shop.musicserver.cz

Makrorecenze 'Watching Black' Ecstasy Of St. Theresa

Vydáno: 19.02.2007 05:00 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: facebook interpreta

Ecstasy Of St. Theresa není skupina pro všechny. Už proto jsme si neodpustili makropohled na její nové album "Watching Black". Hádáte, že jsme dlouho očekávané dílko jednoho z nejuznávanějších hudebních těles v Česku spokojeně pochválili? Inu, ano, ovšem zdaleka ne všichni...

Ecstasy Of St. Theresa - Watching Black
© facebook interpreta
Skoro tři roky, obtěžkána svojí vynikající pověstí a zpomalená řadou komplikací (nejpříjemnější z nich jistě bylo očekávání maličkého potomka zpěvačky Kateřiny Winterové), pracovala skupina Ecstasy Of St. Theresa, hlavně tedy její ústřední muž Jan P. Muchow, na nové desce "Watching Black". Očekávání veřejnosti bylo naprosto nepřekvapivě napjaté od první zmínky o přípravách. Když pak Extáze představila pilotní singl "Watching Black White Looking", zvědavost vygradovala. Také musicserver.cz se na novinku těšil více než na jakoukoliv jinou, vyrazil dokonce za Muchowem, když nahrávka ještě nebyla dokončená. Po reportáži ze studia, retrospektivním článku vzpomínajícím všechny vydané desky skupiny, recenzi CD singlu a hodnocení alba samotného přišel čas na slíbenou makrorecenzi, v níž hned dvakrát najdete zklamaných 5/10 i známku nejvyšší, v rámci makrorecenzí udělenou premiérově. Průměr činí takřka čistou sedmičku.

Upozornění: Pokud vás přepadne chuť ostře reagovat na příspěvky v makrorecenzi v názorech, přečtěte si nejdříve článek K čemu jsou makrorecenze aneb hledání obecné pravdy. Třeba tím předejdete reakci vyvolané nepochopením, proč makrorecenze existují.

Marie Malechová - 5/10

Extáze vždycky všechny dostávala do kolen svou nadčasovostí a originálností, i když jsme v té době ta dvě slova možná ani neznali. Jeden vedle druhého jsme si psali propiskou (v lepším případě liháčem) na lavici EOST, učili se vyslovovat "Slowthinking" a večer se modlili k Honzovi jako k novému Bohu. Po čase jsme se chtě nechtě dostali do stavu velkého očekávání. Když někdo něco dlouze očekává, tak potom tento stav buď naroste do obrovských rozměrů, nebo zcela vyprchá. To je podle mě případ "Watching Black". V době vydání měl člověk dobrý pocit z toho, že může být u něčeho velkého, ale po pár posleších zjistil, že i přes zvýšení koncentrace kytar a smyčců ho to album v podstatě nezajímá. Ne, vůbec si nemyslím, že by ta deska byla špatná, na české poměry je to nadstandard, ale na Extázi je to málo. Člověk tak nějak pořád čeká, co se vyvine z pomalého rozjezdu, možná se s trochou zaujetí pozastaví u "Wrong Time Wrong Place", rozplizne se v jednolitém středu a pak si trochu spraví chuť vydařeným koncem. Nicméně udržím své sklony sklouznout k přehnanému respektu na uzdě a zůstanu pouze u pětky.

Pavel Parikrupa - 5/10

Někde se stala chyba. Na trase EOST --> PP je komunikační zádrhel a těžko říci, čím je tento problém způsoben. Kdysi, před pár lety na ostravských Colours, jsem si pod hvězdnou oblohou (genius loci?) nechal do sebe naprat od Extáze z pódia všechno, co se dalo. Bylo to úžasné. Teď mám dveře jen pootevřené a dovnitř se dostanou jenom ojedinělé paprsky světla a ještě přerušovaně. Nemám nic proti smutným deskám, naopak. Jenže ten chlad, sterilita a bezútěšnost (v chmurné náladě i chabých nápadech) jsou příliš silné. Chytám se několika okamžiků, skvělého zvuku a skvělých zvuků ("Gun And The Stars"), ale musím se přemáhat, aby se mi to líbilo a aby to se mnou něco dělalo. Normálně jsem překvapený, jak mne tahle deska nechává studeným. "Tady a teď" je nějaký blok, virus způsobující krčení rameny. Anebo by se to všechno dalo říci jen jedním slovem, abych se vyhnul pseudointelektuálním blábolům. Bezradnost.

Lukáš Franz - 6/10

Jsem bez poskvrny, co se týče začátků Ecstasy Of Saint Theresa. Vnímat jsem je začal až s deskou "In Dust 3" (a to ještě vůbec ne pořádně) a abych teď rychle naposlouchával to, co bylo předtím, než zůstal Honza v kapele sám, to se mi nechce. Jsem lenoch. Takže já jim asi těžko budu vyčítat nějakou rezignaci na progresi, já jdu na "Watching Black" jinak. To album prosáklo ven někdy na přelomu listopadu a prosince, možná trochu dřív. Poslouchal jsem ho docela slušně, pouštěl si ho doma, venku. Přišlo mi to kapku depresivní, ale dobrý. V hlavě jsem si vyasocioval klip k "Wrong Time Wrong Place", co byl černobíle, smrděl kýčem, maskarou, pletenýma svetrama a boural mantinely sladkosti, blbosti i únosnosti. Říkal jsem si, že ta deska je dobrá. Říkali jsme si to takhle navzájem všichni, co jsme se k "Watching Black" dostali. Teď je únor a já to album poslouchám po dlouhý době. Problém je v tom, že mi vůbec nechybělo a ze vzpomínek zbylo právě jenom "Wrong Time Wrong Place". Nějaký samply jsou zajímavý, nějaký už míň. Všechno to tikání a klapání má nějakou metaforickou hodnotu? Zvuk se mi líbí, názvy tracků taky, kytary. Co se týče Česka, tak rozhodně nadprůměr, ale málo. Bohužel. Chybí tomu koření.

Karel Veselý - 6/10

Jaký je opak extáze? Ospalost? V první písni nové desky EOST tiká zlověstně budík jako ráno deset minut před probuzením. To ale bohužel pro posluchače za celou stopáž nepřijde. "Watching Black" je, jako když vám dýler prodá místo pilulí MDMA diazepan a vy strávíte párty v limbu na záchodě. Není těžké slyšet, na čem Muchow celé ty roky pracoval, ale detailně přepudrovaná produkce, ve které každé prasknutí třikrát obrátil mezi prsty, těžko zakryje absenci jakýchkoliv emocí či nápadů. Dnešní klubová scéna je dočista jinde, energie pryštící z - na poměry konce 90. let - vlastně neuvěřitelně primitivní hudby vynahradí i to, že beaty jsou dělané na casio kalkulačkách (přeháním, ale ne zase tak moc). Tím nechci říct, že by EOST měli být za každou cenu trendy, ale je to alespoň cesta, jak se vyhnout stagnaci. Protože kapela kdysi vzývaná za svoji progresivitu zní v roce 2006 stejně jako v roce 1999. A to není dobře.

David Věžník - 6/10

Asociace - Nohavicův alkoholický kopec. Transformován do kopce hudební geniality v závislosti na kritikově hodnocení. Prostě a krátce - překročí-li hudebník vlastní mez své geniality, vrací se kritikovo hodnocení zpět od (jako třeba tady) desítky dolů. Jo, může jít o to ukázat všem, jak na to mám, jak umím být komplikovaný a honit si tím ego. Ale Muchow nebude tenhle případ. Když myslí na melodii, podaří se mu krásky jako "Wrong Time Wrong Place" nebo "Hit By A Cyclist". I "O.K." je O.K. Když ale myslí na Art, jsou z toho intergalaktické mimózy typu "Watching Black White Looking", "Immortality" nebo "Thrash About". Aby to nebylo nepochopeno, "Watching Black" není špatné album, dokonce je, čtenáři Fíku, zvukově dokonalé (každý úder do PETky má své místo). Ale to nestačí. Nebo je to tak moudré, že na to já nestačím. Nějak chybí, kolega Hájek by řekl, melodické lapení. Přístupnost. Je to prostě tak komplikovaná, těžká a neosobní deska, že k běžným nechápajícím smrtelníkům se přidá asi i část fanoušků EOST.

Miroslav Böhm - 7/10

"I pretend that I don't see that you see that I pretend that I don't see you." Jediná věta z úvodní písničky "To Work On My Sleep Schedule" prozrazuje o albu "Whatching Black" více než desítky rádobysmysluplných slov. Nové album "svaté Terezy" je totiž opět hravé, opět zábavné a má opět stejně neomylný cit pro dramatický detail jako pro kýčovitě chytlavý popěvek. Malé nenápadné motivy se rozvíjejí do velkých kompozic, dokonalých v detailu i celku, žádný zvuk nepřebývá, žádný nechybí a všechny společně pořádají frontální útok na vaše emoce. "Miluj mě, nebo mě odkopni na zablácenou zem," říká album s každým dalším tónem. Nesnaží se zalíbit každému a také se každému líbit nebude. Sic úvod jěště nabízí konzumnější písničky "V.R.!" či skvělou "Wrong Time Wrong Place", ale od druhé poloviny už album jede jen a pouze na pocitech. Je libo Madonnu na LSD? Poslechněte si "Immortality". Nebo Radiohead na skromné afterparty? Pusťte si "BarbWire"... A co třeba Björk? Morcheeba? No problem - je tu všechno. A "mejd in ček ripablik".

Ondřej Michal - 8/10

Koncert v dávno již neexistujícím klubu U Zoufalců byla nejspíš první příležitost, kdy jsem přišel do styku s tehdy ještě čistě kytarovými Ecstasy Of Saint Theresa. Tenkrát se o pódium dělili s vynikajícími Revolution 9. Od těch dob ale uplynulo hodně vody. Zoufalci jsou dávno zavření, Extáze kompletně zamíchala sestavou a Honza P. Muchow místo hypnotizování špiček svých tenisek dnes zírá do monitoru počítače a displaye sampleru. "Watching Black" představuje kapelu v podstatě takovou, jakou ji známe z posledních alb. Muzikanty hrající si s vrstvením podivných zvuků a ruchů, samplováním klavíru a smyčců, s občasnými kytarovými záblesky. Celé to je pak z části ponořeno do závěje křehkého ševelivého zpěvu Kateřiny Winterové. Je tu zkrátka další kvalitní deska z léty prověřené značky, jejíž rozměr vynikne při soustředěném domácím poslechu.

Michal Koch - 9/10

Je to s podivem, ale dosud jsem byl hudbou EOST nepolíbený, ani vlastně nevím proč. Vždycky jsem měl podvědomě pocit, že člověj jako Jan P. Muchow snad ani špatnou hudbu dělat nedokáže, ale zkrátka léta ne a ne se s jeho tvorbou potkat. Budu to muset napravit. Ta tajemnost, ta temnota, jež spíš uklidňuje, než děsí, vytvářená na "Watching Black" něžnými melodiemi, s nimiž se mazlí vokál Kateřiny Winterové, a jakoby rozostřenými doprovodnými plochami se spoustou na první poslech nesourodých, přesto ale dokonalý celek tvořících ruchů. A tahle deska se nedá poslouchat ani jednou, ani dvakrát, ale poslechy je třeba počítat spíš na desítky, a všechny pěkně soustředěné. Jinak její kouzlo nepoznáte. Ano, věřím, že si teď mnozí říkají, že jsem objevil nový světadíl, protože tohle pro Ecstasy Of St. Theresa platilo vždy. Tož a co? Já na to přišel díky výtečné "Watching Black", ostatní látku si doplním. Nebo se alespoň budu snažit.

Honza Průša - 9/10

To, že jsou EOST v české kotlině výjimečné zjevení, psal už kdekdo, jenže ono to tak fakt je. Vezměte si jen zvuk novinky "Watching Black". Je na českou desku naprosto nadstandardní, křišťálově čistej, chtělo by se říct až vymazlenej a třeba bicí ve "Wrong Time Wrong Place" mě dostávají do stavu vrcholné blaženosti. Do toho ten sexy medovej, björkovskej hlásek Kateřiny Winterové. Prostě paráda. Celá deska si při poslechu plyne jen tak mimochodem a než se nadějete, končí. Jako by přestal fungovat čas, tak krátkých 40 minut jsem dlouho nezažil. A všechny tracky do sebe báječně zapadají, že si ani neuvědomujete, kde který končí, a na otázku, co z desky vyčnívá, nedokážete odpovědět. "Watching Black" lze brát pouze jako celek, nejde ji dělit na jednotlivé skladby. I v tom je její síla. Hudba je především o pocitech. O tom, jak dokáže na posluchače zapůsobit. A v případě EOST je ovládání mozku tóny a zvuky fascinující. Alespoň u mě to funguje. Poskytuje nevšední zážitek, který je s každým dalším poslechem obměňován. "Watching Black" nemůže nudit. Co víc si může kapela přát?

Jakub König - 10/10

Původně jsem tuhle makrorecenzi začínal vysvětlením, proč nemůžu "Watching Black" dát 10/10. A pak jsem znovu a znovu poslouchal a psal a přepisoval. A takhle to dopadlo. Poslouchat EOST je trochu jiný kafe, než jsem obecně zvyklej pít. Musím se napřed uklidnit. Musím opravdu poslouchat. Jasně, tak by to mělo bejt vždycky. Ale uši jsou zatlumený všudypřítomným povykováním rádia Obecný vkus v každý restauraci. A chvilku to trvá, než je znovu otevřu. Pustit "Watching Black" na večírku je tak trochu vražda. Každou chvilku si mě nějakej zvuk, fráze nebo beat odtáhne. A já pak marně lovím, o čem je řeč. Na poslední desku EOST je fakt dobrý zhasnout světlo a koukat do tmy. Člověk pak začíná vnímat barvy tam, kde napřed jenom slyšel kytary. Začíná tomu všemu přicházet na kloub. Ornamentální skládačka se otevírá jako Lemarchandův hlavolam. A i v dalších, hlubších vrstvách všechno perfektně sedí. Jednotlivý tracky jsou skvěle napsaný písničky, zároveň ale fungují jako zvukově vymazlený kompozice konstruovaný kousek po kousku pinzetou jak loď v láhvi. Takovej způsob práce vyžaduje obrovský množství času, energii a soustředění. Ale taky otevřenou hlavu a odvahu dělat si věci úplně po svým. A je skvělý, že to tak někdo má.

  • eost (Cz, 19.02.2007 09:56) Reagovat

    V jednom rozhovoru pro radio JM rikal, ze nikdo nedela revoluci dvakrat. Myslim, ze je to zasadni. Ze je EOST uz par let za svym vrcholem asi vime vsichni. Proc by to ale melo byt spatne, nechapu. Vzdyt tak to na svete chodi. Pokud je dnes EOST na ceste mirneho upadku (alespon v ocich skalnich fandu, kteri by nejradeji chteli In Dust 3 stale znovu a znovu), bavi me tu cestu sledovat. EOST uz sam za sebe beru jako legendu, ktera se vymanila z ceskeho hudebniho prostoru a tak trochu si zije vlastnim zivotem (kritizovat muzu zpusob zivota, ne zivot samotny) ... je skvele pozorovat jeji samotnou existenci (ci dekadenci, kazdy si doplni sam). At tedy JM udela cokoliv, bude me to svym zpusobem zajimat, i kdyby to mela byt ozvena plechovky hozene ze schodu ... ;)

  • Ecstasy Of St, Theresa nikdy žádnou revoluci nepřinesla (Sigi, 19.02.2007 12:41) Reagovat

    No asi takhle: já si Honzy Muchowa hodně vážím. Ale hned vzápětí musím dodat, že daleko víc jako producenta nebo autora filmové hudby než jako protagonisty a leadera EOST. EOST byla vždycky hlavně miláčkem kritiků, možná tak ještě pár pražských intelektuálů, ale nikdy se nestala "masovější" záležitostí - z toho logicky plyne, že v jejím případě se o žádnou revoluci jednat nemohlo. O hudební revoluci se podle mě dá mluvit jen tehdy, pokud zasáhne pop-scénu jako celek...ano v případě Muchowova producenství by se to dalo možná uznat (viz Anna K, nebo Kryštofí Mikrokosmos). V případě EOST vůbec (při vší úctě k jejich muzice). Daleko revolučnější mi tak přijde paradoxně výše zmíněný Kryštof - tedy kapela, která si zachovala atributy "indies" jinakosti, ale dokázala je "prodat" širokému publiku.

  • Ze neprinesla? (Cz, 19.02.2007 13:00) Reagovat

    Beru, ze kazdy muze mit jine meritka, ale proc davas mezi privlastky revolucni a masova rovnitko? Ma to neco spolecneho? Nikoliv! Z meho pohledu je to presne naopak. Prave EOST byla, je a bude *jedinecna* v tom nasem malem hudebnim rybnicku, na rozdil od filmove hudebni produkce JM, ktera uz z principu musela byt pristupna lidem (na tak EOST). Filmova hudba je imho pouha rutina, zdroj penez prave na projekty typu EOST, ktere by si na sebe vydelaly jen tezko ... prave proto soudim, ze pokud se bavime o revoluci, tak jedine ve vztahu k EOST - vzdyt i prave z EOST prechazeji nektere motivy do filmove tvorby JM, pouze v oklestene a umirnene forme, tedy snesitelnejsi pro vetsinu ... ---> Watching black by se melo hodnotit az s odstupem casu, stejne jako vsechny dalsi nonkomfortni zalezitosti. Dat desce prostor vyzrat a po case na ni shlednout v kontextu doby, ve ktere vznikla. Jinak produkci JM, tedy Here nebo Krystof, mam docela rad, ale zadna z tech skupin nema v moji fonotece tak specialni misto jako EOST - prave proto, ze je jina, specialni, v leccem snad i revolucni ... ;)

  • katovna (ondatra, 19.02.2007 14:09) Reagovat

    já to teda neslyšel jo, ale příde mi to dobrý. ahoj

  • EOST - vic PR okolo, nez hudby a obsahu (Bulvar, 19.02.2007 15:48) Reagovat

    pokud v tom nekdy neco bylo, pak to, ze to jednu chvili zapusobilo jako nevidany zjev. Jinak to vzdy byla vice ci mene vedome budovana PR, ktera tomu celemu dala punc umeni, neceho vyjimecneho. Prineslo to ovoce: zakazky v reklame - co je to za nezavislost na komerci, kdyz existuje totalni zavislost na nejvyssim stadiu komerce. Jeste, ze je to anonymni...
    Divadlo a film je jen nadstavba, ktera z toho dela opet jeste vic - ve skutecnosti je to disciplina, na kterou tenhle soubor uz opravdu nema. Kdyz si budete k filmu improvizovat na jednom akordu na piano nebo kytaru, taky to urcite s obrazkem bude nejak fungovat - akorat nehrajete v EOST, tak to nikoho nebude zajimat. Ale i to je umeni z mala vytriskat maximum. klobouk dolu.
    Je to podle meho nazroru modni zalezitost uzkeho okruhu nadsencu z rad posluchacu a "odborne verejnosti". Nic vic. Ale ani nic min.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Abba - The First Fifty Years (4LP) 8/10
Recenze: Komplet "The Singles: The First Fifty Years" Abby může být opravdovým epitafem nejslavnější popové skupiny světa Abba překvapila fanoušky v roce 2021, kdy zničehonic vydala své možná už poslední studiové album "Voyage". Nynější výběr "The Singles: The First Fifty Years" lze proto brát jako konečně definitivní a příjemné ohlédnutí za... čtěte zde
Vydáno: 05.11.2024 16:00 v sekci Recenze
Štěpán Suchochleb (Blues Alive) - Chceme, aby byl festival nejen o zábavě, ale taky trochu o poznání
Rozhovory: Štěpán Suchochleb (Blues Alive) - Chceme, aby byl festival nejen o zábavě, ale taky trochu o poznání Už v polovině listopadu se v Šumperku uskuteční další ročník festivalu Blues Alive. S klíčovým mužem celého týmu, bookerem Štěpánem Suchochlebem, jsme v rozhovoru probrali nejen aktuální ročník, ale i výzvy, které stále... čtěte zde
Vydáno: 05.11.2024 08:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
The Branford Marsalis Quartet, Velký sál Lucerny, Praha, 3.11.2024
Naživo: The Branford Marsalis Quartet famózně otevřel letošní Prague Sounds Multižánrový festival Prague Sounds vstoupil do svého nového ročníku. Ve Velkém sále pražské Lucerny jej pomyslně odemkl americký jazzový saxofonista Branford Marsalis se svými třemi spoluhráči a pro řadu fanoušků žánru se na... čtěte zde
Vydáno: 04.11.2024 19:45 v sekci Naživo
Ensoul - Kdo si poslechne naši desku, začne se prý usmívat a cítí se hezky
Rozhovory: Ensoul - Kdo si poslechne naši desku, začne se prý usmívat a cítí se hezky Začátkem října vydali Petr Vaněk se Sárou Bukovskou debutové album svého projektu Ensoul - "Roztáhnout křídla". Svou hudbu chtějí formou netradičního audiovizuálního konceptu představit také naživo. Povídali jsme si s nimi o... čtěte zde
Vydáno: 04.11.2024 12:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
Mirek Kemel - Mordyjé 9/10
Recenze: Mirek Kemel koncipoval album "Mordyjé" jako sbírku povídek pro každou náladu Patrně to zaznít musí, protože tyto dvě role nelze oddělit: Mirek Kemel je karikaturista - a písničkář. Obě povolání v sobě nesou aspekt pečlivého pozorování lidského pinožení a jeho vtělení do média, jež vyžaduje... čtěte zde
Vydáno: 04.11.2024 00:00 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Fotogalerie: Třetí den Rock for People nabídl pestrou mozaiku (15.06.2024 13:56)
- Festival Pop Messe oznamuje Sleaford Mods, GusGus i The Ecstasy Of Saint Theresa. Rozšiřuje se na tři dny a stěhuje se na Velodrom (08.12.2023 18:45)
- Rock for People doveze The Offspring, zahraje i Ecstasy of St. Theresa (01.12.2023 12:12)
- Zaprášenosti: Ecstasy Of St. Theresa - In Dust 3 (31.05.2019 09:00)
- Indie rockeři British Sea Power se po čtyřech letech vrátí do Prahy a představí novou desku (21.04.2017 14:52)
- Naživo: Radio 1 oslavilo pětadvacáté narozeniny po česku (09.02.2016 12:03)
- K pětadvacetinám Radia 1 zahrají Ecstasy Of Saint Theresa a Manon Meurt (06.01.2016 11:52)
- Fotogalerie: Umakart představil v Arše celou svou rodinu (17.10.2013 08:25)
- Recenze: Stíny let devadesátých (17.04.2012 09:30)
- Muzikanti se chystají do vězení s Romanem Týcem (22.02.2012 13:52)

ALBUM TÝDNE 45/2024

Mirek Kemel
Mordyjé

Patrně to zaznít musí, protože tyto dvě role nelze oddělit: Mirek Kemel je karikaturista - a písničkář. Obě povolání v sobě nesou aspekt pečlivého pozorování lidského pinožení a jeho vtělení do média, jež vyžaduje výstižnou zkratku. Třináct takových vhledů přináší deska nadepsaná výkřikem "Mordyjé".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 07.11.
November 2nd (CZ) (Stará střelnice, Hranice)
Pá 08.11.
McKinley Dixon (US) (Kasárna Karlín, Praha)
Pá 08.11.
Mezzoforte (ISL) (Metro Music Bar, Brno)
Pá 08.11.
Miles Kane (UK) (Rock Café, Praha)
So 09.11.
Royel Otis (Lucerna Music Bar, Praha)
So 09.11.
Palace (UK) (MeetFactory, Praha)
Ne 10.11.
Sum 41 (US) (O2 arena, Praha)
Ne 10.11.
The Last Dinner Party (UK) (Roxy, Praha)
Ne 10.11.
The Last Dinner Party (UK) (Roxy, Praha)
Ne 10.11.
Been Stellar (US) (Café V Lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík The Prodigy Justin Bieber Prince The Cure Lady Gaga Coldplay Queen Lucie Vondráčková Madonna Kabát Taylor Swift Linkin Park Ed Sheeran Beyoncé Billie Eilish Viktor Sheen Dua Lipa Katy Perry Adele
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe