Přes vlny Rubikonu k posluchačům blíž

16.10.2006 00:00 - Marie Malechová | foto: facebook interpreta

Po posluchačsky značně složité desce "Mikrokosmos" přichází Kryštof s albem "Rubikon", se kterým se ocitá v polovině cesty mezi rádiovými hity a jemnými komorními songy. Logicky by tato deska měla být přístupnější většímu počtu posluchačů než ta předchozí. Otázkou je, zda je to její předností, či ne.
8/10

Kryštof - Rubikon

Skladby: Potok lávový, Rubikon, Lampión, Sněhurkám, Kryštof, Chmýří, Svědomí, Revizor, Ostravaczech, Jízda v protisměru, První veselá
Celkový čas: 46:03
Vydavatel: EMI
Již dlouhou dobu před vydáním se spekulovalo o tom, jakým směrem se na své čtvrté desce vydá ostře sledovaná kapela Kryštof. Na první pohled by se mohlo zdát, že "Rubikon" bude ponurá a smutná deska, v největší míře ovlivněná rozvodem leadera kapely Richarda Krajča, ale bohudík se tak nestalo. Krajčo evidentně nemá potřebu ventilovat všechny své problémy v písních, a to se cení. Zároveň na "Rubikonu" již není výhradním autorem textů (několik jich vzniklo při spolupráci s Tomášem Rorečkem), méně náročnější posluchači tudíž nebudou zaskočeni poněkud zastřenými slovními obraty, které třeba na "Mikrokosmu" nutily k hlubšímu zamyšlení, a do tohoto stavu se pochopitelně nechtělo každému nořit. Stručně řečeno, nová deska kapely Kryštof je souborem jedenácti songů, o kterých lze bez stopy ironie prohlásit, že se hodí v podstatě do každé nálady.

Krajčo a jeho muzikanti začali s přípravami nové desky hned po vydání "Mikrokosmu", měli tudíž dostatek času na to, aby si vyhráli s texty, neobvyklými aranžemi i bookletem, na mixování v pražském studiu Soundsquare padly dokonce dva měsíce. Jak již bylo řečeno, "Rubikon" je pestrou deskou, což se projevuje i na jeho hudební stránce, kromě obvyklých dechařských balkánských experimentů jsou některé písně zpestřeny smyčcovým doprovodem, "Potok lávový" oživil hrou na piano Ondřej Brzobohatý, ve "Sněhurkách" si zarapoval Marpo a v "Revizorovi" zazpívala slovenská herečka a majitelka něžného hlasu Danica Jurčová. Všichni zmínění hosté se postarali o to, že "Rubikon" posluchače ani na chvíli nenudí, ale naopak baví a stále znovu překvapuje.

V úvodu jsem sice prohlásila, že Richard Krajčo nemá potřebu ventilovat v textech všechny své problémy, nicméně jeho prožitky jsou samozřejmě nosným tématem slovní podoby "Rubikonu". Krajčo pochopitelně stále velmi dobře umí napsat dojemný text, ve kterém se člověk může utápět klidně celou noc ("Lampión"), zároveň ale v průběhu uplynulých dvou let získal nadhled, díky kterému mohla vzniknout třeba "První veselá". Naprostá většina ostatních textů se rovněž vydařila, mě osobně poněkud irituje přehnaně pohodový "Ostravaczech" a přeplácaný "Revizor".

I přes značné množství hudebních hrátek a hostů mi přijde, že tato deska spolu se svým předchůdcem "Mikrokosmem" přímo vybízí k akustickému zpracování a následným komorním koncertům v potemnělých klubech. Proslýchá se, že na příští rok se takováhle šňůra chystá. Dobrá zpráva, pro mě totiž Kryštof nikdy nebyli tou kapelou do koncertních hal, kterou se bohužel po "Rubikonu" stávají.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY