Je tu další kapela z nevysychajících řek indie labelů. The Young Knives splňují všechno, aby se dali zařadit do škatulky s názvem indie rock. Mají v názvu určitý člen a podstatné jméno v množném čísle, jejich hudba je založená čistě na zvuku kytary. The Young Knives vznikli v Ashby-de-la-Zouch v roce 2002, odkud se později přestěhovali do Oxfordu, kde začali konečně sklízet výraznější úspěchy. "Voices Of Animals And Men" je jejich druhým albem, ale je to první album, kterým nakročili do první čtyřicítky v britských hitparádách.

Že to zní až příliš povědomě a že už jste něco takového slyšeli? A neměla by teď přijít otázka: A jsou jiní než všichni ti ostatní s kytarami v ruce a s patkami na hlavě? No, když už jsme se dostali až sem, tak odpověď je zcela očekávaná - nejsou. Je to pořád stejná muzika, která teď zní ze všech stran. TYK drží basu s ostrovními indierockovými kapelami a dávají na odiv radikální rozdíly s americkou scénou, kterými jsou především neopakovatelná tvídová saka a královská angličtina. To, co ale Young Knives umějí naprosto dokonale a čím předčí mnoho jiných, je výtečné přenesení koncertní živelnosti do studiové nahrávky. V tom spatřuji největší plus těchto Britů oproti jiným, podobným.

Ano, jsou tu první pochybnosti. Vždyť oni nejsou zase tak stejní. Není to jen velké lobby, které je dostalo za hranice Oxfordu, je to především jejich čich na hity a zvuk precizně navazující na to příjemnější z historie přímočaré kytarové hudby. Na téhle desce je za sebou poskládaných několik neuvěřitelně povedených kousků, kterým zcela jasně vévodí singl "The Decision", na paty mu šlape "Part Timer", nebo "Weekends And Bleak Days (Hot Summer)". Tohle jsou písničky, kvůli kterým stojí za to si tohle album poslechnout, a to ne jednou. Nevím ještě přesně, na kolik použití jsou, ale zatím zcela spolehlivě dobíjejí, a to bez náznaku ztráty kapacity.

Jediným problémem celé desky tak zůstává, že spíše než Anglii připomíná Skotsko. Pár vysoko čnějících vrcholů a mezi nimi bažiny, kterým je občas dobré se vyhnout ("Trembling Of Trails"), nebo prostě povědomá krajina, ve které je někomu příjemněji, jinému méně.