Nick Hornby je můj oblíbený spisovatel. Vždy mě na něm fascinovalo, s jakým citem ve svých románech zmiňuje hudbu a jak dokáže výtečně vyprávět i o fotbalu, který mě nikterak nebaví. "Všechny moje lásky" a "Jak na věc" se dočkaly velmi podařeného přepracování na filmová plátna. Druhý snímek se stal zlomovým i pro Damona Gougha. Pokud vám toto jméno nic neříká, věřte, že to je skutečné jméno k pseudonymu Badly Drawn Boy. Damon byl režiséry Chrisem a Paulem Weitzovými vybrán, aby k "Jak na věc" natočil kompletní soundtrack. Nick se nechal unést jeho prvotinou "The Hour Of The Bewilderbeast" a chtěl jeho jméno navrhnout, ale Chris a Paul s ním byli již dávno dohodnutí. Zpětně ve své knížce "31 songů" mluví o jakémsi myšlenkovém souznění a ztotožnění s písničkou "A Minor Incident". Nick má syna Dannyho, ten patří mezi autistické děti. V samotném textu našel paralelu na jeho vztah s ním a vazbu mezi hlavními hrdiny tohoto románu Marcusem a jeho matkou Fionou.

Čím si tedy Badly Drawn Boy tolik získal jeho náklonnost? Zaujal ho svým smyslem pro melodické nápady, folkové kořeny a poetiku, či ukryté zamyšlení v jeho textech. Damon by se mohl klidně stát básníkem této doby, který řeší svůj svět okolo sebe a sem tam zavzpomíná na události patrné v blízké a dávné minulosti. "Born In The U.K." je jeho páté album od roku 2000, kdy vyšel jeho debut. Někdo si řekne, že to je docela hektika, skoro co rok, to deska.

Jedna malá odlišnost tu však je, novinka se natáčela delší čas, je více propracovaná a nástrojově plnější. Titulní věc je tak trochu vtipem na letitý hit Bruce Springsteena "Born In The USA" (Bruce je jeho velkým vzorem). Ve "Welcome To The Overground" přesně vystihuje atmosféru sedmdesátých let, tento song by bez problému zafungoval v nějakém muzikálu, jakým třeba byly "Vlasy". Špetka country v podobě "The Way Things Used To Be" nikoho neurazí, ale převážná většina "Born In The U.K." vychází z jeho čitelného rukopisu a je snadno rozpoznatelná díky nezaměnitelnému hlasu, díky který snadno poznáte mezi všemi ostatními písničkáři. Není tak vlezle intrikářský jako James Blunt, drží se na uzdě a servíruje svá zadumaná vyprávění napsaná na zmačkaném novinovém papíru.

Damon se přesně trefil do mého podzimního rozpoložení. Dnešní ráno bylo pohodové, i když za okny byla mlha, která by se dala krájet, a místy ležely první zbytky letošního sněhu. Zima se blíží a já zůstal zachumlaný v posteli a nechal se unášet ukrytou melancholií v "Nothing's Gonna Change Your Mind" a nebo nádhernou "Promises". "Born In The U.K." se stala rázem jednou z mých nejoblíbenějších desek tohoto roku, a to, přátelé, rozhodně nekecám.