Téměř žádná pohoda

Od desky "Nad oblaky" už uteklo hodně času. Ilja Michalec se sólově vrací s novinkou "Easy Company", na níž navazuje na cestě poklidné instrumentální hudby. Bohužel v ní zaspal čas a vše zní, jako by bylo natočeno před několika lety a zvuk byl jen oprášen. Není to prostě taková pohoda, jak ukazuje obal.

4/10

Ilja Michalec - Easy Company

Vydáno: 21.01.2008
Celkový čas: 53:42

Skladby: I Have Got You, Two, Song For Karel Svoboda, On The Seashore, Tenor Song, Carousel, Joyride, Gliding, Dialogue, Treadwheel, Strain, Easy Company, Fusion, Dance, Christmas

Vydavatel: Popron Music

Idylická a poklidná instrumentální hudba už tolik netáhne a zajímavých desek v této oblasti vychází skromně jako šafránu. Ilja Michalec sólově debutoval albem "Nad oblaky", které vyšlo před devíti lety. Běžně působí ve skupině One Brain, ale účastnil se i mnoha dalších projektů, nejen na poli jazzové muziky.

Jeho čistě vlastní tvorba spadá do vod kategorie easy listening, v níž si pohrává s melodiemi napříč spektrem paní hudby. Potud by s "Easy Company" bylo vše v pořádku. Když se však pořádně zaposloucháte, zjistíte, že těm kompozicím ujel čas a vše zní, jako by bylo natočeno v osmdesátých letech, kdy zde vznikala tvorba bez výrazné chuti. Nezatracuji tak Michalcův potenciál a cit pro konstrukci skladby, ale pokud si vedle něj postavím například orchestrální kompozice z filmu "Chronos" (1985), kterou složil Michael Stearns, tak ty i dnes znějí svěže a moderně. "Easy Company" v tomto pokulhává na celé čáře.

Jako kulisa to asi svůj účel splní, ale některé střípky zní až nepatřičně plytkým dojmem a největším zásahem mimo je pocta tragicky zesnulému Karlovi Svobodovi. Zde bych čekal výrazně tklivou klavírní melodii a ne snahu natočit efektní variaci v modelu zvukových kouzel Kennyho G. Dalším neduhem je, že některé skladby vám námětově sklouznou do jedné volně plující hmoty.

"Easy Company" Ilji Michalce potěší asi jen jeho skalní fandy, mě osobně toto cédéčko k častému poslechu neláká. Poklidnou kulisu si představuji jinak, alespoň tak jako na samotném obalu. Hudba znějící z toho CD mě spíše v relaxaci rušila.

• Kdo nic nedělá, nic nezkazí (jaroslav pizl, 09.04.2008 14:17) Reagovat

  Vážený pane Hájku,
  musím reagovat na vaší recenzi na CD EASY COMPANY.
  Toto CD jsem si náhodou koupil v Praze, protože jak správně píšete v oblasti instrumentálních pohodovek jich je v naší zemi poskrovnu a sehnat takovou to muziku dnes není jednoduché pokud se nejedná vysloveně o esoterickou tvorbu.
  Nemohu však souhlasit s mnoha vašimi postřehy a argumety, které popisujete v recenzi. V první řadě se myslím, že nemůžete vědět, zda nešlo o záměr autora a odvážně tvrdit, že těmto kompozicím ujel čas je při vašem vzdělání a věku dosti odvážné tvrzení. Dále si myslím, že srovnávání Michalcovy tvorby s kompozicemi Stearnse není namístě. Hrušky a jablka nejsou to samé.
  Nicméně pro mne je CD velmi příjemné a relaxační, což byl pravděpodobně záměr autora. I když nejsem jeho skalní fanda doporučuji CD k poslechu.
  Jaroslav Pizl
  
  

  • Re: Kdo nic nedělá, nic nezkazí (anonym, 10.04.2008 20:22) Reagovat

    Pan Jaroslav Pizl zná pana redaktora Hájka? Dokonce ví kolik mu je let a jaké má vzdělání... Docela by rád věděl od pana Jaroslava jaké má vzdělání pan Hájek.
    
    

  • Re: Kdo nic nedělá, nic nezkazí (Stanislav Drozd, 13.04.2008 14:21) Reagovat

    Já musím plně souhlasit s názorem pana Jaroslava Pizla. CD EASY COMPANY jsem také slyšel a musím říct, že tato hudba je pro mě velmi příjemná a zajímavá.
    Stanislav Drozd
    
    
    

    • Re: Kdo nic nedělá, nic nezkazí (já, 16.04.2008 10:19) Reagovat

      ... ale úplně stejným způsobem může každý dle svého pocitu napsat stejný nebo podobný názor jako autor recenze. Vy jste se snad domluvili ... můj pocit je takový, že pan Pizl má velmi podobný názor na Easy Company jako sám autor Ilja Michalec a rozhodně mi přijde nepřípustné, argumentovat věkem a vzděláním! Pane Pizl, to jako když mi není padesát a nedělám muziku čtyřicet let a třeba nehraju na žádný hudební nástroj, tak nemám právo kritizovat? Žádný kritik svůj názor nikomu nevnucuje, protože každý má právo mít na věc takový nebo makový názor a je fuk, kolik mu je let a jaké má vzdělání.
      
      

Naživo: Twenty One Pilots jako mistři iluzí. Plná O2 arena žasla nad jejich triky Žádné hořící auto nebo lezení na zvukařskou věž jako na posledním turné a festivalové šňůře se tentokrát nekonalo, i tak ale americké duo oprášilo povědomé kousky a přidalo pár nových wow momentů. Praha tak zase jednou... čtěte zde

Vydáno: 13.04.2025 11:00 v sekci Naživo

7/10

Recenze: Vladimír Mišík & Etc… se na desce "4" ocitli v novovlnném opojení a ztratili část své osobitosti Čtvrté bezejmenné album Vladimíra Mišíka z roku 1987 nepatří k typickým oblíbencům fanoušků. Je ale toto odmítnutí jen reakcí na razantní proměnu zvuku Etc..., nebo je za tím něco více? Možnost odpovědět si s odstupem... čtěte zde

Vydáno: 13.04.2025 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Podruhé a stejně skvěle. Martina Pártlová znovu ohromila Forum Karlín Od jejího prvního koncertu ve Foru Karlín uplynuly čtyři měsíce. Premiéra sklidila takový zájem a množství superlativů, že následně přidala na stejném místě dvě dubnová vystoupení. Obě nakonec zase vyprodala. Martina... čtěte zde

Vydáno: 12.04.2025 14:00 v sekci Naživo

Ultrapopařův koutek: Až mě Andělé... Ceny Anděl každoročně v naší hudební sociální bublině vyvolávají bouři emocí a naprosto rozdílných názorů. Většině populace jsou ovšem zcela jedno, stejně jako jinou část publika zase nezajímají třeba Sportovec roku a... čtěte zde

Vydáno: 12.04.2025 08:00 v sekci Publicistika | Ultrapopařův koutek

10/10

Video: Poslední výkřik Sum 41: Kapela, která definovala generaci, se loučí vzpomínkovým klipem k baladě "Radio Silence" Sum 41. Kapela, která nás naučila, co to znamená žít rychle, hlasitě a bez kompromisů. Kapela, se kterou jsme vyrůstali, dospívali a hledali sami sebe. A teď přichází její poslední rozloučení v podobě skladby "Radio Silence". Ale... čtěte zde

Vydáno: 11.04.2025 16:00 v sekci Audio / Video | Video