělých plesových písní", což v kombinaci s "Shine On You Crazy Diamond" či "One Of These Days" působí vskutku humorně. Album je zajímavé hlavně tím, že většina písní je zde ve verzích odlišných od těch na řadových deskách.
The Delicate Sound Of Thunder (1988)
Živé dvojalbum se záznamem z turné k albu "A Momentary Lapse Of Reason", první koncertní album od "Ummagummy" z roku 1969.
P.U.L.S.E. (1995)
Koncertní záznam z turné k albu "The Division Bell" vyšel jako dvojalbum (CD mělo na boku krabičky červenou diodu blikající v rytmu tepu lidského srdce), přičemž ve své druhé části představuje kompletní živou podobu alba "The Dark Side Of The Moon" (v Praze byly hrány částečně jiné skladby). "P.U.L.S.E." předloni vyšlo také na
skvělém DVD.
Is There Anybody Out There? (2000)
Vynikající záznam představení "The Wall" nahraný v Londýně v letech 1980 a 1981 ukazuje živočišnou, přitvrzenou a nejdelší variantu tohoto geniálního projektu.
Echoes - The Best Of Pink Floyd (2001)
Velmi reprezentativní výběr, na jehož podobě se
Roger Waters s ostatními třemi členy velmi složitě dohadoval, logicky panovaly neshody zejména na výběru skladeb z posledních tří alb. Plocha dvojalba se ukázala nedostatečnou, skladby "Echoes" a "Marooned" jsou zde proto ve zkrácených verzích, z opusu "Shine On You Crazy Diamond" pak jen prvních sedm částí.
Oh, By The Way (2007)
Box se čtrnácti řadovými deskami v podobě do detailů propracovaných replik vinylových edic s remasterovaným zvukem.
Máte-li chuť dozvědět se o skupině více, vřele doporučuji knihu Nicka Masona "Inside Out (The Personal History Of Pink Floyd)", která vyšla i česky pod poněkud méně poetickým názvem "Pink Floyd". Velmi dobrým zdrojem informací (v některých případech i pro tento článek) je též
český web věnovaný skupině.