Je to Prince, James Brown, Michael Jackson nebo Stevie Wonder? Ani jeden z nich. Je to Justin Timberlake na své druhé desce "FutureSex/LoveSounds". Díky vydatné pomoci hitmakera Timbalanda a menší rapperů T.I., Three 6 Mafia nebo will.i.ama přináší budoucí urbanpopovou klasiku. Album obsahuje současný hit "SexyBack" i budoucí "My Love".
Když jsem před čtyřmi lety poprvé uviděl na MTV
Justina Timberlakea v "Like I Love You", přišlo mi skoro nemožné, že by z něho mohla být za nějakou dobu popová ikona první ligy. Cesty hudebního průmyslu jsou ale nevyzpytatelné, a plakát Justina dnes má nad postelí nejen Shrekova princezna Fiona. Fenomén JT se špatně vysvětluje - jak chcete zdůvodnit megaúspěch průměrného zpěváka s nejhorší možnou minulostí (
'NSync dodnes zní jako jméno léku proti zácpě), špetkou charismatu a minimem vlastního názoru a vkusu (oblékáním počínaje, volbou filmových rolí konče), aniž byste nezačali svolávat na matičku Zemi apokalyptické hrozby? Jenomže! Justin má v tuto chvíli za sebou dvě velmi kvalitní desky, několik hitů, které zatřásly světem, před sebou zářnou budoucnost a výhled na koš plný sošek Grammy. Jeho dvojka "FutureSex/LoveSounds" dokazuje, že přes všechny zmíněné handicapy je JT nepřekonatelný minimálně v tom, že si dokáže vybrat ty nejlepší spolupracovníky. Zatímco minulé album z velké většiny produkovali
The Neptunes, to aktuální je v moci Timbalanda. Jejich autorské formě a svému talentu být mužem na správném místě může Justin děkovat za to, že je tam, kde je.
Chcete znát jméno současného krále popu? Stačí se podívat na žebříčky a nebudete mít pochybnosti. Jestli se ptáte, proč zrovna
Justin Timberlake, pak moje vysvětlení bude:
Co má tahle nešťastná generace dělat? Bere to, co je. Chceme zpěváka, který má moderní odvážný sound, díky kterému se můžeme cítit, že žijeme v roce 2006. A nechceme poslouchat to, co nám vnucují rodiče nebo starší bráchové. Michaela Jacksona jsme zažili už jen jako vyčpělého úchyláka, který chtěl zachraňovat velryby, děti v Brazílii a pak celý svět,
Prince většina z nás poznala jako jehovistu, který mění jména a vydává zmatené, neposlouchatelné desky, a
James Brown je prostě už jen hodný dědeček.
Justin Timberlake v sobě spojuje všechny tři, aniž by je vykrádal nebo zneužíval. Těžko uvěřit, že to je zrovna on, ale logika popového idolu je jednoduchá: bez hitů jsi nula. A na "FutureSex/LoveSounds" jich je nepočítaně.
Podle průběžných zpráv z natáčení desky se u Justina ve studiu střídali
will.i.am a
Rick Rubin, ale na desce nechali jen drobounké otisky. Album je totiž zcela a úplně ve znamení Timbalanda. Virginský producent (a jeho stálý spolupracovník Danjah) dodali deset z dvanácti písní a oblékli je i Justina do futuristického kabátu plného divně znějících syntezátorových zvuků, ujetých samplů hudebních nástrojů, jejichž jména nikdo nezná (Timbo se vyžívá ve spinetech a clavichordech), stop-start rytmů, distortovaných vokálů a hlavně melodií, na kterých by se daly vozit bagry. Hiphopová avantgarda si podává ruku s popovou chytlavostí, úderností electra, hédonismem taneční scény a svůdností r'n'b. Všechno to Timbo už kdysi dělal s
Aaliyah,
Ginuwine nebo
Missy Elliott, nikdy ale žádná z jeho oveček nedokázala natočit album tak vyrovnané a bez vaty jako je "FS/LS". Další Timbův
majstrštyk "Loose"
Nelly Furtado, který jsem oslavoval na začátku léta, je nakonec jen předkrmem Justinovy desky, díky které producent potvrdil svoji příslušnost k hudebním vizionářům typu Quincyho Jonese. Nakonec vůbec nemusíme litovat, že
The Neptunes, kteří stojí za "Justified", se díky hádce s firmou Jive/Arista na desce vůbec neobjevují. Při Pharrellově současné formě by toho asi moc nezmohli.
"FutureSex/LoveSounds" dala albu název a hned na úvod poskytuje lekci z futuristického electro-funku. Měl jsem trochu problém s prvním singlem "SexyBack", než mi došlo, že tohle je skladba, kterou
Basement Jaxx vždy chtěli natočit, ale nepovedlo se jim to. Žhavý 4/4 bourák s Justinem odsekávajícím vzkazy svým konkurentům
updatuje "4 My People" a "Maneater" ve snaze spojit hip hop s taneční extází. Nulové pochybnosti mám naopak o druhém singlu "My Love". Vzdáleně připomíná "Try Again"
Aaliyah ze soundtracku k "Romeo musí zemřít", za což můžou silně efektované syntetické fanfáry. Skladba Justinovi podle všecho výborně sedla, jeho falzetu se tentokrát nedá nic vyčíst a když do skladby v druhé polovině vstoupí momentální rapový král
T.I., má zatraceně těžké prosadit se. Podobným písním se v angličtině říká
pop gem, vybroušený diamant v podobě čtyřminutové popové extáze. O síle desky svědčí, že následná skladba "Love Stoned/I Think She Knows" silnou konkurenci ustojí. Tyhle
dvojskladby, kterých je na desce hned několik, jsou zajímavým inovačním prvkem, možná pokusem natočit něco jako "Paranoid Android" nebo "Bohemian Rhapsody", jen v jiném žánru. Epická "What Goes Around" navazuje na "Cry Me A River", do letošního srpna největší Justinův hit a jedinou Timbalandovu skladbu z "Justified". Deska má co nabídnout i v druhé polovině, ať je to peprný jižanský sound "Chop Me Up", "Summer Love" s
godzillím beatem, funková "Damn Girl" (produkce
will.i.am) nebo "Losing My Way" s gospelovým refrénem. "All Over Again" v produkci Ricka Rubina je pak něžným zakončením celé té parády ve stylu Stevieho Wondera.
V tuto chvíli nemůžu napsat nic jiného, než že "FS/LS" je nejlepší urbanpopové album od... ehm... "Justified". Hudebně by to klidně mohl být nový "Thriller", ale mikrofon v ruce nedrží černoch z
Jackson 5 ale běloch z Disneyho Mickey Mouse Club. Justin sice udělal od "Justified" velký pokrok, hodně se snaží dávat do svého projevu ty správné emoce, zbavil se většiny jacksonovských manýr, ale pořád mezi ním a jeho vzory ční obrovská propast. Tam, kde
Prince nebo
James Brown na ořích hudebních inovací
rajtují, tam se Justin horko těžko drží v třmenech. Většině posluchačů to bude jedno, ale pokud máte uši navyklé na své funkové hrdiny, Timberlake vás asi moc nepřesvědčí. Mohly by ale ty písničky, hlavně díky nim můžete na chvíli zapomenout, že se nepíše rok 1999, ale 2006. Rok
Justina Timberlakea.
P. S.: Názory mých deseti kolegů na "FutureSex/LoveSounds" čekejte v připravované makrorecenzi.