Rehabilitace dívčího punku naživo

Úspěšná písničkářka Tori Amos na koncertech právě propaguje svou novou desku "American Doll Posse". A přijela i do Prahy, kde vystoupila na Vyšehradě v Kongresovém centru. Tori zahrála skladby z novinky, které doplnila množtsvím starších písní. Více v reportáži.

© Robert Macháček / musicserver.cz

Sice celý koncert Tori Amos v pražském Kongresovém centru provázely bouřlivé reakce publika, ale úvah nad výběrem místa se zbavit nešlo. Obrovský, rozlehlý prostor, nasáklý ne zrovna příjemnou a sympatickou historií, atmosféru možná nezabil, ale prostor, do něhož by se vešlo méně lidí, kteří by se více mačkali, dýchali zpěvaččin pot a z blízkosti vnímali její pohyby, by show, co emocionálního zážitku, posunulo ještě dál. Až do nebezpečných psychoticko-romantických rozměrů. Oželeli bychom i stylovou a elegantní světelnou show. Ale co naplat, berme, co je. Nakonec i takhle šlo o tvrdé zásahy do nervové soustavy. Lehce po deváté písničkářka přišla za obrovského řevu do středu pódia pražského kongresového centra, přes sebe hozené zeleně svítící šaty, kterými připomněla hrdinky z hodin antické literatury. Ve vzduchu visely sexuální výzvy a staré erotické idoly, jež v dnešních časopisech nenajdete, ale pokud máte vkus, tak si na ně vzpomenete. Pro přítomné (pseudo)intelektuály s vlasy do očí okamžitá, prudká a silná láska, ve chvíli osobního kontaktu až zlatá rána. Což ale nebylo nic nečekaného, řada z nich (nebo klidně nás) si pro ni na Vyšehrad přišla. Ostatní chtěli spíše poslouchat, v plné míře bylo uspokojeno ale obojí.

© Robert Macháček / musicserver.cz

Už jen způsob, jakým zpěvačka k živému projevu a hře na piáno přistupuje, je naprosto fascinující a pro fanoušky jednoduché, hlasité muziky i omračující. Tori Amos naživo je autentická a opravdová rehabilitace dívčího (nebo ženského) rock'n'rollu - nejde o ten starý dobrý, léty prověřený punk se stylizací do riot grrrl!, plný zaručených výrazů, jako jsou modifikace slova fuck, plivání do publika, demolice aparatury a nějaké to šokování vlastním tělem. Ačkoli vzhledem k hardrockové minulosti by tohle všechno Amos pravděpodobně zvládala také slušně. V současnosti je u ní na pořadu dne obrovské nasazení, punk hraný na piáno, kytary plné řevu zpětných vazeb a ve vokálu jednou zvládnutý křik, po druhé zase tichá výpověď. V Praze to bylo o osobních příbězích, dalo se jen želet, že chyběl ten, který řeší vlastní znásilnění v písni "Me And A Gun".

Každý zpěvaččin pohyb přinášel opravdové emoce plné testosteronu, pochopení i přemýšlení. Hrály se skladby rychlé a hlasité, jež s vámi házely a motaly vám hlavu; u těch byla vypolstrovaná křesla na obtíž nejvíce. Chtělo to pohyb. Naopak u pomalejších skladeb, kdy doprovodný kytarista nechal zpěvačku samotnou, nebylo od věci se opřít a v euforii jen poslouchat; pocit popsatelný jako něco mezi spánkem a pořádně divokým mejdanem, který bude tím posledním. Ačkoliv to s koncertem, Tori Amos a tím, co se v Kongresovém centru dělo, nemá žádnou přímou a logickou souvislost, tak přes polovinu show v uších zněly slova slavné skladby Joy Division "Love Will Tear Us Appart Again". Třeba to bylo tou společnou kongenialitou nebo depresivními stavy, které obě ikony umí vyvolávat s obrovskou spolehlivostí. Na kusy roztrhané romantické ideály.

© Robert Macháček / musicserver.cz

Po technické stránce byl koncert ukázkou naprosté profesionality - už dlouho jsem nikoho naživo neslyšel zpívat tak čistě jako Tori Amos. Kapela se držela v pozadí a odváděla přesně takovou práci, jaká se od ní čekala. Doprovodnou show obstarala světla, co po dobu jednadvaceti písních zářila ve všech možných odstínech. Amos předvedla skladby ze své novinky "American Doll Posse", k níž se aktuální turné váže, ty prokládala starými písněmi, obě části předváděného materiálu vzbuzovaly podobně vřelý ohlas. Snad největšího křiku publika se Tori dočkala u tracku "Velvet Revolution", ve kterém cituje ze slavného projevu exprezidenta Václava Havla.

Začínalo se písní "Cruel", najelo se do vrcholného kytarového nářezu "Teenage Hustling" a po dvou hodinách se končilo trackem "Hey Jupiter". Jak říkala sama zpěvačka, bylo to amazing a prý brzy přijede znovu. Příště to snad bude více osobní.

Tori Amos, Kongresové centrum, Praha, 21.6.2007

Fotogalerie:

© Robert Macháček / musicserver.cz

© Robert Macháček / musicserver.cz

© Robert Macháček / musicserver.cz

• Sakra (Lateralus, 22.06.2007 18:07) Reagovat

  Stve me, ze jsem tam nebyl.. Ach jo..
  
  

• Tori je skvělá (Shiram, 22.06.2007 18:08) Reagovat

  Díky za krásné review - chtěla jsem moc jet na ten koncert, ale nevyšlo mi to! Snad někdy příště. Tori je jedna z nejzajimavejších ženských v dnešní muzice.
  
  

• Tori (Višnu Tatva, 23.06.2007 08:26) Reagovat

  Ach jo, moc mě mrzí, že mi to nevyšlo, snad přijede znovu, je úžasná...nemáte ještě nějaké fotky ?
  
  

• Jiný úhel pohledu (Martin, 23.06.2007 11:00) Reagovat

  Autor recenze patří zřejmě k "toriphiles", tak jedině lze chápat jeho emotivně zabarvenou recenzi koncertu. Nic ve zlém :)
  Předesílám, že jsem se na koncert VELMI těšil. Chtěl jsem jet na Tori už dříve do zahraničí, ale vyšlo to až letos v ČR. Měl jsem výborné místo (4. řada přesně uprostřed), ale něco nefungovalo...
  Nevím, kde se seděl autor recenze, ale vpředu nebyl zvuk zrovna ideální. Nečitelné a předimenzované basy občas dělaly ze zvuku kapely pěknou bramboračku, kytaristu jsem neslyšel prakticky vůbec. Naštěstí klávesy a Tori většinou vyčnívaly...
  Jinak nová deska i její koncept (Tori + 4 její alter ego) se mi moc líbí, ale její pódiová prezentace (v Praze v podobě Pip a Tori) mi přišla taková neslaná nemastná. Nějak tu stylizaci na podiu Tori nevěřím. I samotný koncert vypadal z její strany zpočátku trochu moc studeně, sice to pěkně odsýpalo, ale ke konci (při "přídavcích", které následovaly vždy pouze s minimální prodlevou) to vypadalo jako pouze splněná povinnost...
  Zřejmě příliš velká očekávání na mé straně, která se zákonitě neneaplnila. Navíc když člověk zná Tori z koncertních záznamů, nemůže být příliš ničím překvapen. Stejná gesta, stejná podiová show. Nejsilnější momenty přišly asi v okamžiku, kdy Tori na podiu osaměla pouze s klavírem. Její improvizace(?) na téma sametová revoluce sice potěšila, ale měla přijít na koncertu někdy v 90. letech minulého století. Takhle polovina sálu (včetně spousty cizinců) netušila, která bije. Následující píseň Silent All These Years byla pro mě asi vrcholem večera.
  Jinak pochvalu zaslouží scéna a nasvícení, které bylo střídmě efektní a velmi ladilo s celým koncertem. Tori byla hlasově v pohodě, kapela šlapala, takže víceméně pohodový koncert. A to vlastně není tak málo. Nepatřím k "toriphiles" (to jsou ti fanoušci, kteří po prvních tónech jakékoliv skladby vydávají takové to "UUUUU" a vykřikují věci typu "Tori we love you" nebo "Thank you Tori"), pro ty jsou podobné koncerty vlastně určitým druhem psychoterapie a pro ty musí být setkání se svým idolem fascinujícím zážitkem. Je zajímavé, kolik podobných typů lidí kolem ikony jménem Tori Amos existuje...
  Abych ale můj příspěvek nějak ukončil. Jsem rád, že jsem Tori mohl vidět naživo, pro mě ale zůstává skvělou skladatelkou, instrumentalistkou a zpěvačkou, která toto všechno dokáže zabalit a prodat na svých výtečných albech. Naživo potřebuji, aby zafungovala nějaká "magie" okamžiku, což se včera moc nepovedlo. Na vině může být i výběr místa koncertu. Hluboké sedačky Kongresového centra k jakémukoliv kontaktu s interpretem příliš nevybízejí.
  Prostě ten, kdo viděl její koncertní DVD z roku 2003, nemohl být na včerejším koncertě prakticky ničím příjemně zaskočen či překvapen. Na živém koncertu, byť mého hodně oblíbeného interpreta, chci dostat něco navíc oproti poslechu CD nebo sledování DVD. Zbožně se na ni dívat (sice naživo) mi zkrátka nestačí. Navíc to pro mě není nějaká bohyně bez chyb, ale výborná popová interpretka. Nic víc, nic míň...
  
  

• a (a, 23.06.2007 12:54) Reagovat

  autor je akorát z těch co nosí conversky => je to idiot :) a proto článek zase byl úplně mimo.
  
  

Na okraj: Kdo a proč sbírá hlasy v Českém slavíku aneb Velká výsledková analýza Český slavík s sebou každoročně nese dvě jistoty - že se pořadí na předních příčkách příliš nezmění a že se den po vyhlášení na internetu vyrojí spousta článků, v nichž se anketa dočká naprostého zavržení a... čtěte zde

Vydáno: 30.11.2024 13:00 v sekci Publicistika | Na okraj

Na okraj: Český slavík jako okno do duše domácí populární hudby Mohli jsme to odbýt tradičním výčtem výsledků a nechat to do příštího roku zase uležet. Ale to by nebylo ono. Vydali jsme se na místo, abychom vám na vlastní oči a uši mohli poreferovat, kolik chlebíčků se vejde do pusy Lucie... čtěte zde

Vydáno: 30.11.2024 09:30 v sekci Publicistika | Na okraj

Farna, Ztracený, Kabát a Calin. Český slavík má znovu stejné vítěze V hlavních kategoriích Českého slavíka kralovali stejní interpreti jako loni. Svoje výsadní postavení potvrdila Ewa Farna, která se znovu stala i Absolutní slavicí, dále zvítězili Marek Ztracený, Kabát a v kategorii Hip hop & rap... čtěte zde

Vydáno: 29.11.2024 23:36 v sekci Novinky

Rozhovory: Jan Bendig - Být sám sebou je pro mě důležitý Po loňském Foru Karlín chystá Jan Bendig na 6. prosince další velký koncert - tentokrát v pražském O2 universu. Opět půjde o velkolepou show plnou hostů a kostýmů. Do toho natáčí své zábavné seriály, ale napsal i... čtěte zde

Vydáno: 29.11.2024 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

Naživo: Skvělý Vojta Dyk a kapela D.Y.K. rozbouřili O2 arenu až v samotném závěru Vojtěch Dyk se svojí kapelou D.Y.K. se stali dalšími hudebníky, kteří se rozhodli pokořit naši největší halu. Ačkoli odehráli výborný koncert s propracovanou show na promyšlené scéně a mnoha emotivními momenty, reakce diváků... čtěte zde

Vydáno: 28.11.2024 20:00 v sekci Naživo