Milovaný i nenáviděný obchodník s deštěm a melancholik na čtyři akordy, James Blunt se po více než třech letech vrací s novým albem "All The Lost Souls". Jednoduché texty a melodie, jež se dostanou pod kůži stejně samozřejmě, jako přinutí člověka je nesnášet, píší další kapitolu příběhů o zlomených srdcích.
Na svůj debut
"Back To Bedlam" se
Bluntovi povedlo napsat čtyři písničky, kterými dobyl celý popový svět. Navázat na podobný úspěch není nikdy jednoduché, čehož si byl
James vědom, a proto se rozhodl vydat zcela jiným směrem. Bohužel však pouze ve svých slibech, neboť přestože oznamoval výrazný posun k hudební dospělosti, méně falsetu a více sexu, drog a rokenrolu, zůstal v podstatě stejný.
Blunt ani na své druhé řadovce falsetem nešetří, texty jsou opět tak jednoduché, že si je zazpíváte hned napoprvé, a o nějakém tvrdším zvuku nemůže být ani slovo. Výjimku tvoří jen minutová pasáž v písničce "Carry You Home", která je také vrcholem celého alba. Jinak je to starý dobrý (nebo špatný, jak chcete)
James Blunt.
Velkým pozitivem je ovšem fakt, že se Jamesovi povedlo vydat komplexní album. Ne jen čtyři rádiové singly doplněné o k prodeji nutnou hudební vatu. "All The Lost Souls" jsou vyváženou kompilací citově naplněných písniček, které dávají smysl. Víte proč a víte o čem, to celé je. Jenom vás to nebude bavit, pokud jste někdy jen zaslechli jména jako
Damien Rice či
David Gray.
Nahlédneme-li pouze na zvukovou stránku alba, je patrné, že
James s kapelou absolvoval nejeden koncert a dokázal se s ní sehrát. Jednotlivé písničky jsou hudebně vyzrálejší, mají smysluplný vývoj a dokáží zaujmout také po hudební stránce. Ne jen srdceryvně upnutým Bluntovým zpěvem.
Nejsilněší stránka alba je ovšem zároveň jeho největší slabinou. Blunt sice působí hudebnějším dojmem, jeho písničky jsou kvalitativně vyrovnané a kompozičně kompletní, ale nepovedlo se jim přiblížit hitovosti silné čtyřky z debutového
Bedlamu. O chytlavé písničky nouze není a čtyři singly se na
Ztracených duších určitě najdou, ale kdyby šlo o Bluntovo první album, svět by jeho jméno vůbec nepoznal. Byl by jen lokálním žalopěvcem na festivalech v okolí rodného Wiltshiru.
James Blunt se vrátil s albem, které se chvály od kritiků asi nedočká. Ale ono záleží na tom, ze které strany se na věc díváte. Já z té světlejší.
James Blunt splnil alespoň část ze svých slibů. Dospěl jako hudebník, písničkář. A až se mu povede namíchat hitovost
Bedlamu s vyzrálostí
Ztracených duší, stvoří dokonalé popové album. A já tomu dnes věřím mnohem více než před třemi lety.
-
Slušné album (P1tr, 18.09.2007 20:39) Reagovat
Jamese Blunta sem moc nemusel, z minulého alba sem zkousl jen Wisemen, jinak mi přišel jako nešikovnej kňoura. Nové album už mě ale zaujalo více. Našel sem si na něm zhruba 5 písní kterí mají hitový potenciál a i mě se líbí:) Nejpovedenější jsou podle mého jednoznačně 1973, Give Me Some Love, i Really Want You a v recenzi zmíněné Carry You Home.Takže podle mého výběru zase 4 singly:)
-
Slušné (Dan K, 19.09.2007 15:51) Reagovat
1973, Same Mistake, Shine On, I Really Want You, Carry You Home a Annie. Písniček je na albu 10, za těchhle šest se shoduju s hodnocením v recenzi. Na první album tohle album nemá a hlavně, vycpávka v podobě I´ll Take Everything mě doslova urazila. Úplně o ničem.... A na příštím albu prosím méně kňourání a trochu tempa do toho umírání...:-) Jinak líbí, ale ne víc než debut.
-
Re: Slušné (vojtis, 05.10.2007 19:00) Reagovat
Nemuzu souhlasit s I'll Take Everything! Podle me je to jedna z NEJlepsich tracku na tomhle albu a vseobecne od Jamese!Krom toho jsou good songy Give Me Some Love, 1973 a posledni I Can't Hear The Music.
-
Ještě jedna věc (Dan K., 19.09.2007 18:05) Reagovat
Texty jsou o něčem....to potěší.....ne jen univerzální hnědá omáčka, kterou vyplníme prostor na 40 minut.
-
starý dobrý Blunt (ah, 01.10.2007 20:34) Reagovat
U alba All the lost souls jsem decentní posun zaznamenal... Možná se jedná o iluzi způsobenou bohatší instrumentální stránkou songů, přesto si myslím, že v některých písničkách mírné přitvrzení najdeme (refrén Give me some love) Až nesnesitelná je pro mně úvodní píseň 1973 - koneckonců ani na předchozím albu jsem neměl příliš rád hitovky hrané v rádiích a spíše mi byl sympatický závěr Bedlamu... Dále každopádně ubylo beautifulského chraplání, tolik pro Blunta typického, což mně ani tak nevadí, protože by v instrumentálnějším pojetí možná zaniklo.. tot můj názor