Na českém internetu za dobu jeho patnáctileté existence vzniklo několik hudebních serverů. Některé jsou lepší, jiné horší, jednu věc ale mají společnou: významnou část obsahu přejímají ze zahraničí. Pokusili jsme se pro vás zmapovat, kam se vyplatí si chodit číst o hudbě. Vítejte do světa zahraničních hudebních serverů!
© Archiv Je tomu patnáct let, co byla Česká republika připojena k internetu. I díky tomu žijeme ve zrychlené době, kdy většinu tradičních postupů co dva roky nahrazují nové a nové, především počítačové vynálezy, které vzápětí vytlačí zase jiná hýblátka. To platí i pro hudební publicistiku a zpravodajství. Vliv, respekt a prodejnost, které měly hudební magazíny před dvaceti třiceti lety, jsou pryč a ve stále větším rozsahu se prosazuje internet. Tištěná média nemohou webům konkurovat v několika ohledech, za všechny uvedu možnost bezplatného streamování skladeb a videoklipů. Připravili jsme pro vás průvodce po největších serverech zabývající se hudbou. Zaměřili jsme se spíše na scénu jako celek, než abychom popsali servery sledující výhradně jednotlivé žánry.
ZPRAVODAJSKÉ WEBY
NME.com (New Musical Express)
© Archiv NME.com je server známý především mezi fanoušky britské kytarové hudby. Funguje jako internetová podpora stejnojmenného legendárního časopisu, který už vychází týden co týden více než padesát let. NME.com každý den přináší aktuální zpravodajství a v časté frekvenci také recenze a koncertní reportáže. Po zaregistrování máte možnost si na stránkách poslechnout nové desky, kolikrát ještě před oficiálním vydáním, nebo zhlédnout exkluzivní koncertní přenosy. Server se snaží postihovat hlavně britskou a americkou indie scénu a velká jména mainstreamu. Nejen konkurence, ale také hudební veřejnost nezřídka NME považuje za jakéhosi výrobce nových hvězd kytarové scény. Skutečnost je opravdu taková, že redaktoři NME výrazně pomohli nahoru kapelám jako
Franz Ferdinand,
The Strokes nebo
Arctic Monkeys. Jednou z nejcennějších složek webové podoby je právě ikonka New Music, kde redakce představuje (podle ní) zajímavé interprety. NME.com je na jednu stranu výborný web sloužící k orientaci v aktuálním dění, avšak nadšené soudy, týkající se mladých kapel, je třeba brát s rezervou.
BBC
© Archiv BBC je britským veřejnoprávním médiem, zahrnuje v sobě jak televizi, tak rozhlas. A má samozřejmě také svůj web, na němž krom novinek z politiky, sportu nebo společnosti přináší aktuální informace i z hudby. Jedná se o zprávy ryze zpravodajského charakteru zacílené na většinového čtenáře. Tím pádem BBC, co do hudebních zpráv, informuje výhradně o mainstreamové scéně či interpretech, kteří jsou právě v kurzu či je jejich pozice díky výrazné minulosti nepřehlédnutelná. Jednou týdně se na stránkách objevují žebříčky nejúspěšnějších singlů v rádiových hitparádách a nejprodávanějších desek, oboje se týká výhradně britského trhu (musicserver o těchto žebříčcích pravidelně informuje). Jedním z lákadel, které BBC nabízí, je možnost pustit si na stránkách vysílání většiny kanálů stejnojmenného rádia, a to ve třiatřiceti světových jazycích. U serverů typu BBC je samozřejmostí aktuálnost a důvěryhodnost zpravodajství, které přináší, a tím pádem také schopnost bleskově reagovat na dění v dané oblasti. BBC každý rok přináší rubriku "Sound Of...", v němž uvádí tipy na nové hvězdy hudebního průmyslu; o letošních "předpovědích" informoval Karel Veselý
ve svém článku. Loni předpovídali úspěch například popové hvězdě
Lily Allen, letos vsadili na zpěváka Miku.
Billboard.com
© Archiv Server Billboard.com je internetovou oporou známého amerického časopisu stejného jména. Informace, které podává, se často kryjí s těmi od BBC. Na rozdíl od britského média ale sleduje výhradně zábavní průmysl. Týdenní žebříčky z USA zde vychází vždy ve středu večer, na BBC britská obdoba v podobném čase v neděli. V rámci Billboard.com je atraktivní zejména záložka
Video/TV/Radio, kde si můžete bezplatně pustit aktuální videoklipy, něco podobného nabízí třeba server televizní stanice MTV. Billboard je vhodný k tomu, když chcete sledovat aktuální informace a žhavé novinky. Nic jiného totiž spolehlivě pracující společnost, sídlící v New Yorku, čtenářům nenabídne.
Laut.de
© Archiv Laut.de se jeví jako nejlepší alternativa pro fanoušky německé (nejen) kytarové scény. Jedná se o nejlepší hudební web našich největších sousedů. Zabývá se komplexně hudební scénou s mírným zaměřením na rockovou muziku. Z hlediska úrovně publikovaných textů je poměrně kvalitní, co se týče poskytovaných služeb, tam na vás žádné třeskuté překvapení nečeká. Zpravodajství, recenze CD a DVD, reportáže z koncertů, rozhovory, občas tématické články, profily kapel a hudebních stylů. Server má vlastní on-line rádio a obchod, update probíhá každý den krom víkendů. Hlavními klady Laut.de jsou zdařilá grafická úprava, jeho flexibilita a rychlost. V Německu má takové jméno, že ho novináři ostatních médií často používají jako zdroj pro svou práci, takže pokud umíte německy a máte pocit, že kapely typu Die Arzte jsou u nás opomíjeny a chcete si o nich přečíst něco víc, rozhodně zkuste Laut.de.
WEBY ENCYKLOPEDICKÉHO CHARAKTERU
Metacritic
© Archiv Málokdo o tom ví, ale Metacritic má nemalý vliv na novináře píšící o kultuře. Hlavní náplní serveru je totiž shromažďování recenzí a následné průměrování, lze tam najít hodnocení filmů, knížek, filmových DVD, televizních pořadů, počítačových her a pochopitelně i hudebních nahrávek. Když tedy pisálek neví, jak zhodnotit tu kterou desku, prostě jukne sem a udělá si "obrázek". Server v současném pojetí začal oficiálně fungovat v lednu 2001, jak se ale server postupem času více prosazoval, přišla i změna designu - dnešní podoba serveru pochází z roku 2004. Na Metacritic je možné najít databázi recenzí alb za posledních sedm let. Užitečná je také sekce
Upcoming Releases, kde se čtenář dozví, jaká alba v následujících týdnech mají vyjít; tento odkaz je samozřejmě neustále aktualizován.
Allmusic Guide
© Archiv Allmusic.com je největší bezplatně dostupná internetová encyklopedie zaměřená na populární hudbu (lze ale dohledat informace i o klasice). Najdete tu vše podstatné o kapelách a interpretech od padesátých let po dnešek - profily a recenze. Součástí profilů bývá řada informací, podle kterých se čtenář může lépe orientovat: kým je kapela, jaký žánr hraje, kdo jsou zpěvák či hudebníci, jaké nálady a témata v jejich skladbách převažují apod. Po bezplatném zaregistrování dostane také informace o jednotlivých skladbách a prestižních cenách (Grammy či
Brit Awards), kterými byl interpret případně honorován. Jediným záporem jsou ale občasné faktické chyby, které se však při tak širokém záběru, jaký Allmusic.com má, dají pominout.
ŽÁNROVĚ VYMEZENÉ WEBY
Pitchfork
© Archiv Pitchfork je z internetových hudebních magazínů možná nejznámější, možná nejlepší, ale určitě nejvlivnější. Primárně píše o indie-rockové scéně, ale jeho obzor zasahuje hluboko do hip hopu nebo elektroniky, navíc už dva roky pořádá vlastní festival v domovském Chicagu. Funguje od roku 1995, denní update nabízí od května 1996. Každý den kromě víkendů na něm můžete najít minimálně čtyři nové recenze, rozhovory, zprávy a také mp3 soubory nebo streamy nových skladeb, které magazínu poskytnou většinou samotné kapely nebo labely. Vliv Pitchforku dosáhl vrcholu zhruba před dvěma lety, kdy se dařilo jím objeveným projektům jako
The Arcade Fire,
Sufjan Stevens nebo
The Books. Vliv recenzí na prodejnost je těžko odhadnutelný, nicméně pokud je někdo schopný ve světě indie hudby udělat kolem kapely pořádný povyk, pak je to právě Pitchfork. A to stejné platí i se zaříznutím skupiny: legendární byla například
recenze na poslední album
Jet "Shine On" (hodnocení 0.0), která obsahovala jen video z
YouTube.com, na kterém si šimpanz močil do své vlastní pusy. Magazín má své fanoušky a samozřejmě i odpůrce, kteří kritizují elitistický styl recenzí a podléhání módním vlnám (které na druhou stranu Pitchfork sám vytváří). (Karel Veselý)
DJ Mag
© Archiv Zde máme čest s jedním z nejrozšířenějších serverů zabývajících se elektronickou a taneční hudbou, základní informace však podává i o rockové scéně. Jiné žánry se na Djmag.com téměř neobjevují a pokud ano, tak v naprosto symbolickém rozsahu. Je to web velice kvalitní úrovně jak z hlediska aktuálnosti a spolehlivosti, tak i co do publicistické kvality uveřejňovaných textů. Do pravidelných update patří také různé hitparády, jednou ze specialit je vlastní fórum, v němž si fanoušci mimo jiné vyměňují třeba linky na své hudební objevy. Pro orientaci v elektronických a tanečních žánrech je tento server bezesporu nejlepší volbou.
Stylus Magazine
© Archiv Pokud se někdo s Pitchforkem může rovnat, je to Stylus Magazine. Existuje čtyři roky, zaměření má podobné jako jeho slavnější kolega, ale navíc ještě obsahuje mp3blog, vynikající podcast, filmové recenze a zajímá se i o hudbu mimo anglo-americký svět (speciálně v The Singles Jukebox). Stylus neúnavně hledá místa, která Pitchfork ještě nedokázal pokrýt, podařilo se jim to například sérií sloupků Soulseeking, kde publicisté řeší otázky spojené s poslechem hudby v digitálním věku, speciálně nadkonzumaci způsobenou dostupností hudby na internetu. Za zmínku stojí i rubrika On The Second Listen, kde se vrací k už jednou recenzovaným albům, nebo Playing The God, ve které autoři "vylepšují" slavné desky minulosti s pomocí b-stran singlů nebo alternativních verzí. (Karel Veselý)
WEBY HUDEBNÍCH ČASOPISŮ
© Archiv Už v úvodu článku jsme napsali, že doba, kdy hudební časopisy hrály v informování o hudbě hlavní roli, je dávno pryč. Dnešní magazíny, což platí zejména pro britská periodika, nemají takový vliv jako slavné magazíny minulosti typu Melodic Maker. Dle mnohých fungují pouze jako tendenční PR katalogy nových hvězd, které zapadnou stejně rychle jako vystřelily nahoru. Pravda je taková, že časopisy se zařadily do hudebního showbusinessu se vším všudy a podle toho se také chovají, často na úkor většího kritického odstupu. Neustále však funguje řada tištěných periodik s velkým vlivem a s uznávanými publicisty v redakci. V USA jde zejména o měsíčník
Rolling Stone (v ČR krátkou dobu vycházela jeho obdoba), v Británii pak mimo již probraného NME také
Q Magazine,
Uncut,
Blender,
Mojo nebo třeba
Kerrang!.
TROŠKU JINÉ WEBYPoslední kapitola průvodce není věnována klasickým webům, ale spíše serverům, které mezi hudební veřejností získávají stále větší vliv...
MySpace.com
© Archiv MySpace.com je forma kontaktního média. Profil s údaji o sobě samém si zde může založit úplně každý a pomocí získávání "friends" se můžete seznamovat s lidmi s podobným kulturním vkusem. Snad každá dnešní kapela zde má na svůj profil, na něm se krom veškerých důležitých informacích o kapele (label, kde skupina vydává, složení bandy, data koncertů, inspirační vlivy, spřízněné kapely) dají stáhnout i ukázky z tvorby. Profil bývá často aktualizován a vedle aktualit z dění kolem kapely tam občas členové píší vlastní blog, na němž sdělují své postřehy. Pro fanoušky to bývá hodně zajímavé čtení a jedna z mála možností, jak získat neformální informace ze života svých oblíbenců.
Last.fm
© Archiv Last.fm je oblíbená služba hudebních fanoušků, kteří preferují poslouchání muziky ze svého počítače. Pomocí pluginu AudioScrobbler, který si nainstalujete do PC, se na vaší stránce vytváří žebříčky nejposlouchanějších skladeb a interpretů. Po kliknutí na určitého interpreta, o něm dostanete základní informace a také se vám zobrazí žebříček jeho nejpřehrávanějších skladeb.
Last.fm funguje podobně jako MySpace také coby kontaktní služba, podle vašeho hudebního vkusu vám server každý týden vybírá neighbours s podobnými kapelami protáčenými v přehrávači. Těm můžete napsat zprávu a nové přátelství může být na světě. Nevýhoda
Last.fm je bezesporu v tom, že trochu připomíná George Orwella, vždyť každý může sledovat, jakou hudbu kdy a jak posloucháte. Z počítačových přehrávačů podporuje
Last.fm iTunes, Winamp nebo speciální
Last.fm Player.
YouTube
© Archiv YouTube.com využívají ti, které zajímají zejména videonahrávky. Server sdružuje videosekvence oficiálního i bootlegového a raritního charakteru, po vytvoření účtu má každý možnost do databáze přidávat vlastní klipy. Server při přijetí do databáze nijak nerozlišuje kvalitu příspěvku, takže se člověk dostane do styku se záznamy výborné kvality a také naprosto nepoužitelné. Lze dohledat klipy nejen z hudebního prostředí, ale také ze sportu, politiky, filmu nebo erotického průmyslu. Skrze tento web se třeba ve světě proslavil Miroslav Macek svou fackou Davidu Rathovi. YouTube stále častěji využívají samotné kapely tím, že do archivu nahrávají klipy a na MySpace či na oficiálním webu na ně odkazují. Na závěr jen dodejme, že YouTube.com se nedávno stal součástí rodiny Google, jehož majitelé za něj zaplatili několik miliard dolarů.