Čtvrteční večer si v kalendáři zaškrtlo překvapivě velké množství fanoušků, atmosféra v Abatonu proto byla fantastická, chvílemi až elektrizující. Začátek koncertu Lubomíra Tichého a Ondřeje Ládka nebo-li Xaviera Baumaxy a Xindla X však provázely problémy. První folkoví příznivci byli do budovy vpuštěni až po osmé hodině, což je ekonomicky naprosto nevýhodný tah. O dobré renomé a větší zisk se Abaton připravuje již tradičně špatně značenou přístupovou cestu - neznalec pražských klubů má pravidelně problém dostat se do neoznačeného areálu, desítky mimopražských fanoušků dorazily notně rozladěných až v průběhu večera.

Jako první odehrál svůj set Xavier Baumaxa. Po celý koncert se Xavi trefoval svými ostrými vtipy do Pražanů, možná i proto, že se z něj samého stává obyvatel metropole.Během svého hodinového folk/punk/rockového představení zdaleka neukázal všechny své hity, některé hitovky zase předvedl v odlišném aranžmá, příkladem budiž "Pažitka". Fanoušci nejvíc ocenili klasiku "Romale rap", jejíž refrén prostupoval celým Abatonem ode zdi ke zdi a vracel se zpět k sedícímu, hrajícímu a pijícímu Xavimu. Ten je mimochodem je chodící reklamou na dobrou náladu, marihuanu, alkohol, antifašistické názory a především kvalitní hudbu. A to nezapomněl ani recitovat básně, ani nazývat fanoušky oslovením "Buránek".

Na závěr koncertu si Xavi připravil překvapení, které již v metropoli předvedl. Pamětníci zimního Rock For Churchill se zhrozili, když oznámil, že poslední píseň bude převzatá píseň od islandské formace Sigur Rós. Jóna Birgissona během čtrnáctiminutové písně hladce předčil, avšak fanoušky doháněl k šílenství. Nic nepomáhalo, slovy Xaviho: "Buránci tleskali, pískali, ale ten na pódiu si jede svůj jazzíček, je to magor a doma asi neměli rádio!"

Pak už přišel na řadu Xindl X. Křest jeho debutového alba se dá rozdělit na dvě poloviny - první byla slabší, druhá působila jako intenzivní léčebná kúra na psyché všech přítomných. Úvodní dvě písně byly publiku díky serveru Bandzone.cz důvěrně známé. "Dysgrafik" i "Styky" patří k nejúspěšnějším písním Xindla X, fanoušky však překvapivě nechaly chladné. Zatímco Xavier měl při koncertu v sále ticho, Xindlovi se zpočátku nedařilo uklidnit povídající si lidi. Byli to oni, kdo narušil úvodní písně Xindla X, neboť jejich rozhovory často přehlušily zpěvákův projev. Pátá skladba v pořadí, milostný protestsong "S lítostí Vám oznamujeme" zapůsobil ale na obecenstvo doslova magicky, sál ztichl a veškerými svými smysly hltal každé Xindlovo slovo. Podobný úspěch měla i následující ostřejší "Moje malá milá". Abaton začal bouřit a lidé se bavili, prvotní nesmělost Xindla byla tatam a jediné, co narušovalo kontinuitu, bylo neustále ladění kytar.

Možná největší exploze energie přišla při folkové vypalovačce "Morální sex". Sál hučel, tentokrát ne na znamení znuděnosti, ale na znamení absolutního stavu euforie. Ucho hudebního kritika Xavi i Xindl navnadili, avšak pomyslnou smetanu slízala až Jana Infeldová. V písni "Čert nás vem" excelovala a bylo na škodu, že během večera nedostala víc prostoru. Co se naopak nepovedlo, bylo hostování Cannyho z Obří broskve. Jeho výkon nedosahoval kvalit, na které jsme u něj zvyklí, byl nevýrazný a působil spíše jako rušivý element v masce opice. Při písni "Cool v plotě" pak několikrát zapomněl text a nebýt bleskurychlé improvizace Xindla, skončilo by jako velké faux-pas. Celý večer měl jen dvě slabší chvilky, kromě Cannyho to byla idea angažování sboristů. Ruchové mikrofony jejich projev nezaznamenávaly a banda chlapíků při písni "Cool v plotě" působila - jako kůly v plotě.

Xindl X si naplánoval společné zpívání několika skladeb s Xavim. Nakonec sice došlo jen na dvě, avšak tyto okamžiky byly odměněny nejsilnějším potleskem. Způsob propojení písní "Penis" a "Mamut" nemá obdoby. Dřina, kterou umělci při spojování svých repertoárů podstoupili, se setkala se chorálem fanoušků. "Jsem mamut, mamut, mám úd... a tím je můj penis, který se nepravidelně ocitá v cizích ústech, což mi povětšinou nevadí!"

Následující Xaviho kousek "Lidé z malých vesniček" zazpíval Xindl X bravurně, na pódiu ale působil poměrně nejistě, nejspíš ho rozhodilo neustále ladění kytar; nedokázal se uvolnit jako Xavi (asi tolik nepil a nekouřil). Ať tak či onak, Baumaxa si vystoupení užíval, lehl si třeba na pódium a zpíval vleže.

Po křtu alba "Návod na čtení manuálu" podal Xindl fanouškům whisky, kterou se křtilo, a lidé to kvitovali s povděkem, takže láhev putovala z ruky do ruky. Mezitím Xindl rozehrál jednu ze dvou svých kýčovitých písní - remake singlu Anety Langerové "Voda živá". Jednalo se spíš o trapnou než humornou záležitost, podobně dopadl přídavek "Bárbína", jenž ironicky opěvoval dávno zapomenutou severskou skupinu Aqua.

Na publikum naopak zapůsobila nejúspěšnější píseň na serveru Bandzone.cz "Anděl". Celý Abaton sborově pěl refrén: "Jsem anděl, co tě dostal na povel, ale mám-li tě vzít do nebe, chci z toho něco pro sebe, mám rád řeč těla - v kapse lubrikační gel, tak mi namaž perutě a já do nebe vemu tě."

Z atmosféry šel v tu chvíli mráz po zádech. Podobné pocity evokovala i "Chemie", která se bohužel na albu neobjevuje - Xindl tady předvedl svůj vůbec nejsilnější výkon večera. Ten mráz nechodil po zádech z důvodů strhující atmosféry, ale kvůli fantastickému textu, jisté dávce krasosmutnění a skvělému provedení ze strany doprovodné skupiny. Poslední písní pak byl psychedelický "Restart".

Úchvatné představení skončilo krátce po půlnoci. Abaton se sice vyprázdnil, ale duše návštěvníků čtvrtečního galapředstavení zůstaly naplněné až po okraj. Xavi už je hvězdou první velikosti, Xindl do této sféry rychle míří. Je to anděl s ďábelskou duší. Restart. Ďábel s andělskou duší...

Xindl X, Xavier Baumaxa, Prostor Abaton, Praha, 2.10.2008