Vlastně ani nevím, proč jsem si tuhle desku na recenzi vzal. Asi že ji nikdo nechtěl. A to mám za tu dobrotu, že se pak musím pachtit s bezpohlavním kýčem, že by jeden přišel o rozum. Měl jsem sice Live kdysi dávno rád, ale to fakt bylo kdysi dávno. To bylo v době, kdy jejich muzika nebyla prolezlá klišé, a to jak textovými, tak skladatelskými. Ještě na "V" z doby před pěti lety jsem je tak nějak mohl, ale u novinky "Songs From Black Mountain" prožívám utrpení jako mladý Werther. Valí se na mě verše typu "No tak pojď, připrav se, přichází jaro naší lásky..." a já si říkám, jestli to ještě vydržím a neprásknu deskou do kouta. Něco mi říká, že bych neměl, že bych si měl prohlédnout i DVD stranu toho dualdisku. Tak jo, souhlasím, kotouč šoupnu do mechaniky, dám play a po pár minutách vidím Eda Kowalczyka, jak v upnutém tričku bez rukávů sedí u malého vodopádu, pod nohama měkký mech a mluví o tom, jak miluje skládání, jak bojuje s klišé a v zápětí spustí: "No tak pojď, připrav se, přichází jaro naší lásky..." A deska je v koutě!

Samozřejmě jsem ten předchozí odstavec trochu přehnal, ale pravda je taková, že "Songs From Black Mountain" je v první řadě strašně nudná deska. Možná není naprosto pitomá, ale rozhodně jsem nenašel nic, proč ji poslouchat. Live už dávno nekoketují s ostřejším rockem, jak to dělali v 90. letech v době hitu "Lightning Crashes", teď se plně soustředí na tuctový kytarový pop plný písniček o lásce. Já to beru, Ed má dvě děti a je toho plný, ale většina textů je taková unylá, klišovitá a točí se furt v kruhu. Pomalu každá skladba začíná brnkáním na kytaru a když k tomu připočtu DVD stranu, ze které prázdnota a marketingová nabubřelost jen teče, fakt nevím, jak se k "Songs From Black Mountain" zachovat slušně.

Abych ale dostál vzývané objektivitě: ano, Live jsou velice dobří řemeslníci, nepochybně má Ed Kowalczyk i talent, jenže zatímco prvního se na desce objevuje tuna, druhé probleskne jen občas. A to je asi hlavní kámen úrazu. "Songs From Black Mountain" je taková rutinérská platňa, kterou si pustíte, ona pomine, a vy ani nevíte, nejen že pominula, ale ani že hrála. Proto slibuji, že už si nikdy nevezmu na recenzi album Live, abych nemusel bojovat s tím, že vlastně není co hodnotit. Holt profíci a nuda a láska i v podpaží.