James Blunt je zpět. Vyzrálejší a nudnější

17.09.2007 05:00 - Miroslav Böhm | foto: facebook interpreta

Milovaný i nenáviděný obchodník s deštěm a melancholik na čtyři akordy, James Blunt se po více než třech letech vrací s novým albem "All The Lost Souls". Jednoduché texty a melodie, jež se dostanou pod kůži stejně samozřejmě, jako přinutí člověka je nesnášet, píší další kapitolu příběhů o zlomených srdcích.
6/10

James Blunt - All The Lost Souls

Skladby: 1973, One Of The Brightest Stars, I'll Take Everything, Same Mistake, Carry You Home, Give Me Some Love, I Really Want You, Shine On, Annie, I Can't Hear The Music
Vydáno: 17.09.2007
Celkový čas: 38:41
Vydavatel: Warner Music
Na svůj debut "Back To Bedlam" se Bluntovi povedlo napsat čtyři písničky, kterými dobyl celý popový svět. Navázat na podobný úspěch není nikdy jednoduché, čehož si byl James vědom, a proto se rozhodl vydat zcela jiným směrem. Bohužel však pouze ve svých slibech, neboť přestože oznamoval výrazný posun k hudební dospělosti, méně falsetu a více sexu, drog a rokenrolu, zůstal v podstatě stejný.

Blunt ani na své druhé řadovce falsetem nešetří, texty jsou opět tak jednoduché, že si je zazpíváte hned napoprvé, a o nějakém tvrdším zvuku nemůže být ani slovo. Výjimku tvoří jen minutová pasáž v písničce "Carry You Home", která je také vrcholem celého alba. Jinak je to starý dobrý (nebo špatný, jak chcete) James Blunt.

Velkým pozitivem je ovšem fakt, že se Jamesovi povedlo vydat komplexní album. Ne jen čtyři rádiové singly doplněné o k prodeji nutnou hudební vatu. "All The Lost Souls" jsou vyváženou kompilací citově naplněných písniček, které dávají smysl. Víte proč a víte o čem, to celé je. Jenom vás to nebude bavit, pokud jste někdy jen zaslechli jména jako Damien Rice či David Gray.

Nahlédneme-li pouze na zvukovou stránku alba, je patrné, že James s kapelou absolvoval nejeden koncert a dokázal se s ní sehrát. Jednotlivé písničky jsou hudebně vyzrálejší, mají smysluplný vývoj a dokáží zaujmout také po hudební stránce. Ne jen srdceryvně upnutým Bluntovým zpěvem.

Nejsilněší stránka alba je ovšem zároveň jeho největší slabinou. Blunt sice působí hudebnějším dojmem, jeho písničky jsou kvalitativně vyrovnané a kompozičně kompletní, ale nepovedlo se jim přiblížit hitovosti silné čtyřky z debutového Bedlamu. O chytlavé písničky nouze není a čtyři singly se na Ztracených duších určitě najdou, ale kdyby šlo o Bluntovo první album, svět by jeho jméno vůbec nepoznal. Byl by jen lokálním žalopěvcem na festivalech v okolí rodného Wiltshiru.

James Blunt se vrátil s albem, které se chvály od kritiků asi nedočká. Ale ono záleží na tom, ze které strany se na věc díváte. Já z té světlejší. James Blunt splnil alespoň část ze svých slibů. Dospěl jako hudebník, písničkář. A až se mu povede namíchat hitovost Bedlamu s vyzrálostí Ztracených duší, stvoří dokonalé popové album. A já tomu dnes věřím mnohem více než před třemi lety.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY