Docela mrzutým údělem pro dospěláky je každoročně v létě ona prázdninová pauza pro jejich ratolesti. S určitou závistí řeší problém s hlídáním a kují plány, jak zabránit zvlčení před začátkem dalšího školního roku. Léto je tu, aby se užívaly dovolené a mnohé mejdany. Tentokráte si však na nás příroda připravila ukrutná vedra, před kterými je těžké někam uniknout. Sledovat stoupání rtuti teploměru některým přináší mrákoty a paniku. Hitem se tak stává v rozpáleném městě najít klimatizovaný bar nebo útulné café. Tam si místo horké kávy poručit ledové frappé se zmrzlinou a sledovat vnady krásných žen proplouvající v tomto oparu jako neoblomné fata morgány. Z reproduktorů se pak klidně může linout hudba kompilace "Pure Acoustic".

Je fajn, když na nemalém počtu letně laděných výběrovek naleznete interprety z mnoha stájí a nečeká vás ono klasické omílání již ohraných favoritů jednoho labelu. Z druhé strany však hrozí, že když přijdete s koncepčně pojatým dílem, můžete snadno narazit. "Pure Acoustic" splňuje obě tato pravidla. Největší majors nabídly své favority - nejenom ty aktivní, ale i nějaký ten pátek již pauzírující. To je to dobré, hloupé je, že vše není jen akustické, ale občas jen decentně vylouhované v této hudební škatulce.

Dva disky nabízejí hutný chod slušně zavedených jmen, například nechybějí věční rivalové Blur versus Oasis (u mě vedou Blur, kdo u vás?) a dále tu máme Radiohead, Coldplay, Keane, R.E.M., Richarda Ashcrofta a třeba Suzanne Vega. K nim přihoďte několik relativně čerstvých objevů (Snow Patrol, James Blunt, KT Tunstall nebo Corinne Bailey Rae) a máte skoro hotovo. Nechybí ani z reklamy známá kráska "All I Need" od Air a takhle by se dalo pokračovat dál a dál. Chyba lávky nastává, když narazíte na docela hutný zvuk Soundgarden a jejich "Black Hole Sun", která je spíš kytarově hlučná, než akustická. Röyksopp a jejich "What Else Is There?" je fajn klávesově ambientní písnička, akustikou však jen zasněně políbená. Na "Pure Acoustic" naleznete zajímavé protipóly, ale čistě akustická dvojplacka to rozhodně není. Nějakou zásadní frustraci z toho nedostanete, a kdyby přece jen ano, velmi účinný a úžasný recept má Nerina Pallot v překrásné "Dear Frustrated Superstar".

Nenechte se tedy obalamutit a nezapomínejte na svá práva spotřebitele. "Pure Acoustic" s pohledným ilustrovaným obalem je snadným lákadlem s několika hodně silnými momenty, ale zároveň dosti nevyvážená k svému hudebnímu ohraničení. Kompilace různých kvalit budou stále zásobovat hlad po podobných soustech, ale jejich životnost není vždy nekonečná. "Pure Acoustic" s určitými výhradami funguje, ale kdekdo by to poskládal jinak a možná i lépe.