V úterý se v pražském klubu 007 odehrál první ze série benefičních koncertů, které by měly pomoci této unikátní klubové scéně v boji o záchranu. Během tohoto týdne by pak měly následovat další akce, ve kterých se objeví například Tatabojs, Ecstasy Of St. Theresa. Jeden lednový týden však neznamená naprostou záchranu, proto jsou již plánovány další, červnové koncerty.

První večer z týdne na podporu klubu se nesl v duchu rychlých a nekompromisních kytar a bubnů. Svou podporu sedmičce přišli vyjádřit před vyprodaný klub kapely Gnua Lvmen. Gnu, jedna z kapel ze stáje Silver Rocket, se na české undergroundové scéně pohybuje už patnáct let a neustále dokáže oslovovat nové lidi nejen svou hudbou, ale hlavně přístupem k ní. V úterý předvedli Gnu naprosto hektický výkon plný rychlých úderů a tvrdých riffů. Ostatně to možná ani není třeba říkat, protože jinak si je ani nelze představit. Celý večer bylo cítit, že to, o co v opravdu jde, je především muzika a záchrana místa, na které bezesporu patří. Ale aby nebylo těch spásných intencí příliš, začal koncert dokonale propracovaným žertem, kdy někdo z České televize zapomněl na pódiu kameru, která tak solidní půlhodinu natáčela zdi, o které šlo především. Teprve když na pódium napochodovala kapela a nějakou chvíli se snažila za pomoci nejmodernější techniky (jak hlasové, tak zvukové) přimět někoho z publika, aby se jí chopil, přiběhl kdosi ze zákulisí a tváře se jako kameraman ji chytil a začal dělat pohyby, které pak průměrný divák vnímá jako dynamické znásobování atmosféry způsobené neustálým houpáním v kameramanových bocích. Po téhle krátké overtuře následovala naprostá smršť, které se nelze vyhnout. Dunění obou baskytar bylo cítit až v žaludku a nedalo ani na chvíli odpočinout lidem, kteří zjevně věděli, na co přišli a rozhodně se nehodlali houpat v bocích. Jak bylo řečeno před vystoupením GNU: Snad to nebyl jejich poslední koncert na sedmičce.

Po krátkém přeskupení aparatury se na pódium dostali Lvmen, kteří svou emocoreovou show, zcela založenou na svém posledním, výtečném albu "Mondo"odstartovali lehce po deváté. Ke slyšení byli všechny písně na desce stroze označené čísly od osmi do třinácti. Hudebně Lvmen představují další významný skok v české hudbě. Jejich převážně instrumentální skladby jsou komplikovaným a přirozeně znějícím propletencem dvou kytar, baskytary, bicích a elektroniky. Když jsem naznačil, že jsou převážně instrumentální, nebyla to náhoda, protože nedílnou součástí jejich skladeb jsou dokonale sedící screamo pasáže. Svým chladným vystupováním tvořili Lvmen vyvažující protiklad k živočišným Gnu. Se zamyšlenými výrazy skládali za sebe písně ze své poslední desky. V tu chvíli bylo až zarážející sledovat plnou sedmičku, jak se proměňuje přímo před očima a napjatě naslouchá klidným pasážím a připravuje se na nevyhnutelné uvolnění emocí. Zkrátka, kdo nemá šanci slyšet Lvmen naživo, měl by rozhodně zahřát jehlu svého gramofonu a poslechnout si "Mondo".

Ale tímhle týden koncertů pro Sedmičku rozhodně nekončí. Až do neděle se bude na co se koukat a co poslouchat. Díky těm, kteří přišli, a díky těm, co přijdou.

Gnu, Lvmen, Klub 007, Praha, 9.1.2007

Fotogalerie: