Rozpad jedné z největších domácích kapel Lucie český hudební trh paradoxně obohatil. Kromě sólovky Davida Kollera (jejíž makrorecenzi vydáme také) koncem října vyšla též nová deska Roberta Kodyma a P.B.Ch., tedy Wanastowích Vjecý. Jelikož je "Torpédo" jejich prvním řadovým počinem po šesti letech, kterému navíc předcházela dost rozpačitě přijatá nahrávka "Hračky", čekalo se na něj dost netrpělivě. Podle prvních ohlasů Wanastowki nezklamali, nejen fanoušci kvitují návrat ke kořenům devadesátých let. Autor hlavní recenze musicserveru Tomáš Tenkrát byl dokonce spokojený tak, že se rozhodl udělit devítku. Deset účastníků makrorecenze společně udělilo zhruba sedmičku.

Upozornění: Pokud vás přepadne chuť ostře reagovat na příspěvky v makrorecenzi v názorech, přečtěte si nejdříve článek K čemu jsou makrorecenze aneb hledání obecné pravdy. Třeba tím předejdete reakci vyvolané nepochopením, proč makrorecenze existují.

David Věžník - 6/10

Alice a Michala byly tenkrát v 8.B největší fanynky Wanastovek. Když přijely z pražského koncertu, týden nemohly mluvit. "My jsme zpívaly... Brutalita." Jó, tenkrát to frčelo: "Pocemholko..." nebo "Miláčku, pleteš si pojmy". Dalo se tomu fandit, už pro neskutečný charisma a vokál Roberta Kodyma (nadějné české kytarovky, inspirace!). Jenže, jó, to bylo tenkrát. Alice, Michala, Robert i Petr, všichni zestárli. Ať už se dělalo cokoliv, podepsalo se to žel na Kodymově hlasu (slyš "Křišťálová"). Je to pryč. Stejně jako surreálné texty. Z WV jsou najednou monarchisti, z nichž jde však pocit, že jejich Povstání skončí právě a pouze u toho protestsongu. Nic proti. Co zůstalo, jsou napadnuté aranže a instrumentace ("Pouštní komtesa", "Padaj hlavy...", "Panna"). Právě použití cizokrajných nástrojů je to, co písně na "Torpédu" odlišuje od průměru. Mohlo a mělo být víc. K tomu dost skladeb, které jsou takové nijaké ("Mašinführer") až... kabátovské(!) ("Slečna Anna", "Pal vocuď"), nehledě na fakt, že třeba v "Nátěru" nejde rozumět textu. Wanastowi Vjecy ve verzi 2006 jsou zkrátka poněkud vyčpělé, byť ještě ne odpudivé. Alice a Michala by na tomhle koncertě o hlasivky nepřišly.

Marie Malechová - 7/10

Tehdy před šesti lety jsem po ránu nedočkavě obléhala obchod s hudebními nosiči. Chtěla jsem "Hračky" slyšet hned, jakmile to bylo možné. Moje očekávání se bohužel utopilo ve folkových melodiích a podivných textech, se kterými Kodymovi místy poněkud nelogicky vypomáhal dětský sbor. Celkem oprávněně jsem si tudíž oddechla, když se Wanastowky na pár let odmlčely. Novinku "Torpédo" jsem neočekávala zrovna nadšeně, nicméně rozhodla jsem se dát bývalým idolům druhou šanci. První, co mě zarazilo, byla skutečnost, že se Robert Kodym a P.B.Ch. za ty roky nikam neposunuli. Po dalších posleších mi začali vadit texty s historickou tématikou. Je sice pravda, že "dneska už víme, kdo byli Husité," jenomže chce si to někdo z nás připomínat při poslechu hudebního nosiče? Pozitivní je, že zbylé písně disponují texty, u kterých si člověk může zavzpomínat na doby, kdy si při hodinách do sešitu kreslil Kodymův oblíbený jin a jang a snažil se u kadeřnice uchránit své dlouhé vlasy. "Torpédo" sice nepřináší nic nového, ale kvůli těm vzpomínkám stojí za to si ho pustit.

Jakub König - 7/10

Wanastowky jsou zpátky. Kodym zase brouká hluboko a protahuje samohlásky do nekonečna, vybrnkávaný a řádně zkreslený kytary zlehka zjemňujou neúprosně přímočarý bicí. A když je potřeba se do toho pořádně opřít, není problém. Všechny ty dobrý Wanastowi Vjecy zůstaly. Jasnej názor bez ostychu vykřikovanej do světa, punková energie a popový melodie. Žádný kompromisy, Kodym ani P.B.Ch. se očividně nestaraj, jestli se náhodou někoho nedotknou, jestli někoho náhodou nenaserou. To mě na nich bavilo a vzrušovalo tenkrát v šestnácti. A to samý u nich mám rád pořád. "Padaj hlavy" je skvělej začátek a "Orel v orloji" ty hlavy dokope ještě o kus dál. "Panna" je hodně povedenej kousek a "Pal vocuď" mě snad přiměje, abych si pustil Jasnou páku, i když tý jsem jinak neporozuměl nikdy. Vyloženě mě dostala "Slečna Anna", protože to je přesně ten správnej mix s noblesou naservírovanýho klišé a okouzlující melancholický temný písně, což jsem měl na Wanastowkách dycinky nejradši. A vytočil mě text "Českýho krále", protože naskládat na sebe všechny ty křivdy a přidat k tomu opravdu skvělej refrén, to prostě nestačí. Je toho zbytečně moc, už ve druhý sloce jsem všim tim opovržením tak zahlcenej, že už to prostě nebolí. Tak takhle.

Kateřina Červenková - 7/10

"To je snad demo, ne? zhrozil se táta, když jsem doma poprvé pustila "Torpédo". Jo, i můj počáteční dojem byl poměrně rozpačitý, jen ne tak kritický. Lucie u ledu, dělat kastelána je nesporně zajímavé a romantické povolání (ostatně, tohle prostředí mělo pozitivní vliv na texty, některé se Kodymovi opravdu vyvedly), nicméně trocha oživení jistě neuškodí. Pár poslechů a jsem docela ráda, že se duo Kodym a P.B.Ch. rozhodlo připomenout světu svoji tvrdší, neučesanou verzi Lucie. Akorát mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla na Kodymovo krákorání, které je ještě poněkud ochraptělejší a zastřenější než kdy dřív. Zní to sice trochu lacině, ale rockově a o to vlastně u Wanastowek kráčí především, že... Kvituji vyrovnanost alba bez zbytečných výkyvů. Že bych ale objevila nějaký skvost, který bych si s oblibou přehrávala pětkrát denně, to se taky říct nedá. Srovnám-li "Torpédo" s tím ostatním, co bylo u nás za poslední dobu natočeno, přes veškerou fádnost a vykrádačky jej musím nakonec pochválit. Je celkem povedeným návratem na scénu. Návratem v naprosto stejném duchu, jako byl odchod. Wanastowky přežily nečinná léta v zakonzervovaném stavu, ve stádiu hudební vyzrálosti a relativní nápaditosti. Nic se nezměnilo, nic se nezhoršilo ani nevylepšilo. Žádné experimenty, žádné pokusy o něco moderního. Naštěstí.

Miroslav Böhm - 7/10

Wanastovky jsou zpátky ve formě. Dokazují, že předchozí "Hračky" byly opravdu jen malým klopýtnutím a že na něj rozhodně nehodlají navázat. Pilotním singlem dobyly česká rádia a nebude to asi jediná věcička z "Torpéda", které se to povede. Písničky mají energii parního válce, aranžmá je přeplněné hromadou zajímavých nástrojů, ale přesto je jednoduché a čitelné. Chce se mi křičet, že konečně zase někdo natočil bezchybnou a nepřeplácanou rockovou desku, jenže... Když Wanastovky před patnácti lety řvaly své protestsongy, tak jsem jim to věřil, ale když poslouchám Roberta Kodyma nyní, kdy klepe čtyřicítce na dveře, jak v písních pálí další a další barikády, tak mi to už hlava nebere. Navíc je to spíše na škodu, neboť jednoduché a chytlavé texty jsou často nahrazovány komplikovanými a nucenými narážkami na to, či ono. Zbytečně. Příkladem za vše budiž písnička "Kde je český král", která má silný potenciál, ale svým textem mě absolutně odpudila. Krom samotné demagogie hlavně tím, že až příliš vnucuje svůj negativistický názor. Já bych radši rock, ze kterého čiší pozitivní energie, radost ze života, touha dát si pivko, zapálit cigáro a poslat všechny problémy na hoďku přes oceán Amíkům. A tuhle mou touhu vyplnili Wanastovky tak na sedmdesát procent.

Pavel Parikrupa - 7/10

Ne že bych nadšením skákal do nebe, nějaké výhrady by se našly, ale celkově je "Torpédo" velmi dobrá deska. Má výborný zvuk - Robert Kodym slušně provětral svou sbírku kytar a dalších nástrojů (docela bych byl zvědavý na jeho případnou sólovou "world music" desku, "Panna" a "Pouštní komtesa" mají tuto příchuť) a vše se to také podařilo dostat ze studia skrz dírky v kulatém plastu k uším posluchačů. Obrovskou devizou je český kontext alba - pokud je zvuk světový, pak texty jsou pevně usazené v české kotlině a těžko přenositelné za hranice, což je v tomto případě pozitivní. Ze tří předělávek se mi nelíbí jen "Nahá 2006", to přitvrzení a zrychlení mi připadá samoúčelné a potírající atmosféru originálu. "Pal vocuď hajzle" jako pocta oblíbencům vyšla výborně a skvělá je nová rocková verze "Myslím na tebe", ostřejší kytary téhle písni vůbec neuškodily. K těm malým výhradám, co mám, patří dvě snad až příliš rozšklebené "Nátěr" a "Mašinführer". Ovšem pomalé písně na "Torpédu" se povedly výtečně všechny. Nic proti tepání poměrů u nás doma, osobně ale preferuji vtip a nadhled skladby "Padaj hlavy, kutálí se po Hradčanským rynku" před doslovností (i když mnohdy velmi mrazivou) písně "Kde je český král?".

Benjamin Slavík - 7/10

Tak tohle měla být deska na odstřel. Dvojice vyčpělých rockerů vydává novou desku - byla velice častou reakcí na comeback WV. Dokonce se objevovaly i názory, že "ti dva" už nebudou schopni cokoliv nahrát. Byla to chyba - duo Kodym/PBCH nahrálo slušné album. I když jsem většinu riffů slyšel buď už u nich nebo AC/DC, tak mě nové album "Torpédo" celkem bavilo. Podařilo se jim na něj dostat energii a to je hlavní. Deska rychle uběhne, často si z ní ani moc nezapamatujete, texty jsou většinou spíše hodně špatné než hodně dobré. Nové album Wanastowek je ten druh alba, které fanoušky potěší - protože to jsou písničky kapely, jak je chtějí fanoušci slyšet, a s těmi ostatními (ne-fanoušky) to nic moc neudělá. Zřejmě nebudou nadávat (mimo výjimek jako u stupidního textu písničky "Kde je český král?") ani skákat nadšením (mimo výjimek jako u skvělé písničky s Janou Kirschner "Myslím na tebe"). "Torpédo" je prostě dobrou deskou do sbírky a prodloužením života jedné zavedené kapely, kterou by mnozí rádi viděli úplně jinde než na hudebních pódiích - budou si muset ještě počkat.

Radek Antl - 8/10

Nic se neděje, když si rocker veřejně odplivne, domácí státníky ostatně chválí málokdo. Pokud ovšem fluše mnoho, stává se z něho uslintaný pašík a index jeho zábavnosti klesá. Wanastowki se s "Torpédem" před touto propastí zastavili na poslední vteřinu a jednou nohou se opřeli o kraj pevné půdy: Ve sračkách typu česká politika si zapatlali přesně v míře, jakou posluchač snese, znepokojivou realitu naředili sny a romantikou. Druhou nohou si zase stoupli před hranici s pub-rockovou neohrabaností, zde se pojistili skvělým zvukem a aranžérskými i textařskými hříčkami (jen houšť!); spolehnout se samozřejmě mohli též na Kodymův chraplák. V této takřka absolutně stabilní poloze si pak dovolili leccos. Vše - kýčovitost ("Myslím na tebe"), sebevykrádání ("Panna"), dokonce i drzé do pogu rozjuchání původně vážné písně ("Nahá") - ustáli. S vitalitou dvacetiletých klučinů. Pokud jste si někdy libovali v těžším rocku, "Torpédo" ze vzteku a lásky těchto konstruktérů s názorem vás zasáhne, dost možná i rozmetá. Spolu s "Nic není nastálo" Davida Kollera činí z rozpadu Lucie docela šťastnou událost.

Michal Koch - 8/10

Prostě je to tak: Wanastovky jsou zpět přesně takové, jak je jejich fanoušci mají nejraději. Takhle nějak zněly "Lži, sex a prachy" nebo "Andělé" a, ač mě lehce experimentální "Hračky" bavily také, tohle je to, co duo Kodym & P.B.Ch. umí nejlépe. Sofistikovaný punkrockový nářez (nej je "Padaj hlavy, kutálí se po Hradčanským rynku") prokládaný melodickými kytarovými baladami (nej je "Slečna Anna je za vodou"), tentokrát velmi příjemně okořeněný neskutečným množstvím v této hudbě více či méně exotických nástrojů, které najdete v podařeném bookletu u jména Robert Kodym vyobrazené namísto suchého textového výčtu. Ano, jsou tu nějaké ty vycpávky ("Křišťálová", "Pouštní komtesa"), "Otevřená zlomenina srdečního svalu" je napsaná snad na objednávku radiových dramaturgů, ale zbytek jsou Wanastovky v té nejlepší formě. A s vtipem a nadhledem napsaný politický text ("Kde je český král?") na české rockové desce? Úkaz vskutku vzácný. Kdybych nosil klobouk, musel bych smeknout, protože "Torpédo" bylo vystřeleno opravdu správným směrem.

Honza Průša - 9/10

Wanastowi vjecy mám rád. Na jejich muzice jsem vyrostl a můj hudební vkus se vyvíjel obdobně jako jejich alba. Na každou jejich novinku se těším. Současně se ale bojím, aby se naše cítění hudby nerozešlo, nemám rád zklamání. "Otevřená zlomenina srdečního svalu", první ochutnávka z "Torpéda", můj strach nerozprášila. Skladba není špatná, vyvolávala ale otázku, zda nebude celé album příliš Vlkodlakovité. První takty úvodního protestsongu mně ještě držely v napětí. Kodymův zpěv v doprovodu dud mohl pokračovat jakkoliv. Naštěstí přechází ve svižnou melodii, která nás unáší do dalších skladeb. "Torpédo" především drží pohromadě jako celek. To ale neznamená, že by skladby na něm byly podobné nebo jednobarevné. Naopak. Deska je pestrá, hraje všemi barvami. Stejně jako při otáčení krasohledu objevuji nové barevné obrazce, nacházím při každém dalším poslechu "Torpéda" nové tóny a zvuky, nové hudební vtípky, které dokáží bavit velmi dlouho. Ruku v ruce s hudbou jdou i texty. Wanastowky si hrají s každým slovem. Nachází neobvyklá spojení a se ctí dokáží obstát i v historické suitě "Kde je český král?". Jediné, co bych skupině vytkl, je příliš předělaných písní. "Nahá" oblečená do punkového kabátku přestává po několika posleších bavit.