Zpátky do minulosti (i když ne zcela)

Britská dvojice Pet Shop Boys dala pro jednou sbohem všem hudebním experimentům a natočila desku, která se nese ve zvuku jejich největších hitů, však si za producenta zvolili legendárního Trevora Horna. "Fundamental" tak sice přináší klasické PSB, ale stačí to?

7/10

Pet Shop Boys - Fundamental

Celkový čas: 48:37

Skladby: Psychological, The Sodom And Gomorrah Show, I Made My Excuses And Left, Minimal, Numb, God Willing, Luna Park, I'm With Stupid, Casanova In Hell, Twentieth Century, Indefinite Leave To Remain, Integral

Ohodnoť toto album

Dejme si na začátek malý kvíz - kolik kapel, které definovaly zvuk elektronického popu osmdesátých let, v současnosti funguje, obráží koncerty, vydává singly, které hrají rádia, a hlavně vydává desky, které se prodávají, a ne jen v jejich rodné zemi, ale po celém světě? Jasně, Depeche Mode. Dobře, Erasure taky ještě trošku fungují. Ale víc kapel už asi nenajdeme, maximálně jsou oplakávány fanoušky osmdesátek. A pak tady jsou Pet Shop Boys, britské duo, které si užilo jak prvenství v americkém žebříčku, tak milionů prodaných desek po světě a stále přichází s něčím novým, i když pro většinu hudebních posluchačů už budou asi jen ti, co nazpívali "Go West". Přesto právě jejich experimentátorství po celou dobu kariéry je pravděpodobně jedním z důvodů, proč jako kapela zažívají úspěchy i nyní. Malé bohužel nastává s tím, že pro novou desku se po dlouhé době rozhodli všechny experimenty nechat stranou a takzvaně se vrátit ke kořenům, přičemž významným pomocníkem jim byl producent Trevor Horn, s nímž spolupracovali už na desce "Introspective".

Před poslechem "Fundamental" je třeba zapomenout na kytarovou desku "Release" nebo na nedávný soundtrack ke "Křižníku Potěmkin". Kapela se pravděpodobně rozhodla udělat radost svým skalním fandům i vydavatelství, a nahrála album, které jako od petšopáků na první poslech odhalí i ten, kdo od nich zná jen pár singlů. A přitom paradoxně hned úvodní "Psychological" hned klame tělem. Hypnotický rytmus a výrazný electro zvuk ji řadí mezi nejpodivnější skladby Pet Shop Boys vůbec. "The Sodom And Gomorrah Show" pak splní sny všem, kdo mají rádi jejich megaskladby typu "Shameless" či "Go West" - intro, sbory, smyčce, stadiónový refrén. Typičtí PSB v té nejlepší formě.

Detailní popis všech skladeb najdete v našem průvodci, přesto bych rád v recenzi ještě vypíchl některé z nich. Rozhodně zaujme nejtanečnější písnička "Minimal", která dovedně míchá jejich typický osmdesátkový zvuk s novými technologiemi. Velkým hitem by se pak klidně mohla stát poslední "Integral", která opět patří do ranku refrénovek s bombastickou produkcí. Naopak na desce mi vadí přemíra pomalých skladeb, z nichž nejslabší je bezpochyby "Numb", kterou napsala skladatelka hitů Diane Warren, jinak jsou písničky samozřejmě dílem PSB. Jsem jen zvědav, zda skladba díky své autorce (má na svědomí hity pro Aerosmith či Celine Dion) vyjde jako singl, ač není ničím výjimečná.

Jako u dlouholetého příznivce kapely se u mě dá těžko očekávat, že bych desku podhodnotil, spíše naopak. Proto mě velmi překvapilo, že v britských novinách a časopisech "Fundamental" hodnotí občas i plným počtem bodů a dokonce ji neváhají označit za nejlepší v jejich diskografii. Snad je to tím, že deska po letech čekání konečně nabídla Pet Shop Boys takové, jaké je všichni znají a chtějí mít, oproštěné od všech hudebních úkroků jinam. Pro mě je to ale na hodnocení vyšší než sedm málo. Nepřestanu od nich očekávat něco nového, jiného. Jen skvělé písničky mi u Pet Shop Boys nestačí.

P. S.: Fakt jsem zvědavý na chystanou makrorecenzi.

• Skvele pisnicky jsou malo? (Martin, 22.05.2006 07:41) Reagovat

  Právě jsem dočetl recenzi a nemůžu nereagovat … Přiznávám, že jsem dlouhodobý fanoušek PSB, takže moje hodnocení může být neobjektivní, nicméně si myslím, že tahle deska si zaslouží rozhodně minimálně 8/10. Přijde mi zvláštní napsat, že skvělé písničky nestačí – chce tím autor říci, že je lepší dělat něco stupidního, hlavně, když je to nové a jiné? Není takové hudby kolem dost? V jednom nejmenovaném českém hudebním časopisu jsem dokonce četl recenzi, kde stálo, že PSB dělají příliš intelektuální písničky – bože, mají chlápci, kterým je 51 a 46 let dělat písničky typu pubertálních boybandů? Upřímně, i pro mě je na desce možná až příliš pomalých písniček, jenže jsou pomalé skladby a pomalé skladby. Jedni dělají tzv. oplodňováky, které jsou plné „lásky“ a druzí dělají skladby, které opravdu o něčem jsou a já jsem rád, že PSB jsou právě ten druhý případ a pokud by se autor recenze více zaposlouchal do těchto skladeb, možná by mu pak přestalo vadit, že jich je na tomhle albu o něco víc, než těch rychlejších … Je to skvělé album, které možná nechytne hned na první poslech, ale myslím, že se k němu člověk bude rád vracet.
  
  

• Inteligence (Paninaro, 22.05.2006 10:04) Reagovat

  Je mi 22 a Pet Shop Boys poslouchám už mnoho let. Dodnes si vzpomínám, když mi bylo 9 a v televizi běžel klip Go West - tady to v mém případě vše začalo Běžně kapely mají 5 zajímavých skladeb z 50. U PSB je to 45 z 50. Opravdu musím přemýšlet, aby si na nějakou vzpomněl, který mě nezaujala - bude to asi The sound of the atom splitting (to byl podle mého názoru přehmat) a také moc nemusím Love is a catastrophe. Je až neuvěřitelné, jak dokážou udělat všechny písničky s takovou precizností a dokonalostí. Co by dalo mnoho jených kapel za některá jejich bečka. Věřím, že by u mnoha byla pilotními singly. Nové album je opravdu profesionálně odvedená práce, hodná popovím genium, kterými Pet Shop Boys jsou. I´m with stupid byla dobře zvolená skladba pro pilotní singl, nocméně mým favoritem je Integral - pokud vyjde jako singl a nebude v TOP 5, tak už bych ničemu nerozuměl. Nejlépe hudbu Pet Shop Boys vystihuje pojem "POPART". Kdysi jsem četl, že Pet Shop Boys dělají hudbu pro vzdělané lidi středního věku. Něco na tomto tvrzení bude...
  
  

• Pár připomínek (Flyer, 22.05.2006 12:31) Reagovat

  Jak už psal Martin - to opravdu nestačí "jen" skvělé písničky? Také jsem velikým fanouškem PSB, takže moje hodnocení nemusí být zrovna nejobjektivnější, ovšem podle mě je Fundamental vynikající album (hodnotil bych tak 9/10). To, že je zde několik pomalejších skladeb, bych neviděl jako zápor - vpomeňme například na Behaviour či Release, které byly na pomalejších písničkách založeny a jaká to byla panečku alba. Osobně bych navíc řekl, že poměr "rychlejších" a "pomalejších" písniček je dobře vyvážen, snad jediná písnička, která mohla být nahrazena některou z lepších, je Psychological (místo ní bych raději viděl The Resurrectionist či Fugitive). Jinak parádní album, které řadím k tomu nejlepšímu od PSB.
  
  

• Good work (electric, 22.05.2006 20:15) Reagovat

  Pomerne pesimisticky album, co je dost netypicke pre PSB...Tentokrat v ulohe "popovych undertakerov" prichadzaju, aby ponukli kvalitny, progresivny, melodicky a tematicky uceleny album, ktory urcite potesi nielen fanusikov...
  
  

• PSB jsou Funfamental (SOMA, 23.05.2006 11:32) Reagovat

  ME SE FUNDAMENTAL LIBI. NEJSEM HUDEBNI RECENZENT, JSEM JEJICH FANDA, MAM JE RADA, LIBI SE MI, ZE SE NEDAJI NIKDY S NICIM ZAMENIT, ZE JSOU SVY A PRESTO POKAZDE JINI. NEZAJIMAJI MNE POSTUPY, INTRA, SMYCCE APOD., JEJICH HUDBU JE TREBA UMET VNIMAT JAKO CELEK A PISNICKY JAKO VYPOVED DVOU LIDI, PRO KTERE JE HUDBA SMYSLEM ZIVOTA.A NUMB JE MOC PEKNE...A TEXT? ZE ZIVOTA...
  
  

Naživo: The Branford Marsalis Quartet famózně otevřel letošní Prague Sounds Multižánrový festival Prague Sounds vstoupil do svého nového ročníku. Ve Velkém sále pražské Lucerny jej pomyslně odemkl americký jazzový saxofonista Branford Marsalis se svými třemi spoluhráči a pro řadu fanoušků žánru se na... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 19:45 v sekci Naživo

Rozhovory: Ensoul - Kdo si poslechne naši desku, začne se prý usmívat a cítí se hezky Začátkem října vydali Petr Vaněk se Sárou Bukovskou debutové album svého projektu Ensoul - "Roztáhnout křídla". Svou hudbu chtějí formou netradičního audiovizuálního konceptu představit také naživo. Povídali jsme si s nimi o... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 12:30 v sekci Publicistika | Rozhovory

9/10

Recenze: Mirek Kemel koncipoval album "Mordyjé" jako sbírku povídek pro každou náladu Patrně to zaznít musí, protože tyto dvě role nelze oddělit: Mirek Kemel je karikaturista - a písničkář. Obě povolání v sobě nesou aspekt pečlivého pozorování lidského pinožení a jeho vtělení do média, jež vyžaduje... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 00:00 v sekci Recenze

Naživo: Všechny barvy hudby. Dream Theater v Praze důstojně a radostně oslavili čtyřicet let na scéně Když se vloni do řad Dream Theater vrátil bubeník Mike Portnoy, řada fanoušků si ulehčeně oddechla. Znamenalo to totiž naději, že skončí více než dekáda tápání a spíše průměrných alb. Ještě než kapela v kompletní sestavě... čtěte zde

Vydáno: 03.11.2024 16:37 v sekci Naživo

9/10

Recenze: Jacob Collier přináší na "Djesse Vol. 4" čirou radost z hudby a její pestrosti V roce 2018, ještě jako takřka neznámý hudebník, odstartoval Jacob Collier svoji albovou sérii "Djesse". Během šesti let a dalších tří dílů se z něj stal hojně vyhledávaný umělec, který může spolupracovat de facto s kýmkoli.... čtěte zde

Vydáno: 03.11.2024 13:45 v sekci Recenze