Neoriginální neznamená špatný

16.12.2007 05:00 - Ondřej Pravda | foto: facebook interpreta

Nebudu předstírat, že jsem dřív Flattus zachytil, třetí deska "Za stěnou" byla moje premiéra. Znalci si znechuceně odfrknou, ale musicserver čtou i jiní a ty by mohlo zajímat, že český tvrdý crossover nebo rock kapely není sice zvlášť originální, ale přesto by neměl zklamat.
7/10

Flattus - Za stěnou

Skladby: Svědomí, Talkshow, Timeout, No Way, Tma, Cvok, Proces, Obrazy, Mimo dav, Paralelní svět, Blízko
Vydáno: 15.10.2007
Celkový čas: 43:19

Skupina Flattus je důkazem, že musicserver opravdu nehraje do not velkým vydavatelstvím, jak si ti línější čtenáři někdy myslí, protože si nechtějí snadno potvrdit opak. Kapela, která ani u třetí desky není upsaná nikomu z majors, má u nás recenzován jak debut, tak jeho následníka, a došlo i na rozhovor.

Podle starších recenzí nedošlo na novince k tak velkému posunu jako mezi prvními dvěma deskami, novinka "Za stěnou" pokračuje v eponymni dvojce, kapela se nevrací do hardrockových vod debutu. Takže tvrdý moderní crossover typu Korn, Clawfinger, Stone Sour, Satisfucktion, the.switch... Další jména doplňte po poslechu, s ukázkami ze všech skladeb není problém. Potvrzená změna na postu zpěváka (který byl vždy pro kapelu problém, jak uvádějí v rozhovoru) se vyřešila tak, že Jirka Hašek převzal post kompletně a kytarista Vladimír Jáchym odešel úplně. Vokál je přirozený, (téměř) žádné zvracení. Sice nejde o nejcharismatičtější kousek, ale k muzice sedí.

Deska je od začátku energetická, ve třetině vhodně zvolní a ukáže, že unplugged koncert, jak si ho zkusili v prosinci 2007, nemusel být úplně od věci. Podobný postup s dynamikou si pak zopakují. Kolegou postrádaná líbivost se, myslím, dostavila, pár skladeb má slušný refrén, ale o možnost si pořádně zatřást hlavou taky nepřijdete. K pozitivům bych řadil i použití češtiny, možná proto, že jsem v nedávné době slyšel několik českých kapel, které mermomocí jedou v angličtině "vždyť se k tomu rocku tak přirozeně hodí, ale výslovnost byla zoufalá, což pak pro mě sráží ten zbytek. Ne, že by byly texty Flattusu filozofické perly, ale to na druhou stranu těžko čekat, a tak lze pokývat nad pár zajímavými obraty a celkovém sladění textové a hudební složky.

Jasně, že můžete novinku odbýt tím, že zdaleka nejde o nic neslyšeného. A že jednotlivé skladby docela splývají. Souhlas, ale i když je originalita kapely velmi omezená, platí výše uvedená pozitiva. A na fesťáku by možná přidali další. Také nemohu neocenit to, že skupina jede pořád za sebe a to, že (přiznaně) okopírovala postup Radiohead ohledně prodeje desky. Nebo mi najednou prostě jen chyběl poslouchatelný tvrdý rock v češtině a Flattus se docela trefili.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY