© Vladimír Komjati / musicserver.cz
Bydlím daleko od koncertního dění, takže když jsem před časem absolvoval tři vystoupení za týden, byl to pro mě docela záhul. Nejdříve byla na řadě v Ostravě Peha s Ready Kirken a Mandrage. Posledně jmenovaní mě překvapili, jak moc jim to naživo šlape, jak je frontman bezprostřední a jak jsou opravdu zábavní. To Ready Kirken bez Hrůzy a s Polonským předvedli tak slabý výkon, až mě zamrazilo. Po živelném vystoupení plzeňských mladíků vypadal nový zpěvák skoro zakřiknutě, celé jim to sedělo na zadku a jedna z nových skladeb zněla dokonce jako něco hodně nepovedeného od Divokýho Billa. U Pehy bylo zajímavé sledovat, jak je možné vyprodat koncert na základě jediného velkého hitu. Téměř celý sál opravdu čekal jen na "Spomal", a když ji Katka odehrála, minimálně patnáct procent návštěvníků se sebralo a prostě odešlo. Viděl jsem Pehu potřetí a pořád mě hodně baví, ale pro atmosféru byla škoda, že kapela nepřizpůsobila setlist českým podmínkám (=všichni znají maximálně poslední desku a "Naoko spím") a na konec řadila hity z prvních desek, u nichž sice fandové na Slovensku určitě vyšilují, v Česku je ale nikdo moc nezná.
© Ondřej Pýcha
© facebook interpreta
V minulém Týdnu v popu jsem fabuloval, že za náhlým odložením vydání "Shine" Jany Kirschner o týden může možná strach vydavatelství, aby desku v žebříčku IFPI nepřeskočili ve stejný den vydaní Tata Bojs. To sice možná taky, ale hlavně se prý vyskytl problém s booklety, které musely být kvůli chybě znovu vytištěny. Odložení Janiny desky tak nakonec pomohlo právě Tata Bojs, kteří se dostali na první příčku prodejní hitparády, ale prodali o několik kusů méně, než o týden později Kirschner. Mezitím se u recenze "Shine" na našem serveru strhla poměrně bouřlivá diskuse, v níž si stejně jako já příznivci Jany stěžují mimo jiné na to, že mezinárodní kariéra se určitě nedělá bez videoklipu, webu či profilu na myspace. V Česku a na Slovensku úspěchu alba pomohla mediální masírka, spousty rozhovorů, ale za česko-slovenskými hranicemi...? Škoda. Jak Koller dělá reklamu Wanastovkám
Měli jsme na musicserveru soutěž o vstupenky na koncert Davida Kollera (a Supportů samozřejmě) v Ústí nad Labem a každý, kdo zná napjaté vztahy mezi ním a zbytkem Lucie, musí ocenit reklamu na druhé straně vstupenky. Jo, na koncert Wanastovek. Teď by mě jen zajímalo, co budou mít Kodym a P.B.Ch. za reklamu na svých lístcích.
© facebook interpreta
Nevím jak šéfredaktoři jiných českých hudebních serverů, já ale moc dopisů ze Švédska nedostávám. Proto mě zásilka olepená několika známkami z této země dost překvapila. V obálce od labelu This Is Pop byla deska Richarda Reagha "Is This The Blues I'm Singing". Chvilka pátrání v podání kolegy Dana Hájka odhalila, že o jedné jeho skladbě psal Karel Veselý před několika týdny v Jukeboxu. Nějaké ty přístupy z musicserveru pak Reaghův label asi navedlo se k nám podívat, našli si poštovní adresu a poslali desku k recenzi. Dóóóbrý! London Hotel
Díky dvěma ne zrovna vyprodaným koncertům v Česku jsem si myslel, že šílenství okolo Tokio Hotel už opadává, ale bohužel to možná bude naopak. Billísek a spol. se totiž konečně vydali dobýt i Británii a další země, kterým němčina v hitparádách zrovna nevoní. Nahráli anglickou verzi svého prvního hitu "Durch Den Monsun" pod názvem "Monsoon" a natočili k němu videoklip, který musí všem potenciálním neněmeckým fanynkám rozklepat kolena. O tom, že se je jejich vydavatelství bude snažit na ostrovech skutečně protlačit, svědčí i to, že na evropské MTV se klip bude tento týden vysílat s přídomkem Fresh, což značí osmdesát odvysílání během sedmi dnů. Comeback drobet pofidérní
Nemám nic proti comebackům kdysi slavných kapel, případně návratu k nejznámější sestavě. Občas to funguje (Duran Duran), někdy si kapela aspoň vydělá nějaké prachy (Sex Pistols), ale to, co se děje se Smashing Pumpkins... Opravdu je comeback to, že Corgan a Chamberlin, kteří spolu po rozpadu Pumpkins stejně pracovali, na desku dají starý název, ale ostatní bývalí členové se neúčastní? To by taky Kodym a P.B.Ch. mohli nahrát novou desku Lucie bez Kollera a Dvořáka. I když...