Temnota obyčejnosti

Představte si, že jste úplnou náhodou sbalili úžasnou holku, do které jste se bezhlavě zamilovali. Pak ale musela na pár měsíců odjet a vrátila se s jinou barvou vlasů, s divným přízvukem a večer jste zjistili, že je i po plastické operaci. Přesně takhle na mě působí nové album Turin Brakes "Dark On Fire".

6/10

Turin Brakes - Dark On Fire

Vydáno: 17.09.2007
Celkový čas: 48:45

Skladby: Last Chance, Ghost, Something In My Eye, Stalker, Other Side, Dark On Fire, Real Life, For The Fire, Timewaster, Bye Pod, Here Comes The Moon, New Star

Vydavatel: Parlophone

Ohodnoť toto album

Jejich minulou řadovku "JackInABox" jsem si poslechl v podstatě náhodou, načež se pro mě stala jednou z nejoblíbenějších desek nejen roku 2005, ale vůbec. Jejich křehké písničkářství s moderním šmrncem, kde je ale na prvním místě vždy samotná písnička, mě uchvacuje dodnes. A chtěl jsem samozřejmě víc. Novinková kolekce ale mou touhu uspokojila jen z malé části.

Hudební vývoj je něco, s čímž se fandové kapel musejí smířit, i když mnohdy chtějí, aby skupina zněla stále stejně. Na "Dark On Fire" se Turin Brakes rozhodli zúročit zkušenosti ze živého hraní, kdy s nimi na pódiu vystupovala kapela, a právě takto - celokapelově - desku i nahráli. Pryč je intimní folková nálada, nějak se nedařilo ani při skládání. Hudební vývoj je hezká věc, ale když od unikátního a snadno rozpoznatelného zvuku směřuje ke snadné zaměnitelnosti s tisíci podobných kapel, není to úplně v pořádku. Je to spíše škoda.

Olly Knights a Gale Paridjanian (a nyní už i spol.) se přiblížili na jedné straně britpopovým formacím, na straně druhé si hodně berou i ze šedesátých let. Taková "Ghost" či "Real Life" jsou svou kvákající kytarou až otravné, ale mezi podobně znějícími kousky se naštěstí najde i několik, které upomenou na jejich nejlepší skladby. Titulní "Dark On Fire" je postavena na akustických kytarách a smyčcích a zbytek nahrávky převyšuje svou krásou až nechutně. Na jejich dřívější hity v rychlejším tempu pak odkazuje třeba otvírák "Last Chance" (se sólem na elektrickou kytaru). A vypíchnout bych chtěl i závěrečnou smuténku "New Star", při níž si můžete snadno představit, že ji kapela hraje jen se španělkama u vás v obýváku.

Novinka Turin Brakes patří mezi ta alba, která nejsou vlastně špatná, jen v porovnání se svými předchůdci je slyšet, jak moc jsou slabší.

• Dark On Fire (Matt, 03.01.2008 19:06) Reagovat

  Nové album mi nepřijde vůbec špatné, ani horší, než předchozí. První album se dá bez kapodasteru zahrát celé
  
  na akustiku, prostřídá se tam tak 10 akordů a variací na ně, druhé je na tom podobně. První dvě alba byla
  
  vůbec docela podobná, což mně osobně a určitě fanouškům Turin Brakes, kteří byli nadšení první deskou,
  
  vyhovovalo. Ano, první dvě desky byly dost folkové a akustické, sem tam se objevila elektrická nebo akustická
  
  kytara se sliderem, rhodesy, mellotron - místo pro elektroniku: 0. Přesto to byly výborné desky a kapela se
  
  ve správný moment rozhodla změnit směr, přešla na elektroniku a rozdílnější songy na Jackinabox, kde byly tři
  
  čtvrtiny desky výborné a zbytek trochu vata, kterou se snažili vytvořit oslí můstek zpět k Ether Song. A
  
  rozhodně si nemyslím, že je špatně, že deska aktuální má zas jiný, takový temný a reverbový koncept. Osobně
  
  mě na první poslech nezaujala, jednoduše proto, že to bylo něco jiného, než předtím, ale stačí deset poslechů
  
  a měníte názor. Měl jsem z toho podobný pocit jako u Travis - postupný odklon od ryzího písničkářství (když
  
  nebudu počítat první desku) k experimentu a trochu nevděčné kompoziční propracovanosti. Kapela není stále
  
  zaměnitelná s kupou dalších díky unikátním vokálům, typickým harmonickým přechodům a udusaným bicím, (s čímž
  
  začali hned na druhé desce). Osobně na několikátý poslech 8/9 bodů z 10.
  
  

• ... (Matt, 03.01.2008 19:07) Reagovat

  sorry za to zalamování. ;)
  
  

PJ Harvey pracuje na nové desce a doporučuje playlist písní, které ji loni nejvíc bavily PJ Harvey v krátkém silvestrovském pozdravu pro své fanoušky zavzpomínala na dvouletou šňůru k albu "I Inside The Old Year Dying" (o pražském koncertu jsme psali zde). Zároveň oznámila, že od března, kdy turné skončilo, píše... čtěte zde

Vydáno: 03.01.2026 08:00 v sekci Novinky

9/10

Hudba v tisku: Když písňové texty mluví i bez hudby: "Nahlas 2" jako ryzí poezie Osamělých písničkářů Druhý díl antologie Osamělých písničkářů přináší další čtyři tematicky laděné celky s poezií, kterou můžete znát z tuzemských klubů nebo hudebních nosičů. Vzniká tak vzácný soubor současných osobitých písňových... čtěte zde

Vydáno: 02.01.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku

8/10

Recenze: První albové nadechnutí Petera Lipy "Neúprosné ráno" patří i po letech k zásadním počinům. Reedice mu sluší Peter Lipa dnes platí za výraznou tvář slovenské hudební scény. Zpěvák, přirozeně rozkročený mezi světy blues a jazzu, se svého profilového debutu paradoxně dočkal až po čtyřicítce. Deska vydaná v roce 1984 nesla název... čtěte zde

Vydáno: 01.01.2026 10:19 v sekci Recenze

9/10

Recenze: Noc a mlha v Jeseníkách a nově na vinylu. Na desce "Nebel" obalují Priessnitz posluchače příjemnou temnotou Vinylové ohlížení do minulosti kultovních Priessnitz pokračuje. Po loňském vydání dlouho nedostupného třetího alba "Hexe" a reedici naopak pozdějšího "Zero" přišel čas na "Nebel". Druhá studiovka formace nabízí jesenickou gotiku... čtěte zde

Vydáno: 31.12.2025 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory