Skupina se zvláštním názvem Flattus vydala na podzim roku 2001 debutové album "Cizí známí", za které byli nominováni na cenu Anděl 2001, a jehož recenzi si můžete přečíst na i stránkách MusicServeru tady. Jelikož jejich deska je více než povedená, dohodli jsme se s kapelou, že bychom mohli udělat rozhovor, v němž by čtenářům hudebníci Flattus trochu přiblížili. Sešli jsme se v pražském Rock Café a s Jáchymem (kytara a zpěv), Danem (basa) a Jakubem (bicí) jsme klábosili dobrou hodinu...

Flattus vzniknul v roce 1995. Jáchyme, tys ho zakládal. Jak to tehdy bylo?

Jáchym: Já jsem předtím hrál v nějakých kapelkách a líbily se mi tenkrát bluesový a jižanský kapely...

... takže jsi nezačínal s tvrdou muzikou?

Jáchym: Ne, ne. Moje první skupina, to mi bylo asi dvanáct, byl v podstatě klasickej školní bigbeat. Pak jsem hrál v kapele Inventura, ale ta se rozpadla (a pak se zase dala dohromady). No a tak jsem založil Flattus.

A vy kluci, Dane a Jakube, hráli jste před Flattusem někde?

Dan: Já hrál od patnácti s kámošema v garáži, pak jsem si dal pauzu a opravdu jsem začal až s Flattus.
Jakub: Já jsem prošel několika kapelama, ta úplně první se jmenovala příznačně Skřípání dveří.

A hrál jsi v metalových skupinách nebo si jako Jáchym začínal s jinou muzikou?

Jakub: Měl jsem sice před Flattusem pár zkoušek s vysloveně metalovou skupinou, ale nic z toho nebylo. Většina toho, kde jsem hrál, byl gymnaziální bigbeat a my jsme byli rádi, že to umíme vůbec držet v rukou.

Flattus měl ve své historii i zpěvačky.

Jáchym: To je pravda, ale pak jsme si řekli, že to asi pro nás není to pravý ořechový.
Jakub: Se zpěvem to u nás byl vždycky problém, vlastně jsme neustále někoho hledali. Jáchym zpíval vždycky, když se neměl kdo k mikrofonu postavit.
Jáchym: Ale jsem spíš kytarista než zpěvák. Taky si to víc vychutnám, když jenom hraju.

Je vaše tříčlenné složení definitivní (vzhledem k turbulentním začátkům skupiny)?

Jáchym: Teď snad jo. Má to svý výhody - další člověk by znamenal další názory, většinou blbý.
Jakub: A taky se vejdeme líp do auta.
Dan: Hlavně nikdo takovej není, kdo by k nám šel. (smích)

Které kapely na vás ze začátku působily nejvíc?

Jáchym: Co mě, když jsem byl mladší, hodně chytlo, bylo "Kuře v hodinkách" od Flamenga. To mě dostalo. Jakmile mi to táta pustil, muzika mě začala hrozně bavit. Pak jsem poslouchal spoustu starších kapel.
Dan: Začal jsem na punku, kterej jsme občas hráli v garáži, pak přišel metal, death metal, ale to už je taky pryč.
Jakub: Já jsem vyrůstal na Deep Purple, Led Zeppelin a podobnejch skupinách, v podstatě mi to vydrželo až do dneška.

Shodnete se na nějaké skupině, kterou byste měli rádi všichni?

Jáchym: S Jakubem se shodneme tak na 70 %. My spolu hrajeme šest let, takže se už dost známe a byly doby, kdy jsme se shodli úplně na všem.

Co posloucháte teď?

Jáchym: Je to hodně různorodý. Dřív jsem strašně bazíroval na bigbeatu, ale teď už se snažím toho vstřebávat víc.
Dan: Hodně Korn, Soulfly a podobný věci.
Jakub: Mě teď hodně baví třeba noví Creed nebo System Of A Down. Prostě moderní bigbeat...

Jak vznikají u Flattusu písničky? Spontánně nebo tzv. "pocením"?

Jáchym: Jak kdy. S texty je to taky tak. Na zkoušce se někdy potíš, potom přijdeš domů a zničehonic tě napadne super melodie.

Děláte hudbu a pak texty, či naopak?

Jáchym: Zřídka je první hotovej text. Já osobně preferuju muziku.

Když jsme naťukli texty, tak se zeptám, co vás vede k tomu, že většina vašich textů je dost vážná. Není tam moc legrace.

Dan: Já si myslím, že je to vážnej problém (smích).
Jáchym: Podle mě většina undergroundových a metalových skupin má podstatně vážnější texty než my.
Jakub: Dan vždycky chce, abysme udělali nějakou prdel, že to musí být sranda-texty. Jenže když už máme hotovou písničku a dáme ji otextovat, a je jedno, kdo to píše, pokaždé se dojde k tomu, že k tý muzice se hodí víc ten vážnej text.

Podle mě je i tak vaše muzika dost vážná. Její charakter, i třeba to, jak zpíváš. Vaší hudbě by jenom prospělo, kdys používal víc civilní projev.

Jáchym: Já si to taky myslím (smích).

Vy zpíváte česky, což není v tvrdé muzice zcela běžné. Důvod je, že jste patrioti, chcete se jednoduše prosadit (a takhle vám budou lidi rozumět) nebo máte pocit, že se k rocku čeština prostě hodí víc?

Jáchym: My se mezi sebou bavíme česky, a proto chceme i zpívat česky. Jsme Češi a chceme, aby nám lidi rozuměli.
Dan: Přijde nám to přirozený...
Jáchym: Až nám bude Česká republika malá, tak vydáme nějakou anglickou verzi (smích).

Flattus je celkem zvláštní název. Jak jste na něj přišli?

Jáchym: Nevěděli jsme tehdy, jak se jmenovat. Tehdejší bubeník měl mámu doktorku a ta jednou mluvila o flatuování (nadýmání se). Flatus je prd a v psychologii je to prý vanutí mysli. Nám se to nějak zalíbilo. Jenže úplnou náhodou v Kolíně už dřív existovala jakási kapela Flatus, která měla název registrovanej, tak jsme tam museli přidat jedno T a byl z toho Flattus. Jim to stačilo a my jsme byli spokojení. A už to nic neznamená.

Byli jste podle zákulisních informací nominování na cenu Anděl 2001 v sekci hard'n'heavy, což vás asi muselo dost potěšit.

Jakub: My jsme to v první řadě vůbec nevěděli. Jeden náš kamarád, Honza Martinek z Big Beng!u, je členem Akademie a na jednom koncertu přišel a řekl mi, že jsme nominovaní na Anděla. Já jsem na něj jenom vykulil oči. Byli jsme dost překvapení.

Konkurence byla ve vašem žánru velká. Co na ni říkáte, resp. na jejich hudbu a desky?

Jáchym: Nevíme ani, kdo tam s náma byl...

Mimo jiné Root, Endless (ti to nakonec vyhráli) nebo Insania.

Jakub: Ty kapely vlastně moc neznáme, takže je nemůžeme hodnotit.

Letošní Andělé na vás udělali dojem spíš pozitivní nebo naopak?

Jáchym: Podle mě žánrový ceny mají smysl, ale ty hlavní už jsou slabší.
Jakub: Mě dost zklamalo, že to vyhrála paní Vondráčková. Když dostala loni cenu Lenka Dusilová, měl jsem pocit, že byl nastartovanej novej, kvalitnější směr, ale zdá se, že to byl spíš omyl.

Mě víc zarazila výhra Dana Bárty...

Jakub: To je fakt. Ten nevydal vůbec nic. U Vondráčkový byl zvolen komerční úspěch jako kritérium, nikoli kvalita. Třeba Načeva by byla asi lepší. Hudební akademie by měla být totiž především o kvalitě.

V jakém klubu se vám hraje nejlépe?

Jáchym: To je otázka. Dřív jsme hodně rádi hráli v Infernu, ale to šlo do kytek.

A co Akropole?

Jakub: Tam jsme odehráli moc pěknej koncert.
Jáchym: Ale bohužel tam nehrajeme každý měsíc.
Jakub: Pak je tu Golem ve Zlíně. To je pětihvězdičkovej hotel. Takovej klub je v Čechách jenom jeden.
Jáchym: Fakt dobře se tam o kapely staraj.
Jáchym: Něco podobnýho byl Bunkr. Taky se hodně dobře hrálo ve Vlašimi nebo v libereckým Goletu. Mě jenom dost překvapuje, že ve většině klubů dělají lidi, který to absolutně nezajímá.

Neviděli jste Megadeth v Akropoli, teď už je asi nikdy nespatříme...

Jakub: Jasně, byli jsme tam. My jsme v Akropoli hráli den před nima a byla poměrně velká šance, že bychom jim měli den nato dělat support, ale Mustaine nakonec rozhodl, že předkapela žádná nebude, což byla docela škoda.
Jáchym: Teď mě jeden kamarád hecuje, abychom založili Megadeth Revival, že prej vypadám jako Mustaine.

Možná byste ještě mohli říct něco o vašem vztahu k internetu. Vy máte i vlastní doménu, což je na relativně neznámou kapelu docela zajímavé.

Jakub: Snažíme se, aby to mělo nějakou váhu. Řekli jsme si, že uděláme desku, sehnali jsme prachy a pak se usnesli, že by bylo dobrý mít i nějakou slušnou webovou adresu, protože www.flattus.cz vypadá líp, než nějaká dlouhá freeserverová adresa.
Dan: V rozpočtu desky už těch cca. 5000 korun nebyl takovej majlant.

Jak se vám jeví česká kulturní mediální scéna? Který časopis se vám líbí, co říkáte televizi a rádiu? Tak začněme časopisy - který je váš oblíbený?

Dan: Asi Spy, ne? (smích)
Jakub: Big Beng! dává určitě největší prostor českým kapelám. Není to sice ideální, ale třeba pro nás je to dost důležitý. A taky jako jedinej píše o bigbeatu.
Jáchym: Když jedno jméno, tak asi Big Beng!.

Mě v poslední době dost zklamal Report.

Jakub: Ten by se měl jmenovat spíš Gandža Report (smích).
Dan: Spark je ještě docela dobrej.
Jakub: Co mě dost štve, je fakt, že jenom v BigBeng!u a v Rock&Popu uznali za vhodný zrecenzovat naší desku. A přitom aby mladá, česká rocková skupina vydala debutový album, není zas až tak běžná záležitost.

Na kolik vůbec vyjde vydání vlastní desky?

Jáchym: Nebylo to až tak moc. Měli jsme kluka, kterej nám s tím hodně ve studiu pomohl, dělali jsme to asi dva měsíce.
Jakub: Ale bez sponzora by to nešlo. Dal nám asi třicet pět tisíc, což se krylo s výrobou 500 kusů naší desky.
Dan: Ostatní náklady jako zvukaře, mastering nebo web, jsme platili ze svýho.

Fanoušek ale najde na cédéčku i něco navíc...

Jakub: To je fakt, chtěli jsme maximálně využít možnosti, který jsou k dispozici, takže ten disk funguje zároveň jako CD-ROM.
Jáchym: Je tam klip k písničce "Oheň", nějaký fotky, texty a základní informace o nás.

Kde si tu desku můžou fanoušci koupit?

Jakub: Vzhledem k tomu, že nejsme pod žádnou velkou firmou, tak v každým krámu bohužel neleží. Koupit se dá na každým našem koncertu nebo na našich webovejch stránkách - www.flattus.cz.