Riot pro intelektuály

04.09.2006 00:00 - Benjamin Slavík | foto: facebook interpreta

Pražská kytarová skupina The Prostitutes konečně vydává svou debutovou desku. Razantně ji pojmenovává "Get Me Out Of Here". Podaří se kapele si rozšířit stále větší fanouškovskou základu? Neztratí některé starší fanoušky? To je otázkou do budoucna. Teď je tady recenze.
9/10

The Prostitutes - Get Me Out Of Here

Skladby: Get Me Out Of Here, Distortion - Dancing - Destruction, Sunshine, Eject, Blue Friday, Spider, She's Prostitute, Don't Give A Damn, She's Dead, She's A Monster (bonus track), Look Into My Eyes (bonus track), Sunshine - video edit (bonus track), She's Dead - radio edit (bonus track), Blue Friday - Dirty bloody friday RMX by A-H.Amak (bonus track)
Vydavatel: Championship Records
Poslouchat Prostitutes je jako jízda v otřískaném Volvu po osamocených amerických silnicích s otrávenou zamilovanou holkou na vedlejším sedadle, která vám nerozumí a chce domů, protože nemá nejmenší pochopení pro vaše hledání smyslu něčeho v amerických periferiích. Vy jí nemůžete vyhovět - částečně vám to je i líto, ale uvědomujete si, že by vás ani chápat neměla, protože pak by už něco, to něco, co vás spojuje, nebylo v pořádku. Těší vás ta její snaha a jste rádi, že to tak je, protože tak jedině to je správně. Je to jako hledání studených a chladných anglických klubů v opuštěném americkém venkově. Aspoň tu podstatu tam najít, když tam, kde bych byl šťastný, nemůžu odjet, říkáte si. Deska "Get Me Out Of Here" je přesně, jako když děláte to, co byste dělat neměl, a víte o tom. Jako když spíte s holkou nejlepšího kamaráda. Pro vás to znamená lásku na pár nocí. Pro něj snad celoživotní záležitost. Přesto si nemůžete pomoct. Zběsilá vzrušující jízda, nechtěná přitažlivost bez lásky. Nalhávání si absence citů. Tohle přece nemůže pro všechny skončit dobře.

Na albu "Get Me Out Of Here" je toho spoustu. Začíná se londýnským klubem s rozšlapanýma kelímkama od piva, několika prodřenýma riffama, možná těma prvníma, co se kdy Destroyer na svýho Telecastera naučil, a jednoduchým přesně vřískajícím popěvkem. "Get Me Out Of Here!!! Punk's not dead, fucking yeah!" dává kapela najevo hned od začátku. Riot pro intelektuály. To nejlepší na desce ale nejsou Destroyerovy riffy, u kterých si nebudeme pokrytecky nalhávat nějakou originalitu, myslím, že bude stačit invenčnost. Nejsou to ani skvěle napsané písničky s odzbrojujícími melodiemi. Jsou to v první řadě hlavně skvělé texty. Skvělé pro někoho, pro punkáče/rockery-intelektuály. Pro ty, kteří sice milují všechny ty Sex Pistols, Buzzcocks, The Damned a nad postelí jim visí vlajka "Anarchy In UK" nebo klidně Kurt Cobain, ale punk pro ně neznamená kalení do bezvědomí a rozbitá hlava o schody místního rockového klubu. Nejsou to pestrobarevná číra, léty procvočkovaná bunda s nášivkou "UK Subs" na zádech.

U Prostitutes je punk obsažen v jednoduchém, úderném sdělení a celkovém přístupu k muzice. Garáž chvílemi znějící jako normální kytarový pop. V druhé řadě má deska úžasný zvuk. Rozhodně je dobře, že ne technicky dokonalý. Máme tu chladně osamocené riffy, připomínající také Joy Division. Album je dost depresivní, na čemž mají velký podíl již zmiňované texty (například: "She Was Friend Of Mine... She's Dead") a Adrianův z paty tažený, místy rozervaně zoufalý vokál. "Get Me Out Of Here" je ale taky pozitivní, hlavně díky syntetizátorům dodávajícím kytarovému postpunku taneční ráz. Je z ní cítit radost, uvolněnost, zábava.

Tohle album bude pro dost lidí jednoduché sejmout argumenty typu, že na scéně máme další normální, průměrnou, ničím zajímavou trendovou kytarovku s dvěma hity. Doufám, že předchozí text někomu tento postoj alespoň částečně vyvrátil. The Prostitutes je kapela, která hity ani nepotřebuje. To, že je mají, je jen obyčejná nadstavba. Pro potvrzení se doporučuje zajít na koncert, because "they are boys that played rock'n'roll and they know they can't dance. At least they know..."

P. S.: Bude makro...


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY