Novým deskám se musí všelijak pomáhat. Tu se něco pustí na myspace, tu na web, nebo se vezme parta novinářů, aby mohla "exkluzivně" nahlédnout pod studiovou pokličku. Udělalo se to s Tata Bojs (reportáž zde), něco podobného, leč podstatně strojenějšího proběhlo také s pop-punkovou partou Clou, která na 2. dubna připravila nové album. Ukázky slyšeli zástupci vybraných médií na poslechové session 8. března ve vršovickém studiu Professional Sound. Deska vznikala od půlky prosince do poloviny března ve čtyřech pražských studiích pod pracovním názvem "When The Morning Comes", nakonec ale kapela novou kolekci pojmenovala jednoduše "Clou".

Singl jako risk
Se dvěma kolegyněmi (redaktorkou deníku 24 Hodin a reportérkou F:lteru), mediální zástupkyní Sony BMG a managerem Clou Robertem Vlčkem jsme se sešli před studiem, ale protože uvnitř nebyl nikdo, kdo by nás pustil za dveře, museli jsme chvíli čekat. Novinářka z deníku toho využila a pořídila rozhovor s bubeníkem Radkem Rae Tomáškem, jediným zástupcem skupiny, jenž byl v tu chvíli po ruce. Zatímco ti dva si povídali, přišel producent Djordje Erič a mohli jsme vstoupit...

Studio Professional Sound rozhodně nepatří mezi ta velká. Erič by ale podle svých slov s Clou (kromě výjimečných pasáží) nechtěl ani ve velkém studiu nahrávat. Z nové desky musí být prý cítit semknutost a celistvost a pro to je ideální komornější prostor. Jakmile jsme se dostali do budovy, ihned nás usadili na židle a začala "poslechová zkouška". Erič se na úvod zeptal, jak hlasitě to chceme. "Hodně, co nejvíc," měli jsme s novinářkou F:lteru jasno. Jako první zazněl singl "Snowy Wings". Clou se nechali slyšet, že nová skladba nemá být nástupcem "Island Sun", dokonce prý nejde ani o nejchytlavější věc na desce: spíš má vystihnout podstatu skupiny, nových písniček; kapela výběr této písně za singl bere tak trochu jako risk. "Je to jedna z posledních písniček, kterou jsme s klukama udělali, ale myslím, že má opravdovou sílu. A i když je trochu náročnější, posluchače o novém albu přesvědčí," snažil se nás ujistit producent. Stihl nám také říct, že fanoušci se na novince dočkají jak rychlých věcí s typicky výraznými refrény jako "Carried Away By Your Voice", tak citově stylizovaných balad. Jednu z nich, pojmenovanou "Hold Back The Flod", označil Erič jako to nejlepší z osmdesátých let, ale v podání Clou. Favoritem samotné kapely je skladba "Rise", tu by si údajně měli oblíbit ti, kteří jsou s Clou "na stejné vlně". "Udělali jsme si ji pro radost," uculoval se při pozdějším povídání basák Štěpán.

Jak se ozývaly z repráků různé pecky, v mezičase jsme se mohli ptát, co nás zrovna napadlo. K dispozici byl manager s producentem, Rae a také nový baskytarista Štěpán Frkač, který ale postával na chodbě. Poměrně dlouho jsme se zadrhli nad texty, o něž se dříve staral bývalý basák, který měl angličtinu jako rodnou řeč. Nakonec se parta rozhodla oslovit externího spolupracovníka - Austina Lucase. "Je to takový všestranný muzikant. Ten chlápek dělá rock, punk i folk, dali jsme mu poslechnout naše věci a on o spolupráci projevil zájem a s výsledkem jsme hodně spokojeni," rozplýval se před žurnalisty manager party Vlček. Zpěvák Lukáš Dohnal aka Lukemo v době poslechovky ve studiu nebyl, takže jeho vyjádření k textům jsme nedostali. Dříve už ale řekl, že by měly být o ženských a životě. Takže taková dnešní emo-klasika a sázka na jistotu, vždyť by málokdo od Clou čekal něco víc...

Deska jako odvrácení rozpadu
Už jsme to naťukli, že Clou změnili basáka. To bylo další z témat. Jen co se Rae objevil v místnosti, už byla otázka ve vzduchu. "Nikdy jsme nemysleli, že bychom mohli hrát bez Briana, byli jsme jako nejlepší kamarádi z dětství. Když se nám ten rozchod rozležel v hlavě, tak jsme si řekli, že to rozhodně nevzdáme, jak nás po jeho odchodu napadlo," řekl bubeník. Výrazně starší Američan se ve skupině v době příprav debutu postaral o většinu autorských věcí, takže zbytek party se cítil tak nějak upozaděn. To se údajně s novým albem změnilo. "Je dobré, že jsme všichni podobně staří, Brian byl o generaci před námi. Teď fungujeme více jako semknutá parta. S novým basákem Štěpánem jsme si vyloženě sedli." Znělo to hezky, ale co jiného také čekat na promo setkání, takže bude lepší si počkat.

Rae pak přiznal, že se skupina v posledních měsících nenacházela zrovna v ideálním rozpoložení: "Možná jsme se nahoru dostali moc brzo a do všeho hrozně rychle vlítli. Ocitli jsme se v obrovském kolotoči, pořád koncertovali a tím i nakonec ztratili radost z toho, co děláme." Že to přehnali s množstvím koncertů, to Clou musicserveru přiznali už před rokem a půl, tedy nic nového pod sluncem. Zajímavější by bylo vědět, jak Clou prožívali syndrom druhé desky? "Dost nás ta druhá placka trápila, ale nakonec jsme si řekli, že si ji uděláme po svém, hlavně aby se líbila nám a nic jiného nebudeme řešit." Rae v povídání o novém materiálu pokračoval: "Neomezovali jsme se žádnými škatulkami, do nových skladeb jsme dali hlavně sebe a svůj život, ale pochopitelně se na nich odráží to, co posloucháme, a také naše vzory z mládí."

Na albu by se mělo objevit dvanáct písniček, uvažovalo se ještě o třech bonusech v podobě písní, které skupina udělala pro soundtrack k filmu "Prachy dělaj člověka". Dle tiskového prohlášení bude nové album průřezem moderním rockem a žánry jako indie, emo a post-hardcore. Jak to na mě ale působilo, nabyl jsem dojmu, že Clou nahráli klasické pop-punkové album, jímž plynule navazují na debutové "Postcards". A to bez razantních změn či odklonů. Nový materiál se mezi fanoušky dostane, jak už bylo řečeno výše, 2. dubna. Na musicserveru stejný den čekejte recenzi, následně reportáž z koncertu a možná i rozhovor. Ale názor na desku si bude muset každý udělat sám...