Lil Wayne konečně vydal třetí díl své série "Tha Carter", sbalil za něj platinové ocenění hned v prvním týdnu a usadil se na špici nejobletovanějších hiphopperů v USA. Jaká je ale skutečně deska, která talentovaného rappera dostala na vrchol? Přinejmenším rozporuplná.
7/10
Lil Wayne - Tha Carter III
Vydáno: 11.06.2008
Celkový čas: 77:03
Skladby: 3 Peat, Mr. Carter (Ft. Jay-Z), A Milli, Got Money (Ft. T-Pain), Comfortable (Ft. Babyface), Dr. Carter, Phone Home, Tie My Hands (Ft. Robin Thicke), Mrs. Officer (Ft. Bobby Valentino), Let The Beat Build, Shoot Me Down (Ft. D. Smith), Lollipop (Ft. Static Major), La La (Ft. Brisco & Busta Rhymes), Playing With Fire (Ft. Betty Wright), You Ain't Got Nuthin', Don't Get It
Vydavatel: Universal
Nejsem jediný, kdo rok 2007 nazval
rokem Lila Wayneho. Nekonečná šňůra featuringů, mixtapes a mediálních prohlášení z něho udělala
nejgooglovanějšího rappera v posledních dvanácti měsících, a to i přesto, že rapper z New Orleans nevydal jediný oficiální singl.
Lil Wayne. Podobně jako poslední platinové album "Massacre"
50 Centa je ale "Tha Carter III" úspěšný produkt plný
uměleckých paradoxů.
Humbuk, který z Dwayne Michaela Cartera, Jr. udělal v očích médií "best rapper alive", se těžko přenáší do drážek alba, a proto také přípravy kolem "Tha Carter III" trvaly tak dlouho. Natočeno prý bylo přes 400 skladeb a
Lil Wayne byl ve studiu s každým významným producentem. Jenže nonsensuální rýmy plné absurdních přirovnání, flow jako sbíječka a charisma velikosti Sears Tower bohužel fungují spíše na primitivních smyčkách mixtapes než na sbírce vypiplaných beatů superproducentů.
Kanye West, Robin Thicke nebo
T-Pain by dokázali udělat hvězdu i ze šišlavého tlusťocha, ale k opravdové star jménem
Lil Wayne jejich produkce nějak nesedí. Jejich skladby "Tie My Hands", "Let The Beat Build", "Comfortable" nebo "Got Money" nejsou strašné, ale dělat z Weezyho pop-rappera je prostě velká škoda. Proč mít druhého Kanyeho Westa, který musí svůj slabší rap schovávat za honosné produkce, když můžeme mít Weezyho sbíječku? Přijde to jen mně, že mezi všemi těmi soulovými samply zní nějak unaveně? Deska pak končí desetiminutovou litanií "Don't Get It", kterou je popravdě dost obtížné doposlouchat do konce.
Jaké to jen mohlo být album! Když se v "3 Peat", "A Milli", "Phone Home" nebo v "Dr. Carter" jeho mašina na rap rozjede na plné obrátky, srší Weezy vtipem a charismatem. V poslední jmenované skladbě si zahraje doktora, který na operačním sále léčí ostatní rappery. Skvělý koncept a skvělé provedení. Nejlepší skladbou alba je ale "You Ain't Got Nuthin'", kde se Weezy v nejlepší formě střetne s Fabolousem a Juelzem Santanou v nejlepší formě. Opravdu se těším na ohlášené společné album Weezyho a Juelze "I Can't Feel My Face". Snad se ho dočkáme dříve než v roce 2020 a snad na něm
Lil Wayne napraví rozpačitý dojem z aktuální kolekce.
"Tha Carter III" není v žádném případě legendární album, které
Lil Wayne sliboval a které, jak věříme, má
Lil Wayne někde schované v rukávě. Je to slušná deska stejně jako předchozí díl ze série "Tha Carter", je na ní dost momentů, které stojí za to milovat, ale pokud chcete opravdu zažít "nejlepšího živého rappera", pak se musíte vrátit k mixtapes.