Iva, koncert pro ženy

14.04.2006 18:30 - Ondřej Ručka | foto: facebook interpreta

Ivu Frühlingovou zná v dnešní době kde kdo. Minulý měsíc vyjela na své první samostatné turné, aby prokázala, nakolik je svébytnou umělkyní, která se umí prosadit i bez různých mediálních berliček. Jak se ukázala na Flédě v Brně, se dozvíte po rozkliknutí tohoto reportu.
Iva Frühlingová, Brno, 12.4.2006 small b
© Jaroslav Robert
Iva Frühlingová se těší v českých luzích a hájích vcelku překvapivému renomé. Kde se vzala, tu se vzala a díky reklamě na minerálku Mattoni a soundtracku k filmové adaptaci Vieweghova "Románu pro ženy" se stala takřka přes noc slavnou. Její debut "Litvinov" si kritiku zcela podrobil, novinka "Baby Doll" už byla přijata rozpačitěji, ale i tak vcelku příznivě. Více v naší recenzi a makrorecenzi. Pokud zaostříte na hodnocení redaktorů v makru a pak na jméno autora článku, tak vám jistě dojde, že stran názoru na Ivu Frühlingovou není autor "tabula rasa". Berte tedy tento report jako mikrosondu o tom, kterak přesvědčit nebo nepřesvědčit nevěřícího Tomáše. V kuloárech totiž šly zvěsti, že Iva naživo opravdu umí a když už se zastavila v Brně, tak nebylo špatné názoru na Ivu dát pevné obrysy.

Iva Frühlingová, Brno, 12.4.2006 small c
© Jaroslav Robert
Je to asi měsíc, co Iva vyrazila spolu s doprovodným bandem na první šňůru, Baby Doll 2006 Tour, po vlastech Českých a Moravských (ve Slezsku se neobjevila), a jala se tak vysloužit ostruhy sama za sebe (neboť doteď fungovala vždy jako support, host, jeden z více účinkujících etc.). Možná to byl i záměr, že na Flédě nevystoupila s žádnými předskokany a pozornost celého večera se soustředila jen na ni. A band (a taky hosta z Francie). Celek působil i díky skromně pojaté produkci sympaticky a komorně a díky detailům jako starý jukebox v pozadí a bublifuk při některých písních i tak nějak něžně a nostalgicky. Asi úmysl, neboť Iva tušila, jaké publikum bude převažovat.

Iva Frühlingová, Brno, 12.4.2006 small d
© Jaroslav Robert
Nevím, podle jakého věkového či sociálního klíče lze Iviny fanoušky, kteří dorazili na Flédu, sortovat a ujasnit, ale genderově bylo vše jasné. Fanoušci byly totiž veskrze fanynky a poměr pohlaví byl tak tři ku jedné ve prospěch něžnější polovičky lidstva. Před Flédou jsem při čumendě na přicházející davy chlapa skoro nezahlédl, pár děvčat dovnitř vklouzlo se svým partnerem, osamoceně na Flédu vplulo několik metrosexuálních lovců, ale drtivá většina návštěvníků, či spíše návštěvnic, přicházela ve skupinkách dvou až čtyř kamarádek, které si udělaly dámskou jízdu, pěkně se nastrojily (přičemž pěkně se pohybovalo podle mezí vkusu a peněženky od modelů z nejnovějšího katalogu "oděvnífirmycosejmenujejakomotorspalujícínaftu" až k obskurním květákovitým účesům a tričkám s leopardím, zebřím či hadím potiskem) a pak vesele popíjely koktejly a drahé drinky. Mojito za 69,- Kč, neberte to! Ač celou akci zaštiťovalo Rádio Student, profil posluchačstva odpovídal dokonale vzorku posluchaček Frekvence 1 a tomu nakonec odpovídaly i reakce publika na songy. Fléda ten večer působila ukrutně staticky a krom verbálních reakcí a potlesku se do rytmu vlnily jen osamocené ostrůvky živelnějších fanoušků/fanynek.

Iva Frühlingová, Brno, 12.4.2006 small e
© Jaroslav Robert
Nástup Ivy začal někdy po čtvrt na devět, kdy se z jedné malinkaté plasmy na konstrukci pódia a z repráků začalo linout hrané intro, které mělo představovat spontánní jam v šatně, jakoby "náhodou" sledovaný průmyslovými kamerami. Když se dojamovalo a dotrdlilo na projekci, spustila samotná Iva s bandem a spustila pěkně z tvrda, což přítomné maminy lehce nechápaly. Repertoár na koncertě se skládal hlavně z kousků z placky "Baby Doll", "Litvinov" taky ovšem nepřišel zkrátka (a málem to byla i parita), zazněly i songy v angličtině (ale ruku na srdce, raději měla zůstat u francouzštiny, což je její nejcennější, a zlé jazyky tvrdí jediná, deviza), její osamocené české fláky taky nechyběly a byly pohříchu jediné, které si fanynky mohly prozpěvovat s Ivou. Nebudeme si nic nalhávat, dnes je dávno po dobách První republiky a francouzsky tu už umí málokdo. V tom spočívá právě to kouzlo, málokdo ví, co se vlastně zpívá, a tak taky málokdo může paní Frühlingovou kvalifikovaně hodnotit za texty. Iva ke každé skladbě dodala slůvkem dvěma, o co se v tom kterém songu má asi jako jednat. Některé z nich doprovázely i "projekce" na dvou plazmových (či LCD?) obrazovkách, hezké bylo Ivino foukání bublinek bublifukem mezi diváky a Iva si pro oživení pozvala na jeden song i hosta z Francie - jmenoval se Bruno, ale nic víc po mně nechtějte. Objevil se, něco málo s Ivou zabroukal a hned zase zmizel.

Iva Frühlingová, Brno, 12.4.2006 small f
© Jaroslav Robert
To ještě na sobě Iva měla takový divný ohoz, který ovšem na závěrečnou třetinu shodila a na pódium vplula v podprsence (něco v tom stylu, nemělo to ani krajky, ani patrně zbytečné košíčky) a ve velmi nízko posazených bokovkách se začal vlnit do nejsvižnější části koncertu. Nutno nekorektně dodat, že to spíše než "erotiku" asociovalo spojení "porucha výživy". V poslední části došlo na coververze, zazněl např. cover Lenny Kravitze a pak se mi, značně nedokonale, skorojakosplnil jeden z odvěkých snů. Ne, Iva se nesvlíkla (a to ostatně můj sen nikdy ani nebyl), ale slyšel jsem naživo "Personal Jesus" od Depeche Mode (sic!). To byla vůbec zábavná část, neboť rozdělila Flédu na dva (velikostně absolutně nesouměřitelné) tábory. Jeden začal ryčet nadšením, povykovat, řvát, lomozit a svíjet se, druhý se skládal z kyselých obličejů a rozpačitých vzájemných pohledů. Odhadnout velikost jednotlivých táborů nechám na vás, milí čtenáři. Iva to naštěstí celé nakonec zachránila svým missminerálkovým hitem, což přítomné dámy uklidnilo a když po hodině a čtvrt končila, sklidila poměrně bouřlivé ovace. Želbohu se jich dočkala až díky snaze v poslední třetině koncertu, kterou nemalé množství diváctva, díky předchozí nezáživnosti a opuštění Flédy, nevidělo. Zůstalo věrnější jádro a v komentářích jistě již brzy strhaní kritici. Ti se dočkali dvou songů v přídavku, jeden z nich byl i akusticky a Iva jej zpívala v kostýmku lesní víly, ale pak prostě schluss a bylo po parádě. Bylo pět minut před desátou, alou do šatny a na tramvaj.

Iva Frühlingová, Brno, 12.4.2006 small a
© Jaroslav Robert
Jednu věc je nutno vyzdvihnout a ostatně částečně i kvůli ní jsem celý koncert absolvoval: Iva naživo nerve a netýrá ucho tak jako na desce a její neoddiskutovatelné vokální nedostatky při hlasité kytaře nevyjdou najevo. Tedy pokud nezpívá anglicky, to už zase za to ucho tahá její výslovnost. Na celém koncertu bylo znát, že se Iva a lidi okolo ní, byť se skromnými prostředky, snažili. Snaha ovšem mnohdy nestačí, ale nakonec hlavně díky ní si Iva Frühlingová vyslouží hodnocení: "Neurazí, nenadchne."

Iva Frühlingová, Fléda, Brno, 12.4.2006

Fotogalerie:

Iva Frühlingová, Brno, 12.4.2006 small g
© Jaroslav Robert

Iva Frühlingová, Brno, 12.4.2006 small h
© Jaroslav Robert


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY