Do Prahy přijel Alan Wilder a prezentoval zde poslední album projektu Recoil "subHuman". Kromě tiskové konference se zúčastnil i Recoil Party v Retru, kde se potkal se svými fanoušky a okusil, jak vypadá nefalšovaná Depeche Mode akce v duchu pravidelných setkání na Hvězdě. Stálo to za to.
© Marek Myslivec Když se Wilder objevil, v horním patře klubu bylo rázem těsno. Spodní prostor zel prázdnotou a u schodiště se vytvořila dlouhá fronta na setkání s hlavní hvězdou. Chvílemi jsem Alana litoval, z toho večera nic neměl (s tím ale nepochybně počítal). Na dlouhé tři hodiny a půl se proměnil v živý suvenýr, s nímž se každým chtěl pozdravit, nechat si od něj podepsat cédéčko a nespočetněkrát se s ním vyfotit. On ale držel na rtech pořád úsměv a byl velmi vstřícný. Není sporu o tom, že to je celé sebepropagace, nicméně musí stát hodně sil.
© Marek Myslivec Podobná
Recoil párty se uskutečnila z kraje srpna v Berlíně. Tehdy možná ještě nikdo netušil, že něco takového proběhne i v Česku, ostatně jsem slyšel, že ruští fans o to usilují též. Sen některých příznivců se tedy stal realitou - od čtvrtka (kdy proběhla tiskovka) mohli ve Stověžaté natrefit na Alana Wildera s jeho manželkou Hepzibah Sessa. Na sobotní večer pak byla ohlášena
Recoil Party, na které měla být prezentována (nejenom) poslední studiovka
"subHuman". Kapacita Retra byla tentokrát omezena, takže tam bylo relativně dost místa a nikdo se nemusel zbytečně tlačit. Nicméně hudba
Recoil nakonec moc nezněla, DJs sázeli hlavně na jistotu v podobě
Depeche Mode...
© Marek Myslivec Alan Wilder dorazil po desáté hodině. Docela by mě zajímaly jeho pocity: jak se asi může cítit člověk na akci, kde se hraje především muzika kapely, které byl několik let součástí, a nemalá část přítomných nemá o jeho projektu, jenž přijel představit, ani tucha. Vždyť u lidí, s nimiž jsem se na toto téma bavil, převládala odpověď, že dorazili na
Toho, co hrál v
Depeche Mode a odešel od nich. A tomu byla holt podřízena také hudební struktura; ale na své si snad přišel každý. Do příhodu Alana panoval v podstatě klid a taneční plac se zaplňoval vždy v momentu, kdy se rozehráli Depešáci. Žádné překvapení.
© Marek Myslivec Po půlnoci se sice ještě losovaly ceny, jinak však byla v plném proudu klasická DM akce s mnoha Gahanovými dabéry. Opravdu jich nebylo málo a tři z nich dokonce našli odvahu a vlezli na pódium. To aby předvedli
své kousky, imitované pohyby a malý striptýz do půlky těla. Na odhalených částech se pak vyjímala tetování, která byla přes kopírák převzata z originálu jejich symbolu. Jedna fanynka mě pak odrovnala svým zjištěním: jednomu ze zmíněné trojice prý chyběl malý motiv z Gahanova ramene. Opět se tedy potvrdilo, že tahle parta má nejvěrnější fanoušky, kteří jsou schopní udělat cokoliv, aby jí byli co nejblíže.
Přijde vám, že to celé nebylo o projektu
Recoil? To nejste daleko od pravdy. Hudba Alana Wildera není nejvhodnější na paření, ale něco málo přece jen zaznělo a projekce taktéž jasně ukazovaly, o čem že daný večer je. Párty sama o sobě to byla povedená a organizátorům patří dík, myslím, že spokojení byli ve finále všichni.
PS: A pokud vás přeci jen zajímá, co se hrálo, tak ve výčtu byly songy a remixy
Depeche Mode, Dave Gahana, něco málo z desek
Recoil, letem světem z electronic body music a německé electro scény, no a končilo se u
Camouflage, Oceánu a Shalomu.
Recoil Party, Retro Music Hall, Praha, 29.9.2007
Fotogalerie:
© Marek Myslivec
© Marek Myslivec
© Marek Myslivec
© Marek Myslivec
© Marek Myslivec
© Marek Myslivec