Australská electro invaze
Australská hudba to ještě donedávna byli AC/DC, Midnight Oil, INXS nebo maximálně Wolfmother. Taneční hudba? Až do poloviny našeho desetiletí nic světoborného. Tedy až na podivíny The Avalanches, kteří svůj monstrózní debut "Since I Left You" z roku 2000 slepili z tří a půl tisíce samplů. (Žádný div, že na druhém albu pracují dodnes!) Album poprvé upozornilo na Modular Recordings, které v roce 1998 v Sydney založil Steve Pavlovic. V době, kdy se zdálo, že taneční hudba je u konce s dechem, začal promotér, kterému nikdo neřekne jinak než Pav, pomalu budovat impérium, z něhož se elektronická hudba odrazila ke svému znovuzrození.

Label Modular Records se v roce 2004 stal domovem Cut Copy - tria australských projektů, které dostaly kontinent konečně na mapu světové klubové hudby. Debut "Bright Like Neon Love" prvně jmenovaných je manifest zvuku Modular a vlastně celé australské scény. Glam, syntezátory, disco a fascinace brakovou kulturou osmdesátých let si podávají ruce s kytarovkami.

Modular má dnes kancelář v New Yorku a Londýně a vydávají třeba Klaxons, New Young Pony Club, Buraka Som Sistema nebo Chromeo. Starat se o australské projekty je ale pořád jejich prioritou. Objevili osmibitového přeborníka Muscles (viz představení v Radaru) nebo budoucí hvězdy Van She (Radar), jejichž srpnový debut "V" je netrpělivě očekáván.

Australská klubové scéna ale není jen Modular. Stálicí na poli breakbeatu jsou Pendulum, kteří už ale nějaký čas žijí v Londýně. Vloni vlny rozvířili electro-rockoví Rogue Traders, v záloze číhají nadějní Bagraiders, k životu se s novým EP probouzí i Deepchild, který před dvěma lety vypustil výborné album "Lifetime". Zapomenout rozhodně nesmíme na disco fetišisty Midnight Juggernauts, jejichž loňské album "Dystopia" se právě dočkalo reedice na velkém labelu a sklízí příznivý ohlas po celém světě.

Použít poslední větu předchozího odstavce o novince Cut Copy "In Ghost Colours" by znamenalo pověsti desky ublížit. Čerstvý materiál trojice z Melbourne totiž sklízí skoro jednohlasnou chválu a album, které v březnu vedlo australský žebříček, má potenciál stát se soundtrackem k letošnímu létu. Stejnou příčku v prvním týdnu po vydání obsadila i novinka The Presets "Apocalypso", což je důkaz, že popularita klubové hudby v Austrálii je na vrcholu. Julian Hamilton z The Presets přesto popírá, že by zde existovala nějaká jednolitá scéna: "Když jsme na cestách, všichni se nás ptají na australskou scénu, ale jediná věc, která nás spojuje s ostatními místními kapelami, je to, že se snažíme najít inspiraci spíše za hranicemi naší země," říká v rozhovoru pro Sydney Morning Herald. Možná mezi kapelami nejsou žádné vazby, australské electro je ale právě teď mimořádně hot.

Dubstep dobývá svět
Z londýnských klubů do širého světa se vydal dubstep. Pirátské vysílačky vysílající on-line a internetová diskusní fóra zasela během posledních let semínko, teď nastal čas sklidit. Dominanci anglických dubstepových producentů se v brzké době chystají ohrozit holandský producent 2562 a jeho rumunský kolega TRG.

Za trochu zvláštním jménem 2562 se skrývá producent Dave Huismans z holandského Haagu, který na sebe vloni výrazně upozornil na vinylu Tectonic "Channel Two / Circulate" a "Kameleon / Channel One". Aktuální "Techno Dread / Enforcers" už ohlašuje jeho debutové album "Aerials", které by mělo potvrdit jeho pozici lídra dubstepové nu-school, která bez problémů míchá temný dub s technem. "Detroit, Kingston, Croydon a Berlín," jmenuje Dave městské kultury, které ho ovlivnily nejvíce. Kromě 2562 se talentovaný producent angažuje ještě pod hlavičkou A Made Up Sound. Singl "Sleepwalk / 699" s rovnými beaty vzbuzuje přinejmenším stejné pozdvižení jako jeho dubstepové nahrávky. Dubstepový mix od 2562 si můžete stáhnout zde.

Druhým důkazem, že dubstep nabírá sílu i v odlehlejších místech Evropy, je rumunský beatmaker Cosmin Nicolae alias TRG. Nepíšu o něm náhodou, Martijn Deykers je totiž z Holandska. Nedávno založil vlastní label 3024. Zdá se, že vnitrozemský dubstep se chce odlišovat za každou cenu a začínají hned svými jmény. Tak schválně, kdo první použije termín "eurodubstep"?

PS: 2562 i TRG se přestaví na bratislavském festivalu Wilsonic.

David Bowie v novém kabátě
Zapomeňme teď prosím na strašlivé album "Earthling" a představme si Davida Bowieho jako jednoho z pionýrů elektronické hudby. Takhle si ho chtějí pamatovat i producenti a DJové, kteří se pustili do jeho skladeb v rámci projektu "Life Beyond Mars: Bowie Covered". Současné klubové hvězdy jako Kelley Polar, Matthew Dear, Carl Craig nebo Joakim si vystřihli ambiciózní coververze Bowieho skladeb ze 70. i 80. let a oživují odkaz jedné z nejbáječnějších hudebních diskografií vůbec. Na webu si můžete pustit čtyři ukázky z desky a stáhnout MP3 s "Be My Wife" od dvojice Richard Walters & Faultline. Mimochodem, za albem stojí firma Rapster, která před dvěma lety vydala "Exit Music", podobnou kolekci coververzí z diskografie Radiohead.

Label měsíce - Audio Dregs Recordings
Zajímá dneska ještě někoho ambient? Tvrdší a hlasitější beaty si dělají reklamu svojí hlasitostí, zaposlouchat se do ticha chce ale odvahu. Pozoruhodných ambientních kompilací není nikdy dost a nedávno mě jedna zaujala už jménem - "Ambient Not Not Ambient". Je to samozřejmě odkazová hra s nálepkou "disco (not disco)" ze 70. let, kterou dostávaly projekty, které nehrály disco a zároveň hrály (viz stejnojmenné kompilace vycházející v našem desetiletí). "Ambient Not Not Ambient" vydaný oregonským labelem Audio Dregs je obdobně sestavený z projektů, které hrají ambient a zároveň ho nehrají. Je to zajímavá strategie firmy, která byla ještě donedávna známá nahrávkami s neobvyklou podobou elektrického popu (Dim Dim, DJ Copy, Inkblot). "Ambient Not Not Ambient" nabízí ambientní skladby od Valet, Yellow Swans, WTZ nebo Strategy, kteří obyčejně tento žánr nedělají. Mimochodem krautrockoví revivalisté Strategy (skvělé album "Future Rock") nečekaně rozehrávají abstraktní zvukové obrazce na nové desce "Music For Lamping", kterou také vydal Audio Dregs. Label založili bráchové skrývající se pod jmény E*rock a E*vax, který je známý také jako Evan Mast, elektronická polovina instrumentálního dua Ratatat. Kromě desek vydávají Audio Dregs také nízkorozpočtový fanzin Thumb a věnují se grafice. Není tedy náhoda, že majitelé labelu si dávají mimořádně záležet na obalech desek. "Art is a vehicle," říkají, když se jich někdo zeptá na jejich motto.

Top alba měsíce

Osborne - Osborne (Ghostly International)
Todd Osborn umí míchat agresivní breakbeaty i techno, pod jménem Osborne ale skládá poctu dřevnímu americkému house. Vokály jako další nástroj ("Outta Sight", "Junk Food"), retro beaty a basové linky, tohle album by vlastně mohlo vyjít kdykoliv za posledních dvacet let. Několik skladeb už předtím vyšlo na EPčkách, což trochu snižuje exkluzivnost desky, ale jen blázen by asi při vydání desky opomněl na "Outta Sight" nebo "Rulling". Pro Osbornea bylo tohle album určitě radost sestavovat a stejné potěšení je ho i poslouchat. Jen nesmíte čekat nic progresivního a spokojit se s přílivovými vlnami taneční slasti.
Stáhněte:
"Outta Sight"
"There".

Pluxus - Solid State (Pluxemburg/Kompakt)
Je skoro neuvěřitelné, že v časech internetu takhle skvělému albu trvalo dva roky, než bylo objeveno. Švédská trojice Pluxus nejprve desku vydala na svém Pluxemburg, ale světu ji řádně představí až německý Kompakt. Byli bychom opravdu přišli o hodně, "Solid State" je originální počin, který překračuje žánrové hranice hned do několika stran. Na skladbách je slyšet, že pánové jsou původem rockoví muzikanti, kteří v běhu přestoupili na počítače a syntezátory. Hudební talent se nezapře, Pluxus nabízí deset variací na volnomyšlenkářskou taneční hudbu 21. století tak, jak si ji představují fanoušci free jazzu. (KV)

Ellen Allien - Sool (BPitch Control)
Uzavřít sázku, kdo natočí hůře stravitelnou desku, se nevyplácí. Ellen Allien se evidentně přiučila u AGF a dala dohromady "Sool". Oproti "Words Are Missing" se ale postrádá nějakou výraznou ideu, jak dosáhnout kýženého cíle. Ellen (MySpace.com) se totiž zalekla hrubšího elaborátu z ruchových smyček a sestavila minimalistickou zpověď v rytmickém obětí. Tu místy rozpouští v táhlých liniích tónů ("Careless"), naopak "Bim" je jakýsi kompromis jejího pohledu na to, co na "Words Are Missing" udělala AGF. Jsou to tématicky blízká alba a neměla asi vyjít tak rychle po sobě. Ellen trošku zaspala a na "Sool" najdete místa, která vám budou bližší, ale i zároveň vzdálené tomu, co dříve značku Allien dělalo tak intenzivně objevnou.

Booka Shade - The Sun And The Neon Light (Get Physical Music)
Vypadá to, že nám v dnešní nabídce primát v přístupnosti drží Booka Shade. Jejich novinka "The Sun And The Neon Light" podpořená čerstvým singlem "Charlotte" sází hlavně na přímočarost melodií a hravost nápadů. Symfonické orchestrace v "Outskirts" jsou jen prvopočátkem následného ladění rozličných atmosfér a nálad. Booka Shade jsou zvukový detailisty s velkým D, tyto snahy jasně přečuhují nad alternativou udělat nějaký údernější track. Tato sešlost je velmi vkusnou kulisou, která vynikne ve sluchátkách, kdy si všimnete každé vychytávky, ale škoda, že těch roztančených momentů přeci jen ubylo. Pokud je máte rádi, sáhněte po dvoudiskové limitované edici s remixy navíc.

The Future Sound Of London - From The Archives Vol. 4 (Passion Music Ltd)
Brian Dougans & Garry Cobain jsou podepsáni pod mnoha projekty, tím nejvýraznějším je však The Future Sound Of London (FSOL). Nové album je zatím v nedohlednu a tak nám pánové servírují již čtvrtý pohled do jejich rozsáhlého archivu demáčů a různých odvarů z rané tvorby. Oproti předchozím pokračováním je cítit velká žánrová pestrost od velmi laciného doprovodu pro latinskoamerickou telenovelu ("Mango Tree"), přes dark experiment "100 Baby Spiders" až po hybné electro "Speed Ball". FSOL dokázali vštěpit každému releasu originální hudební mix, ten se podepsal i na publikovaných archivech. Lze tedy chápat, že s novotou vonícím materiálem nám tolik otálejí.

Client - Untitled Remix (Out Of Line)
Holky z Client stále těží zlato z loňské placky "Heartland", "Untitled Remix" není jen pouhou sbírkou remixů. S novými skladbami jim pomohli Die Krupps nebo Douglas McCarthy (Nitzer Ebb) a hned úvodní "Suicide Sister" je jasná hitovka. K singlům vznikla hromada variací a ne všechny vyšly oficiálně, a tak byly umístěny pro radost zde. Client (MySpace.com) roztříštěné nejenom v tanečních beatech dostávají nové impulsy života a v létě si to s nimi můžete užít živě na O2 Sázavafestu. Výrazně červená barva na obalu by vás neměla při výběru z regálu minout. (DH)