Recyklované písničky jsou v módě. Málokdo dnes nedělá coververze, vycházejí celé desky předělaných písniček a někdy nové verze starších kousků bývají docela dobré. To, když interpret uchopí po svém původní látku, objeví v ní nový rozměr a vdýchne do skladby něco obohacujicího. Pak takové překopání má smysl a mnohdy posluchači umožní objevit hudbu, na kterou by třeba nikdy nenarazil. V poslední době mne takto zaujala třeba "Big In Japan" ve tvrdé verzi Guano Apes, ale jistě si každý najde ten svůj milý příklad.

Je ztrátou času zabývat se českým specifikem coververzí – karaoke Ilony Csákové, Leony Machálkové a dalších je důsledkem nedostatku původního písničkového materiálu, čili smutným východiskem tvůrčí krize, které navíc sype penízky. Bylo asi jen otázkou času, kdy i hvězdná teeenagerka Britney Spears otevře bohatou pokladnici hudebních archivů a přetaví některý skvost na blýskavé dolárky. A protože není žádná troškařka, vybrala si ona (nebo některý z jejich protřelých spolupracovníků) rovnou rockovou hymnu, píseň rockerům z nejdražších, "Satisfaction" od Valících se Kamenů. Její verzi najdeme na aktuálním albu "Oops... I Did It Again."

Věřím, že se najdou posluchači, kterým se "Satisfaction" v podání slečny Spearsové líbí. Ovšem velké skupině lidí se líbí vše, co udělá... Já její verzi nemám rád proto, že je chladná. Připadá mi vykalkulovaná od začátku do konce. Studená, sterilní, písnička bez života. Ani mi nevadí to, že si Britney vzala do práce rockovou hymnu, i když mnozí pravověrní rockeři (pokud tu písničku vůbec uslyší) asi vypustí z úst nejedno škaredé slovo. Když zpívá Vladimír Mišík "Honky Tonk Women", činí tak proto, že je to jeho srdeční záležitost, písnička, kterou má rád a posluchač mu to prostě věří. Coververze klidně může originál změnit k nepoznání, ale ať je z toho cítit, že k původní verzi má interpret nějaký vztah a má jí rád. Ze "Satisfaction" Britney Spears čouhá vypočítavost ukázat světu, jaká je to čupr holka, když se nebojí do světa vypálit takovou rockovou klasiku.

Nakonec je to všechno jedno. Desky "Oops... I Did It Again" se za pět týdnů od vydání prodalo tři miliony kusů. A jak znám Keitha Richardse, autora toho geniálního riffu "Satisfaction" (jenž Britney pro jistotu vypustila, asi aby to nebylo moc tvrdé...), on sedí někde na Bahamách pod palmou s kytarou, šklebí se s cigárkem v koutku a jakási Britney je mu ukradená. I když mu na konto přisype nějaký ten dolar...