Přiznám se hned na začátku: nikdy jsem HIM nemusel. Vždy mi přišli takoví neosobní, jejich hudba vykalkulovaná a příliš podbízivá. Ville Valo mi je nesympatický a jejich potutelné hry na "satanismus" se také nehodlám zúčastňovat. Ale všechny tyto atributy dávám stranou a soustředím se čistě na hudbu bez jakýchkoli předsudků. Jejich písně v akustickém a různém jiném formátu by totiž nemusely být zas tak špatné, říkal jsem si. Nedávno jsem skočil na lep akustickému vystoupení Vypsané fiXy, tak proč by mě dnes nemohli překvapit vtíraví HIM se svým prý uneasy listening cédéčkem?

Začátek disku nezní špatně. Akustické provedení "The Sacrament" i následující "The Funeral Of Hearts" jsou klasické tklivé vybrnkávačky s nosnou melodií. Jenže třeba "Join Me In Death" je až na klavír téměř identická s klasickou verzí - čili úplně zbytečný track, který není sám, proškrtával bych klidně více. Už jen kvůli času alba. Trochu se naplnil můj předpoklad, že písničky HIM budou v akustickém či jinak tichém provedení přijatelnější. Jsou totiž silnější a neznějí tak prvoplánově. Jeden příklad za všechny - "In Joy And Sorrow". Ta dává prostor dokonce orchestru, který do skladby nejen že zapadá jako moje noha do boty číslo čtyřicet dva, ale i píseň tlačí úplně jiným, pro posluchače naléhavějším směrem, refrénem se prožene akustická kytara a najednou i Valův zpěv je v rámci písně absolutně v pohodě a dokonce mne zaujal.

Troufám si tvrdit, že fanoušci kapely budou nadšení. I neznalí jejich tvorby by však mohli být spokojeni, protože HIM vlastní písničky, které mají slušný nápad, jenže zazdívají je podle mého nemožným aranžmá a rádobymetalovým zvukem. To zde samozřejmě odpadá, a k dispozici tak máte kolekci povětšinou křehkých skladeb, které zaujmou díky tomu, že na povrch vyplavou líbivé kytarové linky. Zkrátka tohle je úplně jiná káva, než jejich studiová práce. Na druhu stranu mám výtky ke zvuku skladeb "It's All Tears" a hlavně "For You", které když už jsou použity z rádiové session, by mohly být alespoň pořádně vyčištěné, to už dnes přece není žádný problém.

Mám to zhruba půl na půl. Jsou zde písně, které mají proč bavit, ale naleznete tady i vatu, zejména pak v druhé polovině alba. Zkrátka vyhrát si s tím ještě více mohlo to být výborné album. Takhle je to jen sbírka raritních verzí, kdy některé dokazují, že HIM jsou slušnými muzikanty a umějí natočit skvělou skladbu, ale jiné jsou pouhým amatérským výštěkem, kdy se buď vůbec neliší od verze normální, nebo jsou pozměněné třeba v dub, jenže to pak celé zní moc uměle a nepřirozeně. Prostě z toho moc čouhá sláma. Ale říkám, fandové všema deseti a vy, co nemáte rádi HIM, jim možná přijdete na chuť alespoň v těchto povětšinou umě ukolíbaných a usínacích verzích.