Všechny možné mety, včetně zaplnění fotbalového stadionu na Strahově, už skupina Kryštof úspěšně dobyla, a tak tentokrát dorazila na sever Čech v pozici party, která nemusí nikomu nic dokazovat. Po třiceti letech fungování si udržuje zdravý a vřelý vztah s fanoušky, což bylo v sále znát.

Návrat do klubového prostředí totiž ze své podstaty znamená dárek pro účinkující i posluchače. Pro první jmenované proto, že oproti velkým halám je logistický proces mnohem snazší, ty druhé zase může těšit skutečnost, že mají své oblíbence jako na dlani. Všichni společně si pak mohou užít semknutou atmosféru sounáležitosti, jakou lze zažít právě jen na tomto typu akcí.

Také s tímto vědomím Richard Krajčo a jeho spoluhráči nespoléhali na opulentní výpravu. Vystačili si s pestrými světly a spadla i nějaká ta konfeta, povznášející pocity se však tentokrát snažili navodit hlavně tématy odehraných písní. K optimismu vyzývaly především ty ze zatím poslední, osmdesátkově roztančené studiovky "Halywůd", jíž je probíhající turné zasvěceno.

Titulní skladba dvouhodinový program otevřela a do setlistu se vešlo ještě osm dalších položek z této filmovým světem inspirované nahrávky. Komu to nebylo zřejmé z domácího poslechu, pak musel alespoň naživo pochopit, že se kapela pokouší tento zdánlivě nedosažitelný a nablýskaný prostor přenést do našich všedních životů. Ukázat, že ve svém vlastním Halywůdu se může ocitnout každý z nás, kdykoliv si zrovna zamane.

Aktuální songy se nečekaně dobře doplňovaly s těmi staršími, které se více opíraly o kytary a dechy. Aby se ovšem dechaři nenudili, dostala skladba "Milan Baroš", postavená na situačním nápadu a ostravském regionálním humoru, novou podobu, která tleskající dav rozpálila ještě více než obvykle. Jen s akustickou kytarou pak Krajčo zahrál písničku "Hvězdáři" - to když se během okamžiku z hlavního pódia přesunul ke zvukaři, aby se pozdravil i s návštěvníky přihlížejícími vzadu.

Jako šťastný krok se ukázalo také zařazení starších nesinglových položek: z desky "Inzerát" vylovili muzikanti "Po kouscích", do jejíhož popěvku navíc fanoušky přímo zapojili, a příznivce intimních tónů zase potěšil tklivý "Lampion" z alba "Rubikon". Překvapivě naopak chyběl některý z typicky balkánských kousků a nedočkali se ani ti, kteří se těšili, až si zazpívají jeden z vůbec největších hitů - "Cestu".

Přesto šlo o večer plný rádiově dobře známých melodií, s nimiž nebylo těžké rozezpívat ani severočeské, ze začátku trochu ostýchavé publikum. K odhození studu však frontman vábil už slovy zmíněné první písničky, která pak pro jistotu ještě zopakoval - a zafungovalo to.

Plus získává Krajčo u svého publika i svérázným humorem, který nepodléhá trendu korektnosti. Už na začátku sice přislíbil, že od něj tentokrát neuslyšíme žádné "p*čo", což až na tuto výjimku dodržel, zato se ale po své prosbě o něco k pití s nadsázkou pohoršoval nad nabídkou vody, až se dočkal vytouženého piva. A když při skladbě "Vohul basy" avizoval vlastní striptýz, nechal se na oko odradit tím, že si ho chtěl jeden z pánů natáčet na telefon.

Svižně plynoucí večer dospěl do závěrečné fáze s boky rozhoupávajícími singly "Co bude pak" či "Srdcebeat". Přídavkový blok patřil trvalkám "Cosmo$hop", "Inzerát" a "Zůstaň tu se mnou (Za sny)", jejíž sborový chorál se stal pro skupinu již tradičním poznávacím znamením loučení.

Po české části "Halywůd Club Tour" se nyní Kryštof přesunuli na Moravu. Jejich měsíční putování republikou vyvrcholí zastávkami ve Znojmě, v Hodoníně, ve Valašských Kloboucích, v Ústí nad Orlicí, Krnově, Prostějově a ve Frýdlantu nad Ostravicí.