"The Very Best Of" by byla hezká tečka za trojdílným mystériem, kterému Eric Levi dal název Era. Pokud by tento projekt nechal u ledu jako spící Nastěnku, asi by udělal tu nejlepší volbu. Evidentně se však nepoučil a vstoupil do téže řeky, v níž se snadno topí, stejně tak jako novinka "Reborn". Jeho studiová zručnost a pozvaní špičkoví muzikanti Lee Sklar nebo Chester Thompson (známí spoluhráči Phila Collinse) však nejsou zárukou zdárného konce a povedené nahrávky.

Eric Levi na čtvrté desce záhadami zahaleného snažení s vlastní jistotou kopíruje již zavedený model tvorby - klenuté melodie, symfonické aranžmá a pozvaní vokalisté. Paradoxně však snadno sklouzl i k tuctovému euro-dance-popu, což dokazuje nepovedená "Come Into My World", která je nabídnuta i v tristně dlouhém a nudném devítiminutovém remixu v úplném závěru alba.

"Reborn" má však mnohem zásadnější vadu na kráse - vytratily se z něj všechny tajuplné atmosféry, a na povrch se tak derou prosté popové popěvky s malými úskoky do jiných sfér (chorály, arabské motivy). Což je drobet málo, aby to byl návrat ve velkém stylu. Michael Cretu stojící za podobně laděnou Enigmou se snaží nalézat nové postupy, toho si ale Levi téměř vůbec nevšímá a hraje si jen ve svých pevně vytčených mantinelech. Když si tak odečtete onen nepovedený remix, zůstane vám celkem stejnorodá hmota, která se vleče a snadno sklouzne do nic neříkající kulisy, které přestanete věnovat svou pozornost.

Pokud jste dřívější tvorbu Ery měli rádi, asi budete spokojeni. Ale jestli hledáte něco neobjeveného, pro jistotu se "Reborn" vyhněte velkým obloukem a neudělejte stejnou chybu jako Levi. Několikátý vstup do stejné a poznané řeky se totiž nevyplácí, voda (čas) je totiž nevyzpytatelný přírodní úkaz, který vám může snadno zlomit vaz, což se stalo i v tomto případě.