Radar 02/2006

26.05.2006 05:00 - Karel Veselý | foto: facebook interpreta

Pro tento měsíc Radar musicserveru objevil následující žhavé novinky. Britská zpěvačka Lily Allen hodlá zaútočit na žebříčky velkým letním hitem, Sa-Ra by měli vládnout ve světě urban music, projekt Beirut objevuje sílu přenesení dechovkových nástrojů do indie rocku a smršť jménem Battles nedá spát fanouškům ostrých kytar. A samozřejmě si také řekneme, jak se daří kapelám objeveným minulým Radarem.
Radar je nová rubrika musicserveru, ve které vám vždy s přibližně měsíční periodicitou představíme několik žhavých hudebních objevů, kapel či sólistů, kteří mají mají nakročeno k hudební slávě. Zatím jsme o nich věděli jen my, dnes o nich budete vědět i vy, zítra nebo pozítří o nich budou psát ostatní. Cesty hudebního byznysu jsou samozřejmě nevyzpytatelné a odhadovat úspěch jedné či druhé kapely je podobné věštění z vnitřností krocana. Abyste věděli, jestli jsme se trefili, nebo naopak minuli, budeme v každém dalším díle zveřejňovat také další osudy kapel objevených v předchozích Radarech.

Lily Allen - Jako vánek
web / myspace / audio&video

Lily Allen N
© facebook interpreta
Čekáte, kdo přijde s hitem letošního léta? Už nemusíte. Od chvíle, kdy vyšel první promo singl skladby "LDN" britské zpěvačky Lily Allen, je rozhodnuto. Když si píseň pustíte, je to jako otevřít okno v dusném letním podvečeru, jako když vás ovane lehký vánek a najednou zase cítíte chuť do života. Chytlavý mix ska, reggae, hip hopu a samozřejmě popu bude bez pochyby dominovat letnímu éteru, minimálně v Británii a lidé se vás budou ptát: "Kdo je Lily Allen?" A vy jim budete moci říct následující informace:
Věk: něco málo přes dvacet let
Původ: dcera britského herce Keitha Allena, mimojiné člena parodického sdružení Fat Les, které vládlo britskému žebříčku před deseti lety s fotbalovým hitem "Fish & Chips"
Místo působení: Londýn
Label: Parlophone
Někdo ji možná bude řadit do škatulky bílého britského rapu (Lady Sovereign, The Streets), protože Lily ve svých skladbách občas rapuje a má trochu drsnější slovník, ale stejně tak o ní můžete mluvit jako o mladší sestře Arctic Monkeys nebo ji srovnávat s nástupem Nelly Furtado, tedy předtím, než ji spokl hudební průmysl. A nebo jako o první vlaštovce budoucí nu-ska vlny, která se podle pozorovatelů blíží. Lily už má v kapse smlouvu s londýnskou značkou Parlophone, kteří na začátku května vydali singl "LDN", zatím ovšem jen jako limitovanou vinylovou edici, která má pomalu ale jistě připravovat na masivnější útok na začátku léta. Lily už pilně pracuje na desce, odletěla ji natáčet za oceán, materiál produkuje dvojice Future Cut. My zatím můžeme počítat internetové bloggery, kteří se do ní zamilovali a poslouchat čtyři skladby na její Myspace. Kromě "LDN" stojí za poslech určitě i "Knock Em Out". Pokud budete mít štěstí, podaří se vám stáhnout z její chvíli funkční, chvíli nefunkční stránky její mixtape (68 Mb) (nemělo by spíše se říkat mixmp3?), kde jsou ke slyšení všechny čtyři zatím zveřejněné demo nahrávky a spousta hudby, kterou má Lily ráda (Creedance Clearwater, Dizzee Rascal, Rod Stewart nebo Vanessa Paradis).

Přesvědčí vás: "LDN" (video)
Zní jako: Nellie McKay, The Streets, Nelly Furtado, Annie
Sa-Ra - Bratři v soulu
web, (2) / myspace / audio&video

Sa-Ra N
© facebook interpreta
Když respektovaní studioví muzikanti řeknou, že už je nebaví hrát na cizích deskách a založí si vlastní kapelu, může to být katastrofa, nebo hudební zázrak. V případě setkání trojice Om'Mas Keith, Taz Arnold a Shafiq Husayn to zatím vypadá na to druhé - zrodil se nu-soulový all-star team. Kapela debutovala před dvěma lety singlem "Double Dutch (CO CO POPS) / Death Of A Star" a hodně nahlas se o nich začalo mluvit v souvilosti s vydáním SP "Glorious / Rosebuds". Na konci roku 2004 je Gilles Peterson vyhlásil za vítěze své výroční ceny Play More Jazz, kterou uděluje hudebně nejprogresivnějším sdružením. To už jim chodily žádosti na producentskou práci od velkých hvězd urban music. Natočili jednu skladbu pro Commona, Pharaohe Monche a Jill Scott a remixovali Rootse Manuvu a Spaceka, přičemž všechny nesly typický rukopis Sa-Ra Creative Partners (jak si tehdy říkali), který vychází z dřevního funku a soulu, ale míří do budoucnosti nádechem moderního futuristického electra. Všechny skladby z této doby jsou ke slyšení na vynikající mixtape "SA-RA Presents Dark Matter & Pornography Mixtape Vol. 30". Pak se Sa-Ra rozhodli, že produkování a remixování už bylo dost a je na čase udeřit na poli dlouhohrajícího alba. Jejich label Ubiquity ho hlásil už na léto 2005, ale o Sa-Ra nebylo slyšet až do podzimu, kdy vydali EP "Second Time Around". Pak si je na svůj label G.O.O.D. přetáhl jejich velký fanoušek Kanye West a o desce se mluví už od jara, ovšem kde nic, tu nic. Zatím jen víme, že na desce bude jejich šéf West, Nas a kupodivu také Iggy Pop. Sa-Ra jsou proslulí svým perfekcionismem a dávají si na čas, jejich albový debut je v edičním plánu G.O.O.D. stále zařazený v sekci TBA, Summer 2006 (=to be announced, bude ohlášeno). I nadále tak zůstávají dobře utajeným tajemstvím současné urban music, ačkoliv o nich třeba vědí už ti, kteří slyšeli remixové album Radiohead "Exit Music: Songs With Radio Heads", kde si vystřihli asi nejpovedenější track - remix "In Limbo". Až bude prudce cool trojka na obálkách urban časopisů, už budete vědět.

Přesvědčí vás: Glorious (audiostream)
Zní jako: The Neptunes, Spacek, Triple P
Beirut - Balkánská dechovka na západě
web / myspace / audio&video

Beirut N
© facebook interpreta
V Evropě jsme si už tak nějak zvykli na bláznivé balkánské dechovky, které vystupují v počtech kolem dvaceti muzikantů a hudbu milují tak, že hrají i před a po koncertem ve své šatně. Za oceán tahle vlna, pokud vím, nedošla, a tak pro ně hudba, kterou produkuje devatenáctiletý muzikant jménem Zach Condon, musí připadat jako z jiné planety. Může být, Zach žije v městečku Albuquerque, což zní trochu jako název vzdálené planety obývané hyperinteligentními gramofóny. Condon právě vydává album "Gulag Orkestar", na kterém neuslyšíte žádné kytary ani syntezátory, jen samé klasické nástroje, se kterými by mohli hrát třeba zmínění balkánští divoši na pohřbu nebo na svatbě. Nečekejte ale žádnou nostalgii, "Beirut" i přesto zní velmi moderně. Všechna srovnání však tak nějak kulhají, album zní chvíli jako field recordings ze Srbska, chvíli jako The Neptunes dělající klezmer, chvíli jako Radůza hrající na pohřbu své babičky. Ve studiu Zachovi asistovali Jeremy Barnes, bubeník kapely Neutral Milk Hotel a hlava projektu A Hawk And A Hacksaw a jeho kolegyně Heather Trost. Oba patrně pomohli Beirutu učesat zvuk desky a je třeba říci, že i díky nim se "Gulag Orkestar" opravdu povedl. Ke všemu již zmíněnému navíc Zach disponuje silným, emotivním hlasem, který připomíná třeba Jeffa Buckelyho. Naše slovenské přátele asi bude zajímat, že na desce je také skladba "Bratislava". Indie psi nebudou během parného léta slintat nad ničím jiným.

Přesvědčí vás: Mount Wroclai (Idle Days) (mp3)
Zní jako: Tom Waits, Radůza, Kočani Orchestra
Battles - Zuřivější vítězí
web / myspace / audio & video

Battles N
© facebook interpreta
Jejich koncert je jako smršť, jako groteska s Bustrem Keatonem a padesáti policisty z Keystonu zrychlená na dvakrát. Tahle kapela určitě nebude bortit žebříčky jako Lilly Allen, ale mohla by se stát kultovní záležitostí v undergroundových kruzích. Ostatně už teď, po dvou EPčkách a pilném koncertování, se o nich vypráví celé legendy a fanoušci po celém světě jen uznale kývají hlavou. Battles do určité míry navazují na současnou vlnu experimentálních metalových kapel, ale nejsou tak agresivní, ani nevzývají Satana, jen mají pořádně hlasité kytary, neuvěřitelnou instrumentální zručnost, chuť dělat věci po svém a být dost nekopromisní. Zuby nehty se snaží, aby každá skladba byla jiná, tudíž se musíte spokojit s charakteristikou, že Battles hrají instrumentálky na pomezí jazzu a post-hardcore. Hlavou a motorem Battles je bubeník John Stanier, jehož nanosekundově přesná a invenční rytmika žene hudební stroj vpřed. Jeho postavení v kapele je jasné při pohledu na pódiové postavení kapely, kde jsou jeho bicí uprostřed. Stainer byl členem metalových klasiků Helmet, jeho pravou rukou je Ian Williams, ex-basák poměrně proslulé undergrounodvé sestavy Don Caballero. Dalším výrazným členem je Tyondai Braxton, syn Anthony Braxtona, free jazzového saxofonisty. Ten obstarává elektroniku a jediný lidský element v hudbě - beatbox. Kapela debutovala v roce 2004 singlem "Tras", na který loni navázali dvěma EP, které se jmenují "EP C" a "EP B". První písmeno abecedy si prý schovávají pro album, které právě natáčí a vyjít by mělo někdy na podzim na progresivní londýnské značce Warp. V jejich katalogu se letos v únoru objevilo sebrané vydání jejich dosavadní tvorby "EP C / B EP", ale i sami členové kapely o nich mluví jako o předkapitole toho, co teprve přijde. Kupte si jejich tričko a čekejte na útok. Já vás varoval!

Přesvědčí vás: 1 Pt 2 (mp3)
Zní jako: Tomahawk, Tortoise
Co dělaly objevy z Radaru 01?
Pokud jsme v dubnovém Radaru ohlašovali, že Mystery Jets se stanou novými miláčky britského indie publika, maličko jsme přestřelili. Přiznejme, jejich album "Making Dens" nemělo zase takový dopad, jak jsme očekávali, nevyšplhalo se ani do třicítky UK Chart a ohlas kritiky byl všelijaký. Metacritic hlásí 72 procent. Zatímco Drowned In Sound dal devítku, Mojo a Q se shodli na šestce. Tento týden vyšla reedice "You Can't Fool Me, Denis", asi nejvýraznější skladby z desky, patrně jako poslední pokus proměnit album v hit. Přiznejme si, že je to ale spíše zbožné přání. / Zdá se, že kolem Serena Maneesh se konečně zvedá zasloužený humbuk. Papežové internetových kritiků Pitchfork desku minulý týden ohodnotili vysokým hodnocením 8,8 a ještě lépe si vedla v hodnocení Drowned In Sound. V květnu se chystají do Británie na turné a další měsíc vydávají první oficiální britský singl "Drain Cosmetics", po kterém se na pulty bude stěhovat i jejich debutové album, které už v Norsku vyšlo před rokem. Příští Radar se už možná budeme plácat po zádech, že jsme objevili hvězdu. A nebo ne. Nuž, zatím si stáhněte novou verzi albové skladby "Sapphire Eyes". / iForward Russia! vydali minulý týden svůj debut "Give Me A Wall" a pokud jsme v Radaru čekali bombu, podle prvních ohlasů z ostrovů jsme se nemýlili. Velmi pochvalně se o albu vyjádřil Guardian, Playlouder dal čtyři a půl hvězdičky z pěti, klasikové NME byli malinko střízlivější a dávají 8 z 10. Žebříčkově to zatím není nic moc, po prvním týdnu hlásí UK Chart postavení na čísle 53, což je ovšem daň za to, že deska vyšla na jejich vlastním labelu Dance To The Radio a kromě několika nadšených novinářů mělo jen malou reklamu a omezenou distribuci. / Náš další objev z Radaru 01, písničkář Jamie T, během května pilně koncertoval, připravil druhou mixtape "Panic Prevention 2", ale stále zůstává pro většinu hudebních fandů velkou neznámou. Třeba se to změní s novým singlem "Sheila", který ale vychází až první prázdninové pondělí. / Hitového potenciálu Boy Kill Boy si už všimli i naši hudební dramaturgové (hrají se na Wave i Rádiu Student) a jejich druhý velký singl "Suzie" bodoval v britské Top 20. Jejich debut vyšel toto pondělí a prodejní výsledky se dozvíme samozřejmě až v neděli. Zatím ale nemá moc dobré recenze, nadšení nejsou naši kolegové na Newmusic.cz, kde ocenili jejich debut "Civilan" nevalnými dvěma hvězdičkami z pěti, stejně dopadla deska i v Guardianu, vlažní jsou i v NME, kde pobrali šest z deseti a nic dobré na desce nenašli ani na Angry Ape. Vše nasvědčuje tomu, že po výborných singlech nedokázali Boy Kill Boy desku dotáhnout do úspěšného konce.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY