Poprvé ochutnal Daniel Landa muzikálovou polívčičku v megalomanském, naprosto prázdném a nudném opusu "Dracula", kde se měl střídat v hlavní roli s tehdy neznámým Danielem Hůlkou. Netuším, co bylo za jeho velmi brzkým odchodem, leč každopádně dobře učinil. Druhé chutnání si již okořenil tím, že si muzikál napsal přímo na tělo. Ač se dílko na motivy legendy o "Krysaři" stalo velmi úspěšným, dodnes si myslím, že kouzlo, kterým byla stejnojmenná píseň na Danově první sólové desce na ploše tří minut napěchovaná, se v divadelním kuse rozplizlo. A tak bych řekl, že až v "Tajemství" se Landa muzikálově našel.

Dva na první pohled jednoduché příběhy, které od sebe dělí propast času, vedou diváka a posluchače tak, jak si autor dle svých slov přál, tedy aby objevoval ono tajemství krok za krokem po celou dobu představení. Patříte-li snad mezi ty, kteří mají na tohle DVD zálusk a nebyli v divadle Kalich, nebojte, pokusím se vám neprozradit příliš. Smutné je, že zajímavě rozehrané drama plné lásky a lidského neštěstí, obestřené tajemnými nadpřirozenými silami, je už ve svém průběhu shazováno typicky landovskou potřebou vše vysvětlovat do posledního detailu, a při tom ještě diváka (posluchače) pokud možno trochu vychovávat: "K čemu je bejt bohatej? / Nebo chudej jako myš? / Vždyť odcházíš nahatej, / když se zamyslíš." I tak vydařený moment, kdy je v písni "Lykantropie" pohledem moderní vědy vysvětlováno, kterak se z lidí mohou stát vlkodlaci, je pokažen důrazně zvednutým prstem: "Lykantropy v autech přece vidíš každej den." Zkrátka Daniel Landa, známý tím, že většina jeho tvorby je prvoplánově přímočará, se pokusil pomocí duchů, pohanských rituálů, kultů smrti i věčné lásky o příběh s několika vrstvami. Povedlo se mu to tak napůl a závěrečné racionální vysvětlení toho, co se před zraky publika hodinu a půl odehrávalo, společně s posláním žijme a milujme naplno, neb nevíme dne ani hodiny, celé dílo trochu shazují.

Hudebně nečekejte nic převratného, nenapadá mě lepší popis než typická landovina. Občas zaburácí sbor (povedená "Čaruj"), občas elektrická kytara (nejlepší skladba "Volám"), občas zejména písně-dialogy působí značně vycpávkovitě, což byl problém i "Krysaře". A stejně nevyrovnaně působí i zvuk tohoto záznamu. Je potěšitelné, že je k mání výběr mezi DD 2.0, DD 5.1 a DTS, nicméně oba prostorové formáty zní prakticky stejně. Ze zadních reproduktorů občas zahlaholí sbor či smyčce, jindy prosviští kolem vaší hlavy nějaký ten efekt, ale většinu času si repráčky jen tak tiše brumlají. Naproti tomu širokoúhlý obraz potěší a zejména střihači patří velká poklona, chvílemi má divák dojem, že snad sleduje film a nikoliv pouhý divadelní záznam. V neposlední řadě se představení může naplno opřít o vesměs výborné herecké výkony, kterým bezesporu vévodí výtečná Lucie Vondráčková (já to vždycky říkal, že její desky moc k poslouchání nejsou, ale herečka je skvělá), ale ani Jiří Langmajer, Ladislav Spilka či Richard Tesařík nezůstávají pozadu. Paradoxně je největší slabinou účast autora v roli Temného (s fantastickým Martinem Dejdarem, kterého jsem měl to štěstí vidět v divadle, je toporný Landa naprosto nesrovnatelný) a pro DVD záznam bych v roli Anežky volil spíše Lucii Šoralovou.

S bonusy se nikdo příliš nepáral, fotogalerie a videoklip k singlu "Volám" se snad ani tak nazývat nedají. Škoda, nějaký dokument o vzniku muzikálu nebo vybrané skladby v alternativním obsazení by jistě nebyly na škodu. Ale i tak se jedná o solidní záznam solidního muzikálu. Tak jako v divadle vás ale tenhle disk do děje nevtáhne.