Skupina Hypnotix se na českém hudebním poli pohybuje už delší řádku let, neznám přesně historii, ale mám pocit, že začínala jako klasická reggae kapela už před Plyšem. Minulý rok vydali desku "Witness Of Our Time", kde mnohým ukázali, že se inspirovali modernější taneční hudbou, nicméně stále v jejich hudbě dost lze slyšet "šamanskou" Afriku.

Vím, že v ČR moc nekoncertují, a proto jsem přivítal možnost si je tuto středu v klubu Roxy poslechnout. Bohužel jsem přišel o začátek koncertu, nicméně už při první slyšené skladbě jsem zachytil celkem očekávatelnou změnu, a sice větší důraz na umělejší, tzn. z mašinek, rytmy. To ale nevadilo, možná někdy spíš naopak, některé skladby tak dostaly ještě větší šťávu. Bohužel také hned při této skladbě jsem musel nadávat na zvukaře, protože, ačkoliv tomu moc nerozumím, dovolím si tvrdit, že to s těmi basy přeháněl. Vytvářel místy až bolestivý zvuk a to nejsem žádná měkota. Naštěstí se basový zvuk postupně alespoň trochu zlepšil, takže moje jediná výtka ke koncertu se zmírnila.

Pětice muzikantů předváděla na pódiu opravdu skvělé věci. Dáma za perkusemi zpestřovala svými rytmy někdy základní rytmus či další zvuky z mašinky, kterou obsluhoval jediný mladík ze skupiny (ostatní bych odhadnul tak na 40!). Další dva hráči se věnovali kytaře a base a jeden z nich ještě nějakým čudlíkům. V hudbě Hypnotix totiž nejvíc zní dubové reggae, ale nutno říct, že doplněno o různé drobnokresby kytary, afrických perkusí, dalších klávesových zvuků, takže místy to už s reggae nemá moc společného. Podle mě je hodně znát, že jde o muzikanty a ne "jen" ovladače počítačů, nic proti nim. Pátým členem je asi jediný neČech, velký černoch, který typicky "africky" znějícím vokálem doprovází skladby. Bohužel mu není vůbec rozumět, rozhodně nezpívá vždy anglicky, a i když ano, stejně to k pochopení textů nevede. Ale přece jen u tohoto druhu hudby není text tou nejpodstatnější složkou a barvou hlasu se k hudbě hodí skvěle.

Situaci na pódiu vhodně doplňovalo promítání na plátno za ním, ať už abstraktních obrazců nebo detailů především zpěváka. Dvakrát přidávali, přičemž v závěru jsem poznával skladby z desky, ze začátku šlo možná o nové věci. Hodně naplněné Roxy dostali Hypnotix velice brzo, postupně se lidi začali vlnit čím dál víc. Nebylo divu, hypnotickým, opravdu mě nenapadá vhodnější slovo, rytmům se člověk poddal velice snadno. Ačkoliv deska je dost dobrá, záznam z koncertu by byl ještě o kousek lepší (až na tu basu). U některých návštěvníků zážitku předcházela i inhalace ušlechtilých travin, ale i bez nich jsem si koncert skvěle užil. Hypnotix jsou pro mě zatím vrcholem "české" živé taneční muziky a dovolím si troufale tvrdit, že ani ve světě nemají mnoho konkurentů. Pokud se chcete aspoň částečně přesvědčit, o co jste přišli, zkuste jejich mp3 na stránkách Roxy. Tady si neodpustím druhou výtku, a sice k jejich prezentaci na webu - na stránkách vydávající agentury mi to házelo chybu vyhledání v databázi, možná byla chyba jen u mě, ale nepůsobí to dobře.

Koncert skupiny Hypnotix v rámci turné "Witness Of Our Time", 15.11.2000, experimentální prostor Roxy, Praha