Se třetí deskou německého elektromága Ulricha Schnausse přišlo i pojmenování jeho stylu. Prý se tomu říká nu-gaze, jako shoe-gaze v nové době a v novém hávu. Ještě jinak. Co je "Goodbye"? Kulaté klávesy, pomalé bicí, kytarové stěny a sem tam glitche. Taky trochu Enya. A trošku nuda.
5/10
Ulrich Schnauss - Goodbye
Vydáno: 17.06.2007
Celkový čas: 55:50
Skladby: Never Be The Same, Shine, Stars, Einfeld, In Between The Years, Here Today, Gone Tomorrow, A Song About Hope, Medusa, For Good
Ulrich býval fajn. Když asi před rokem zachytily mé boltce poprvé libé kulaté tóny sladké "Knuddelmaus", tělo i duše se zcela zaplnily takovým tím blaženým pocitem. Tím, při kterém se člověk tak připitomněle usmívá. Ty boltce totiž tehdy zachytily něco, co nemohly k ničemu přirovnat. Jasně, je to z části jejich nevzdělanost, ale prostě nic podobného dosud neslyšely, ústa nedokázala hudbu tohoto Němce dost dobře popsat ostatním a tělo slastně konzumovalo jak debut "Far Away Trains Passing By", tak jeho následovníka "A Strangely Isolated Place".
To bývalo. Společně se třetí deskou nazvanou "Goodbye" se jedna zahraniční kolegyně vytasila s determinující nominací Schnaussova stylu. Nazvala jej nu-gazing. Má odkazovat k shoe-gazingu
My Bloody Valentine a podobným skupinám, jejichž inspirací se ostatně sám
Ulrich Schnauss nikdy netajil. OK, kulaté klávesové tóny podpořené pomalými bicími, kytarovými plochami a nějakými těmi glitchy dostaly svoje jméno. A?
A nic. Někdo v "Goodbye" spatřuje revoluci, ve skutečnosti to ale zas takový posun od prvních dvou placek není. V něčem se ale liší. Je to daleko míň melodie a daleko víc
Enya. Taková pořádně ožralá
Enya. Jo, něco proti Enye. I když se ty vokály v několika skladbách občas dobře poslouchají, daleko hmatatelnější je absence jasných melodií a čitelných aranží ve skladbách ostatních.
Ulrich Schnauss upřeně zírá na svoje boty a nevšímá si, že publikum už to dávno odzívalo. Pod pódiem nikdo nezůstal. Škoda. Goodbye. Ulrich býval fajn.