Jateční melancholie naživo

06.03.2007 18:30 - Honza Průša | foto: facebook interpreta

Před tím, než začnou připravovat materiál na novou desku, rozhodli se Bad Seeds zrekapitulovat své turné k poslední řadovce "Abattoir Blues / The Lyre Of Orpheus". A rekapitulaci pojali velkolepě. Zaznamenali dva koncerty, posbírali videoklipy k posledním dvěma albům i další dokumenty a navrch přihodili ještě audio výběr toho nejlepšího ze své poslední šňůry.
8/10

Nick Cave & The Bad Seeds - The Abattoir Blues Tour

Celkový čas: asi 76 minut + asi 92 minut + 44:50 + 46:56
Vydavatel: EMI
Poslední řadovka "Abattoir Blues / The Lyre Of Orpheus" Nicka Cavea & The Bad Seeds byla znamenitá. Kapela dokázala překonat odchod Blixy Bargelda a navíc svůj zvuk obohatit gospelovými zpěvačkami. Díky nim jsou Bad Seeds najednou barevnější a svěžejší a po nevýrazné "Nocturamě", na které kapela nevěděla kudy kam, vznikla příjemná, vyvážená dvojdeska. A tak se není čemu divit, že se kapela rozhodla zaznamenat svou šňůru k tomuto albu a vydat ji spolu s bonusy hned na dvoj-DVD a dvoj-CD.

První DVD přináší záznam z Londýnské Brixton Academy z 11. listopadu 2004. Bad Seeds se čtyřmi výbornými vokalistkami z The London Community Gospel Choir představují svých 14 písní přesně v kontextu posledního alba. Na to ostatně dává kapela důraz, prvních deset písní pochází právě z něj (a na všech čtyřech discích je dokonce třináct ze sedmnácti skladeb z "AB/TLOO"). Cave zůstává svůj, takový, jakého ho známe. V agresivnějších skladbách ("Hiding It Away") působí jako kazatel, který svým sugestivním výstupem osloví a zasáhne každého zúčastněného, tak je přesvědčivý. Jeho bouřlivému výstupu plnému zuřivých gest zdatně sekunduje Warren Ellis a James Johnston, kteří div že nezlikvidují své nástroje hned při úvodní skladbě. Naopak Mick Harvey a Conway Savage jsou jakoby nad věcí, bez emocí a kdybyste vypnuli zvuk, nepoznáte, zda hrají klidnou baladu "Easy Money" nebo dynamickou "Get Ready For Love".

A právě dynamické kousky Caveovi sluší více, alespoň co se obrazového záznamu týče, a je škoda, že byly z větší části zaznamenané ty poklidnější skladby. Nejpříjemnější jsou tedy "Hiding It Away", "Get Ready For Love", "There She Goes, My Beautiful World" a absolutním vrcholem koncertu je závěrečná "Stagger Lee" ve své "yeah" verzi. Cave bez saka, které odložil již v "Ship Songu", Warren Ellis sedí v podřepu, kýve se do rytmu a s výrazem masového vraha si rukama, ve kterých drží housle, zakrývá obličej. V extatické mezihře pak, jako by si vzpomněl na své největší hříchy, brutálně odehraje svůj part, a pak se zas vrátí do své výchozí polohy. Spolu s Cavem kazatelem se tak postarají o strhující vyvrcholení večera.

Koncert na druhém DVD není o "Abattoir Blues" (ostatně je ze 7. 6. 2003 a "AB/TLOO" vyšla až v následujícím roce), je to ale zase trochu jiný pohled na Bad Seeds. Tentokrát je představuje v sestavě po vydání alba "Nocturama", bez vokalistek. Písně Bad Seeds znějí bluesověji a klidněji, kapela jich v pětatřicetiminutovém záznamu představí sedm ze šesti svých alb, jako by chtěla posluchače upozornit na své starší počiny. Vedle skladeb "Sad Waters" nebo "Watching Alice" tak zazní i strhující "Wild World" z repertoáru Birthday Party, kterou Cave čas od času přidá na playlist - i my jsme ji již mohli v Praze slyšet. Dalším zajímavým okamžikem je "Bring It On" ve své originální podobě s hostujícím Chrisem Baileyem. Ten sice působí na jevišti neohrabaně, na první pohled do kapely nezapadá a celé to vypadá stejně absurdně, jako když Jarek Nohavica zpíval s Kabáty, svůj part nicméně odzpívá uspokojivě.

V další části DVD najdeme pět videoklipů k posledním dvěma deskám, z nichž zejména "Babe I'm On Fire" potěší všechny ty, kteří nevlastní limitovanou edici "Nocturamy", na níž byl již dříve zveřejněn. Kapela si patnáct minut klipu užívá, každý z Bad Seeds se zde představuje v co nejobskurnějších převlecích. Namátkou třeba čínský hadí muž, menstruující židovka (Cave), prezident USA, dívka v komatu (Harvey) nebo mladá dementní žena či nervózní letuška (Bargeld). Ke klipům se vztahuje i dokument o natáčení zde také uvedené "Bring It On". Ten ukazuje, kolik práce se za natočením videa skrývá, a představuje Micka Harveyho v roli kameramana. Nezbývá než konstatovat, že udělal dobře při volbě svého povolání - kameru už bych mu příště do ruky nepůjčoval. Druhý disk uzavírá dokument o natáčení "AB/TLOO".

Podobně jako na prvním DVD, i cédéčka adorují hlavně poslední desku, ale nabídnou i sedm starších skladeb. Na rozdíl od DVD se nejedná o záznam jednoho koncertu, kapela se rozhodla vybrat to nejlepší ze svých deseti vystoupení "Abattoir Blues Tour". Záznam se poslouchá moc dobře a ani nevadí, že se skladby z větší části kryjí s těmi, ke kterým jsou i obrázky. Z těch, co na DVD nenajdeme, potěší baladická "O Children" nebo "Breathless" s Ellisovou falešnou flétnou a překrásná závěrečná "Lay Me Low". Naopak "The Weeping Song" bez Bargelda bohužel působí jako kytara bez strun. Jeho nová verze se prostě nepovedla a být Cavem, raději bych skladbu na koncertech nezařazoval nebo alespoň zkusil za Blixu najít náhradu - Mick Harvey nebo Conway Sawage by to jistě zvládli.

"The Abattoir Blues Tour" je pravdivý dokument o jedné z etap Bad Seeds, který potěší svým rozsahem a odpovídajícím technickým provedením. Koncerty nabízí tři zvukové stopy (PCM Stereo, DTS 5.1 a Dolby Digital 5.1 Surround), obraz je pak nesrovnatelně lepší než na předchozím koncertním záznamu "God Is In The House". Zamrzí ale odbytý booklet s dost nepovedenými fotkami a ani papírové kapsy na disky nejsou nejpraktičtější. To ale nemůže toho, kdo Caveovu kapelu sleduje pravidelně, odradit.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY