X Factor se přehoupl do své druhé poloviny a už se dá říct, že tahle soutěž bude přeci jen pro českou populární scénu ještě přínosnější než Česko hledá SuperStar. Zatímco v SuperStar jsou soutěžící velmi mladí a ke všemu svázaní pravidly, X Factor je na tom výrazně lépe. Dává větší prostor k improvizaci, tabu nejsou ani hudební nástroje či další pomůcky, čímž se ukazuje všestrannost některých finalistů. V nevýhodě naopak jsou ti velmi mladí, kteří hudební zkušenosti nabírají až postupně cestou.

Tento týden se v X Factoru vzpomínalo na společné soužití Čechů a Slováků, a zpívaly se tak písničky dvě - jedna česky a druhá po slovensky. Potenciál mělo toto téma, tedy česko-slovenská noc, veliký a já se na něj upřímně těšil stejně jako na hosta večera Mira Žbirku. U toho mě zklamalo, že dostal málo prostoru s pouze jedinou písničkou "22 dní". Ani samotné klání nenaplnilo zcela mé očekávání.

Jako první nastoupil Ondřej Ruml s českou písničkou "Slim Jim" od Sexy Dancers a je zcela zřejmé, že tenhle člověk naprosto jasně pochopil, co je princip této soutěže - neustále překvapovat. Po minulém kole, kdy posadil do židlí většinu národa perfektním pěveckým výkonem, nyní překvapil změnou stylu - po jazzu a swingu přišel s funky a groove, výborným energickým zpěvem plným scatových vložek a mírnou změnou image. Tu si sice mohl odpustit, ale pravdou je, že to k téhle písničce tak nějak patřilo.

Druhá v pořadí Kamila Nývltová, aniž by uměla dobře slovensky, přesto s velkou grácií vystřihla "Vyznanie" Mariky Gombitové. Bez velkých experimentů šla rovnou na věc, s nasazením sobě vlastním ji zazpívala tak, že by jí to mohla závidět leckterá zavedená česká zpěvačka. Po trošku muzikálovém výkonu z minulého kola předvedla opět svoji vážnější tvář. Jak řekl Ondřej Soukup, tohle je velká písnička a Kamila je opravdu schopná ji zpívat. Samozřejmě, že Gombitová ji zazpívá jinak, ale v tomto případě jsem o něco modernější pojetí cítil jako velké plus.

Skupina Za 5 dvanáct sáhla po pololidové písničce "Nad horů svítá" Petra Bendeho a bohužel se jim nepovedlo udržet alespoň onu pololidovost, tudíž ve výsledku jejich verze vyzněla spíš jako nevýrazná muzikálová skladba, která neměla s původní Bendeho verzí prakticky nic společného. Porotci je sice chválili, ale když oni opravdu působí neupřímně a někdy až úlisně.

Jiří Zonyga si do první půlky vybral slovenskou Tublatanku a její "Dnes". Ačkoli to byl takový obyčejný bigbít, zrovna v tomto případě mi k Zonygovi docela sednul. Bylo vidět, že na rozdíl od předchozího kola si na nic nemusí hrát, zkrátka že je to muzika taková, jak ji sám cítí. Při zpěvu z něj sálala pohoda a spokojenost, což se podepsalo na výborném celkovém dojmu, ovšem pokud by nás chtěl podobnou muzikou zásobovat i na CD, pak radši ať nic nevydává.

Byl jsem zvědavý, co tento večer předvedou All X. "Pražákům těm je tu hej" Pražského výběru v prvním sledu byla vynikající volba. Tady se mohli pánové doslova vyřádit. I když to rozhodně nebylo tak dobré jako minule, opět měli výborný nápad, náboj - zkrátka All X. Tedy až ve chvíli, co to někdy v půlce pořádně rozjeli, protože úvod byl nemastný neslaný. Pravdou ale je, že si o All X nemyslím, že by byli dobří muzikanti, stále jsou to především zpívající herci.

Martina Pártlová v mém případě udělala chybu v obou výběrech písničky. Pehu, u které sáhla po "Spomal'", poslouchám už od té doby, co ji hrálo v Praze jediné rádio a na jejich koncerty chodilo asi padesát lidí a to ještě většinou ze Slovenska. Martina Pártlová není tak dobrá zpěvačka jako Katarína Knechtová a především se v jejím podání ze "Spomaľ" vytratila veškerá atmosféra. S touto písničkou se musí dýchat a doslova ji prožívat, což se Martině rozhodně nepovedlo.

S druhou slovensky zpívanou písničkou přišly k Ondřeji Rumlovi snad první problémy v soutěži. Na "Čím to je" od No Name Ondřej nejvíce ocenil text a na ten se taky soustředil, takže hlavně úvodní pasáž vyzněla poněkud nevýrazně a dokonce se u něj objevily i rytmické trable. I když ve chvíli, kdy to posléze trošku rozjel, se celkový dojem výrazně zlepšil, byla tahle slovenská písnička jeho jednoznačně nejhorším výkonem v celé soutěži. Ale co by za to dali ostatní soutěžící, kdyby jejich nejhorší výkony vypadaly takto.

Ve zcela českých písničkách si Kamila nakonec nevybrala, tak si vzala alespoň "Amor magor" Lucie Bílé, kterou ale napsal Neil Sedaka a českým textem ji opatřila Gábina Osvaldová. Kamila se tak během chvilky opět proměnila v dračici a předvedla výborný živelný výkon, kterému nechybělo nic, včetně tance a vůbec show. Přiznám se, že konkrétně u ní si ale radši vychutnávám tu méně energickou podobu, protože v ní více vyniká její zastřený hlas a hlubší vnímání muziky.

Slovenskou volbou Za 5 dvanáct byla "Kým pri mne spíš" od Paľa Habery a ani tento výkon mě nikterak nenadchnul. Zrovna u téhle písničky mi podpora kapely celkem chyběla a jejich rytmické experimenty jinak velmi krásnou baladou rušily. Technicky vzato byla jejich acapella verze výborná, jejich hlasy se vzájemně proplétaly, překrývaly a zase rozplétaly, ale tak nějak mi v tom všem chyběla duše. Jejich nominace do závěrečného vyřazování byla zcela na místě.

I druhá písnička se Jiřímu Zonygovi velmi povedla. "Husličky" Vlasty Redla zazpíval dobře, ale přiznám se, že se mi velmi líbil především začátek, kdy zpíval bez kapely. Už jsem byl připravený na pochvalné ódy, ale ve chvíli, kdy do toho začala kapela hrát, mě tato potřeba přešla. Já vím, že namítnete, že i Redl ji zpívá s kapelou, ale přeci jen v případě Zonygy to znělo lépe bez, jako by muzikanti zabili její atmosféru, či lépe řečeno výjimečnost.

Jak se mi líbili All X v první kole, tak jsem z nich byl rozpačitý v kole druhém. Nepochopil jsem, co tou slovenskou reminiscencí na válečné téma vlastně chtěli sdělit. Při jejich spíše komediantském založení, kdy jediné slovo od nich nelze brát vážně, mi toto přišlo jako ta nejpokrytečtější záležitost, kterou mohli předvést. Nehledě na to, že tam opět chyběl zpěv.

Druhá písnička Martiny Pártlové by sice nebyla špatným výběrem, kdyby ovšem byla česká. Na rozdíl od Kamily Nývltové to bylo totiž daleko více patrné, protože zkrátka "Hot Stuff" Donny Summer je velkým světovým hitem. Obávám se, že ale i tato pecka ukázala, že Martina Pártlová dosáhla v soutěži svého stropu. Její výkon rozhodně nebyl špatný, ale jaksi už ničím extra nepřekvapuje, pouze těží z toho výborného zabarvení svého hlasu. Už druhým kolem to zřejmě cítí i diváci, protože ji opět poslali do závěrečného Kdo s koho?

Tento týden se mi velmi těžko určuje pořadí na prvních místech, protože všichni ti, kdož nepostoupili do Kdo s koho, měli lepší i slabší výkony. Možná jen lehce vyčnívala Kamila Nývltová s Jiřím Zonygou, ale ne zase příliš. Jinak publikum bylo v neděli opravdu objektivní, když poslalo do vyřazování skupinu Za 5 dvanáct a Martinu Pártlovou. Ještě před zahájením bych si i vsadil na to, že Martina Pártlová půjde tento týden pryč, ovšem když se ukázalo, kdo bude volit a z jakých možností, pak jsem velmi rychle změnil názor. Myslím, že Ondřej Soukup stejně jako já nechápal, co lidi na Za 5 dvanáct vidí a stejně jako mně mu v jejich hudebním procítění chyběla duše, upřímný prožitek, či jak to jinak napsat. Za 5 dvanáct si tedy už příště nevyzkouší písničky zesnulých muzikantů, hudebníků a zpěváků, zatímco Martina Pártlová dostane ještě jednu šanci.

X Factor - Top 6, 4.5.2008

Kompletní fotogalerii z šestého finálového večera X Factoru naleznete zde.