Norman Cook byl odjakživa hudebník. Už v půli osmdesátých let hrával v populární kapele The Housemartins, ale protože ti byli jeho rozletu příliš těsní, založil svou vlastní kapelu Beats International a pokoušel se prosadit i projektem Freak Power. Já osobně jsem ho poprvé zaregistroval v jeho acidhouseové inkarnaci Pizzaman, ale k opravdovému objevení si musel Norman (rozený Quentin) počkat až se svým alter egem Fatboy Slimem a snad nejzásadnějším hitem konce minulého století - "The Rockafeller Skank". Pak najednou dobyl svět albem "You've Come A Long Way, Baby" a jméno Fatboy Slim se stalo nejzářivější hvězdou na nebi taneční scény (avšak zanedlouho se objevil Moby s "Play" a strhl pozornost na sebe).

Díky Fatboy Slimovi dostalo spojení big beat nový zvuk. V Česku si pod tímto souslovím představíte čtyřiceti- až šedesátileté umaštěné tatíky, kteří smrdí pivem a neznají slovo šampón, obskurní rockové partičky, které po létě obrážejí koupaliště a v zimě kulturáky a všechny se označují za legendu. Za kanálem La Manche ovšem tohle spojení značí eklektický a svěží mix všeho, co taneční scéna může nabídnout. Hip hop, trance, techno, chill out, posbírejte si všechny fragmenty zvuků, jaké jste v druhé polovině devadesátek z ostrovů zaslechli, a dostanete něco dramaticky odlišného od českého významu celého pojmu. Není big beat jako big beat a Olympic a Fatboy Slim (a například třebas Chemical Brothers) nemají opravdu nic společného. Díky bohu.

Schéma Fatboyova výběru největších hitů je jednoduché, ale místy trochu překvapivé. Je jasné, že "Rockafeller Skank" musí desku otvírat a s "Praise You" se pokračuje, ale už jako neobvyklá dramaturgická vložka se jeví remix skladby od Cornershop - "Brimful Of Asha", který o kus dál následuje i remix Groove Armady a jejich pecky "I See You Baby". Na disku navíc chybí můj oblíbený remix "Body Movin'" od Beastie Boys. Jádro se točí okolo deseti let 1996 - 2006, od vydání "Better Living Through Chemistry" až k "Palookaville", a skladeb natočených pro tento výběr, jako jsou závěrečné "Champion Sound" a "That Old Pair Of Jeans", které jsou kontrastně zařazeny vedle skladeb o deset let starších. V takovéto juxtapozici Fatboy Slim paradoxně dokazuje, že zvuk vyráběný na jeho starém Atari se nijak radikálně nemění a jeho skladby bez předchozí znalosti lze jen těžko zařadit na pomyslnou časovou osu v uplynulé dekádě jeho činnosti. Na jeho hudební tvorbu tak lze pohlížet ze dvou pohledů - buď coby sázku na jistotu, nebo kolovrátkovou nudu. Většinu desky ovšem tvoří osvědčené pecky z "You've Come A Long Way, Baby" a "Halfway Between The Gutter And The Stars", což je ovšem nezpochybnitelná a ověřená kvalita.

Tohle best of jednoho z nejvýznamnějších jmen na taneční scéně a symbolu konce minulého tisíciletí není nic, co by se dalo jen tak snadno pokazit. Hezká várka šlapavých hitů se v přehrávači na letní party rozhodně neztratí a coby dárek je snad nemožné Fatboyem urazit. Vydařený výběr.