Mezi nejočekávanější desky letošního roku řadili mnozí "Funplex" americké dance-rockové partičky The B-52s. Deska totiž vychází po šestnácti letech od poslední řadovky "Good Stuff", zvědavost tedy byla na místě. Teď, když už je album na světě, se dá říct, že The B-52s přinesli, co se čekalo. Zábavu.
7/10
The B-52s - Funplex
Skladby: Pump, Hot Corner, Ultraviolet, Juliet Of The Spirits, Funplex, Eyes Wide Open, Love In The Year 3000, Deviant Ingredient, Too Much To Think About, Dancing Now, Keep This Party Going
Vydáno: 11.04.2008
Celkový čas: 48:13
Vydavatel: Parlophone
Co jste čekali? Že
The B-52s svůj comeback pojmou jako návrat ve velkém stylu? Ve stylu zaběhnutém, tedy party & sex & rock'n'roll, ve kterém bude partička padesátníků působit komicky a... ehm, nepatřičně? Nebo že ho pojmou jako novou zkušenost? Experiment s dosud nepoznaným? Obratem o sto osmdesát stupňů a následným nepochopením ze strany fanouškovské základny? Pravdě blíž je první varianta, jen s malým rozdílem - "Funplex", to jsou sice staří známí
The B-52's (ve verzi 2008 již bez apostrofu, ale zato s profilem na
MySpace.com), ale svůj návrat po šestnácti letech ustáli víceméně se ctí, bez "nepatřičností".
Dá se jen těžko odhadnout, jak by album znělo bez producenta Stevea Osbourna. Nebo takhle: dá se předpokládat, že bez něj by znělo jen jako odpad z "Cosmic Thing"; s ním zní jako odpad z "Cosmic Thing" v nových verzích. Vtip. I když znáte to o tom šprochu a pravdě... "Funplex" je zkrátka postavené na osvědčených základních kamenech, ale docela šikovně oblepené moderním zateplovacím systémem. S pestrobarevnou fasádou, takže nic pro holky-emařky, jestli jste teda to video na YouTube viděli - záleží jen na tom, jestli se vám bude chtít v takovém baráku bydlet.
The B-52s byli vždycky spíš kapela výrazných singlů a "toho zbytku", který se k nim přiložil na album. V tomto ohledu "Funplex" nevybočuje. Akcelerace má v jeho případe tendenci klesavou - to znamená, že všechny lepší kousky jsou v první půlce alba. A nejvíc nakonec paradoxně zaujmou ty, které z naposlouchané směsi disca, new wave a rocku vybočují - konkrétně "Juliet Of The Spirits" a "Eyes Wide Open". Jinak je nahrávka charakteristická spojením zmíněným v prvním odstavci - party & sex & rock'n'roll -, a to i co se týče textů. Filozofické úvahy čekati neradno, Kate Pierson, Cindy Wilson, Fred Schneider a Keith Strickland se hudbou baví, starosti nechávají za dveřmi studia.
Představa, že deskou "Funplex"
The B-52s rozšíří řady fanoušků geometrickou řadou, je... ehm, nepatřičná a komická. To album vzniklo možná hlavně pro peníze, možná hlavně pro radost, ale určitě z části i pro pamětníky. A ti mohou být spokojeni. Dostali kolekci písní, kterou čekali. A i přes evidentní retušérské zásahy do fotografií v bookletu se dá předpokládat, že i naživo by pořád mohlo být na co se koukat.